Anohni: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 390 editací
m sjednocení infoboxu za použití AWB
Celý text byl upraven tak, aby odpovídal skutečnému genderu Antony Hegarty - už dlouhá léta se identifikuje jako žena, nikoli jako muž.
Řádek 27: Řádek 27:
| významný nástroj =
| významný nástroj =
}}
}}
'''Antony Hegarty''' (* [[1971]]) je [[Spojené království|anglický]] [[zpěvák]] a skladatel, vizuální artista, známý jako vedoucí zpěvák skupiny [[Antony and the Johnsons]]. Často užívá pouze jméno „Antony“.
'''Antony Hegarty''' (* [[1971]]) je [[Spojené království|anglická]] [[zpěvák|zpěvačka]] a skladatelka, vizuální artistka, známá jako vedoucí zpěvačka skupiny [[Antony and the Johnsons]]. Často užívá pouze jméno „Antony“.


== Rané roky ==
== Rané roky ==
Narodil se v městě [[Chichester]] ([[West Sussex]], [[Spojené království]]). V roce [[1977]] se s rodinou přestěhoval do [[Amsterdam]]u a v roce [[1981]] do [[San Francisco|San Franciska]]. V době [[dospívání]] jej ovlivnil britský [[synth pop]] – zvláště emotivní zpěváci jako [[Marc Almond]], [[Alison Moyet]] a [[Boy George]]. Mezi další umělce, kteří ovlivnili jeho tvorbu, patří: [[Diamanda Galas]], [[Rozz Williams]], [[Divine]] a [[Klaus Nomi]] a [[Spojené státy americké|američtí]] umělci jako [[Nina Simone]], [[Otis Redding]] a [[Donna Hathaway]].<ref>http://www.nytimes.com/2005/09/04/magazine/04ANTONY.html?pagewanted=4&_r=1&sq=john%20hodgman%20anthony%20johnsons&st=cse&scp=1</ref>
Narodila se v městě [[Chichester]] ([[West Sussex]], [[Spojené království]]). V roce [[1977]] se s rodinou přestěhovala do [[Amsterdam]]u a v roce [[1981]] do [[San Francisco|San Franciska]]. V době [[dospívání]] ji ovlivnil britský [[synth pop]] – zvláště emotivní zpěváci jako [[Marc Almond]], [[Alison Moyet]] a [[Boy George]]. Mezi další umělce, kteří ovlivnili její tvorbu, patří: [[Diamanda Galas]], [[Rozz Williams]], [[Divine]] a [[Klaus Nomi]] a [[Spojené státy americké|američtí]] umělci jako [[Nina Simone]], [[Otis Redding]] a [[Donna Hathaway]].<ref>http://www.nytimes.com/2005/09/04/magazine/04ANTONY.html?pagewanted=4&_r=1&sq=john%20hodgman%20anthony%20johnsons&st=cse&scp=1</ref>


V roce [[1990]] se Antony Hegarty přestěhoval na [[Manhattan]] a navštěvoval ''Experimental Theatre Wing'' na [[New York University]]. Založil soubor [[Blacklips]]<ref>http://www.blacklips.org/</ref> spolu s kreativní partnerkou [[Johanna Constantine|Johannou Constantine]]. Začali hrou ''The Scarlet Letter'' od Antonyho, [[premiéra]] byla 12. října [[1992]]. Poslední hra ''13 Ways to Die'' byla uvedena poprvé a naposledy 13. března [[1995]]. Během představení zazněly písně „Cripple and the Starfish“, „Blue Angel“ a „Hitler in My Heart“. Dalších několik let Antony zpíval v newyorských [[bar]]ech a klubech sám s doprovodem předem nahraných kazet. Věnoval se tak psaní a režírování divadelních her pro pozdní noc.
V roce [[1990]] se Antony Hegarty přestěhovala na [[Manhattan]] a navštěvovala ''Experimental Theatre Wing'' na [[New York University]]. Založila soubor [[Blacklips]]<ref>http://www.blacklips.org/</ref> spolu s kreativní partnerkou [[Johanna Constantine|Johannou Constantine]]. Začali hrou ''The Scarlet Letter'' od Antonyho, [[premiéra]] byla 12. října [[1992]]. Poslední hra ''13 Ways to Die'' byla uvedena poprvé a naposledy 13. března [[1995]]. Během představení zazněly písně „Cripple and the Starfish“, „Blue Angel“ a „Hitler in My Heart“. Dalších několik let Antony zpívala v newyorských [[bar]]ech a klubech sama s doprovodem předem nahraných kazet. Věnovala se tak psaní a režírování divadelních her pro pozdní noc.


== Antony And the Johnsons ==
== Antony And the Johnsons ==
V roce [[1996]] získal Antony [[grant]] od [[New York Foundation for the Arts]] pro realizaci představení ''The Birth of Anne Frank/The Ascension of Marsha P. Johnson'' v neziskové organizaci pro moderní umění ''Performance Space 122''. Antony s doprovodem vybraných hudebníků nahrál ve studiu některé ze svých písní. V roce 1997 vystoupila skupina pod jménem [[Antony and the Johnsons]] poprvé v [[The Kitchen]], části představení [[avantgarda|avantgardního]] [[Hudební skladatel|skladatele]] [[William Basinski|Williama Basinskiho]] ''Life on Mars''. V roce [[1999]] skupina začala vystupovat pravidelně a častěji na akcích, například [[Joe's Pub]] a [[Knitting Factory]] v [[New York]]u.
V roce [[1996]] získala Antony [[grant]] od [[New York Foundation for the Arts]] pro realizaci představení ''The Birth of Anne Frank/The Ascension of Marsha P. Johnson'' v neziskové organizaci pro moderní umění ''Performance Space 122''. Antony s doprovodem vybraných hudebníků nahrála ve studiu některé ze svých písní. V roce 1997 vystoupila skupina pod jménem [[Antony and the Johnsons]] poprvé v [[The Kitchen]], části představení [[avantgarda|avantgardního]] [[Hudební skladatel|skladatele]] [[William Basinski|Williama Basinskiho]] ''Life on Mars''. V roce [[1999]] skupina začala vystupovat pravidelně a častěji na akcích, například [[Joe's Pub]] a [[Knitting Factory]] v [[New York]]u.


Britský [[experimentální hudba|experimentální]] hudebník [[David Tibet]] z hudební skupiny [[Current 93]] slyšel nahrávky a nabídl skupině, že mohou u jeho nahrávacího studia [[Durtro]] vydat [[hudební album]]; debutové album ''[[Antony and the Johnsons (album)|Antony and the Johnsons]]'' vyšlo v roce [[2000]]. V roce [[2001]] Antony vydal další EP u společnosti Durtro, ''I Fell in Love with a Dead Boy'', spolupracovali [[David Lynch]]/[[Angelo Badalamenti]].
Britský [[experimentální hudba|experimentální]] hudebník [[David Tibet]] z hudební skupiny [[Current 93]] slyšel nahrávky a nabídl skupině, že mohou u jeho nahrávacího studia [[Durtro]] vydat [[hudební album]]; debutové album ''[[Antony and the Johnsons (album)|Antony and the Johnsons]]'' vyšlo v roce [[2000]]. V roce [[2001]] Antony vydala další EP u společnosti Durtro, ''I Fell in Love with a Dead Boy'', spolupracovali [[David Lynch]]/[[Angelo Badalamenti]].


Na albu z roku [[2005]] ''[[I Am a Bird Now]]'' účinkovali hosté jako [[Lou Reed]], [[Boy George]], [[Rufus Wainwright]] a [[Devendra Banhart]]. Album vyšlo v Severní Americe u [[Secretly Canadian Records]] a v Evropě u [[Rough Trade]]. Získalo ocenění a Antony s ním vyhrál prestižní britskou cenu [[Mercury Prize]].<ref>http://musicserver.cz/clanek/12459/Mercury-Prize-ziskal-transvestita-Anthony/</ref> Album také bylo nominováno na album roku časopisem ''[[Mojo]]''.<ref>http://www.contactmusic.com/new/xmlfeed.nsf/story/antony-and-the-johnsons-top-mojo-poll</ref> Skupina připravila na podporu alba turné, cestovala po Severní Americe, Evropě, Austrálii a částech Jižní Ameriky. Píseň „Bird Gerhl“ vyšla na [[soundtrack]]u k filmu ''[[V jako Vendeta (film)|V for Vendetta]]''.<ref>http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/</ref>
Na albu z roku [[2005]] ''[[I Am a Bird Now]]'' účinkovali hosté jako [[Lou Reed]], [[Boy George]], [[Rufus Wainwright]] a [[Devendra Banhart]]. Album vyšlo v Severní Americe u [[Secretly Canadian Records]] a v Evropě u [[Rough Trade]]. Získalo ocenění a Antony s ním vyhrála prestižní britskou cenu [[Mercury Prize]].<ref>http://musicserver.cz/clanek/12459/Mercury-Prize-ziskal-transvestita-Anthony/</ref> Album také bylo nominováno na album roku časopisem ''[[Mojo]]''.<ref>http://www.contactmusic.com/new/xmlfeed.nsf/story/antony-and-the-johnsons-top-mojo-poll</ref> Skupina připravila na podporu alba turné, cestovala po Severní Americe, Evropě, Austrálii a částech Jižní Ameriky. Píseň „Bird Gerhl“ vyšla na [[soundtrack]]u k filmu ''[[V jako Vendeta (film)|V for Vendetta]]''.<ref>http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/</ref>


Skupina Antony and the Johnsons spolupracovala také s experimentálním [[režie|režisérem]] [[Charles Atlas|Charlesem Atlasem]], připravili představení ''TURNING'' v listopadu [[2006]] v [[Řím]]ě, [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Madrid]]u a [[Braga|Braze]]. Koncert zahrnoval živá videa s portréty několika tajemných žen z New Yorku. Ian Gittins z časopisu ''[[The Guardian]]'' popsal představení jako „křehké, pozitivně se stavějící k životu a upřímně krásné“.<ref>http://antonyandthejohnsons.com/news/guardianreview.html</ref> ''[[Le Monde]]'', pařížský časopis, uvítal TURNING jako „Koncertní manifest transexuálů“.
Skupina Antony and the Johnsons spolupracovala také s experimentálním [[režie|režisérem]] [[Charles Atlas|Charlesem Atlasem]], připravili představení ''TURNING'' v listopadu [[2006]] v [[Řím]]ě, [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Madrid]]u a [[Braga|Braze]]. Koncert zahrnoval živá videa s portréty několika tajemných žen z New Yorku. Ian Gittins z časopisu ''[[The Guardian]]'' popsal představení jako „křehké, pozitivně se stavějící k životu a upřímně krásné“.<ref>http://antonyandthejohnsons.com/news/guardianreview.html</ref> ''[[Le Monde]]'', pařížský časopis, uvítal TURNING jako „Koncertní manifest transexuálů“.
Řádek 45: Řádek 45:
Další EP album s pěti písněmi od skupiny Antony and the Johnsons ''[[Another World]]'' bylo vydáno 7. října [[2008]]. Na obalu je fotografie japonského [[butoh]] umělce [[Kazuo Ohno]] od [[Pierre-Olivier Deschamps|Pierre-Oliviera Deschamps]] z roku 1984.
Další EP album s pěti písněmi od skupiny Antony and the Johnsons ''[[Another World]]'' bylo vydáno 7. října [[2008]]. Na obalu je fotografie japonského [[butoh]] umělce [[Kazuo Ohno]] od [[Pierre-Olivier Deschamps|Pierre-Oliviera Deschamps]] z roku 1984.


Třetí album skupiny, ''[[The Crying Light]]'', bylo vydáno 19. ledna [[2009]]. Na obalu je opět fotografie japonského butoh tanečníka Kazuo Ohno z roku [[1977]] od [[Naoya Ikegami]]. Album je tomuto umělci věnováno. Album se vyšplhalo na první pozici v [[European Billboard charts]].<ref>http://www.billboard.biz/bbbiz/content_display/industry/e3i6229a90fa9a407c3cf06c569aeeeb2d5</ref> Antony se vyjádřil k obsahu alba tak, že zpívá o „smutné budoucnosti [[země]]“. ''"Ústředními tématy The Crying light je smrt a přírodní krásy. V úvodní Her Eyes Are Underneath The Ground oplakává mrtvou [[matka|matku]], zatímco v Another World se pouští do dojemné eulogie umírající Země…... „Potřebuji jiný svět, tento je již skoro pryč. Bude mi scházet vítr, jež mne tak dlouho líbal“. Surreálné obrazy plné květin a sněhu v písních snad odkazují na pomíjivost krásy a spravedlnost přírody, v níž všechno živé musí jednou zemřít".'' <ref>Karel Veselý,Nový prostor 3. února 2009</ref> Album namixoval [[Bryce Goggin]] a obsahuje aranžmá [[Nico Muhly]]. Kritička Ann Powers napsala o ''The Crying Light'' do ''[[Los Angeles Times|LA Times online]]'': „''Významné vyjádření k stavu přírody, vytvořil nečekané pouto mezi queer kulturou a hnutím zelených. Hudba je nádherná – umírněnější a sdělující, že cokoliv Antony and the Johnsons udělali určitě zůstane v mysli posluchačů.''“<ref>http://latimesblogs.latimes.com/music_blog/antony_and_the_johnsons/</ref>
Třetí album skupiny, ''[[The Crying Light]]'', bylo vydáno 19. ledna [[2009]]. Na obalu je opět fotografie japonského butoh tanečníka Kazuo Ohno z roku [[1977]] od [[Naoya Ikegami]]. Album je tomuto umělci věnováno. Album se vyšplhalo na první pozici v [[European Billboard charts]].<ref>http://www.billboard.biz/bbbiz/content_display/industry/e3i6229a90fa9a407c3cf06c569aeeeb2d5</ref> Antony se vyjádřila k obsahu alba tak, že zpívá o „smutné budoucnosti [[země]]“. ''"Ústředními tématy The Crying light je smrt a přírodní krásy. V úvodní Her Eyes Are Underneath The Ground oplakává mrtvou [[matka|matku]], zatímco v Another World se pouští do dojemné eulogie umírající Země…... „Potřebuji jiný svět, tento je již skoro pryč. Bude mi scházet vítr, jež mne tak dlouho líbal“. Surreálné obrazy plné květin a sněhu v písních snad odkazují na pomíjivost krásy a spravedlnost přírody, v níž všechno živé musí jednou zemřít".'' <ref>Karel Veselý,Nový prostor 3. února 2009</ref> Album namixoval [[Bryce Goggin]] a obsahuje aranžmá [[Nico Muhly]]. Kritička Ann Powers napsala o ''The Crying Light'' do ''[[Los Angeles Times|LA Times online]]'': „''Významné vyjádření k stavu přírody, vytvořil nečekané pouto mezi queer kulturou a hnutím zelených. Hudba je nádherná – umírněnější a sdělující, že cokoliv Antony and the Johnsons udělali určitě zůstane v mysli posluchačů.''“<ref>http://latimesblogs.latimes.com/music_blog/antony_and_the_johnsons/</ref>


Při turné v Severní Americe a Evropě na podporu nového alba bylo připraveno unikátní jevištní provedení alba ''The Crying Light'' spolu s britským komorním orchestrem [[Manchester Camerata]] v [[Manchester Opera House]] na [[Manchester International Festival]]. Koncertní hala měla vzhled křištálové [[jeskyně]] s [[laser]]ovými efekty, které připravil umělec [[Chris Levine]]. Antony and the Johnsons koncertovali s dalšími [[symfonický orchestr|symfonickými orchestry]] v létě roku [[2009]]: [[Opera Orchestra of Lyon]], [[The Metropole Orchestra]], [[Roma Sinfonietta]] a [[The Montreux Jazz Festival Orchestra]]. Pro Salle Playel v Paříži navrhl Antonyho kostým pro jeviště [[Riccardo Tisci]] z [[Givenchy]].<ref>http://www.wwd.com/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?src=rss/recentstories/20090625#/article/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?page=1</ref>
Při turné v Severní Americe a Evropě na podporu nového alba bylo připraveno unikátní jevištní provedení alba ''The Crying Light'' spolu s britským komorním orchestrem [[Manchester Camerata]] v [[Manchester Opera House]] na [[Manchester International Festival]]. Koncertní hala měla vzhled křištálové [[jeskyně]] s [[laser]]ovými efekty, které připravil umělec [[Chris Levine]]. Antony and the Johnsons koncertovali s dalšími [[symfonický orchestr|symfonickými orchestry]] v létě roku [[2009]]: [[Opera Orchestra of Lyon]], [[The Metropole Orchestra]], [[Roma Sinfonietta]] a [[The Montreux Jazz Festival Orchestra]]. Pro Salle Playel v Paříži navrhl Antonyin kostým pro jeviště [[Riccardo Tisci]] z [[Givenchy]].<ref>http://www.wwd.com/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?src=rss/recentstories/20090625#/article/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?page=1</ref>


EP ''Thank Your for Your Love'' zahrnuje pět písní a je předvojem studiového alba ''Swanlights'', které je připraveno na říjen [[2010]], vidoeklip k písni „Thank You for Your Love“ ukazuje [[archiv]]ní záběry Antonyho z dob kolem roku [[1991]], kdy poprvé přijel do New Yorku, natočené na klasický filmový materiál (Super 8 mm film). Zachycuje zpěváka jako dvacetiletého mladíka a nezvykle také jako ženu. Vkusný a z větší části černobíle zpracovaný klip sestříhal [[David Boatman]] a svou barevností, nebo respektive nebarevností se stylově doplňuje s obalem EP ''Thank You for Your Love'', na kterém najdete kromě titulní písně, dvou béček a tohoto klipu například i předělávky „[[Imagine (skladba)|Imagine]]“ [[John Lennon|Johna Lennona]] či „Pressing On“[[Bob Dylan|Boba Dylana]].<ref>http://musicserver.cz/clanek/31102/Podivejte-se-na-Thank-You-For-Your-Love-Antony-And-The-Johnsons/</ref>
EP ''Thank Your for Your Love'' zahrnuje pět písní a je předvojem studiového alba ''Swanlights'', které je připraveno na říjen [[2010]], vidoeklip k písni „Thank You for Your Love“ ukazuje [[archiv]]ní záběry Antony z dob kolem roku [[1991]], kdy poprvé přijela do New Yorku, natočené na klasický filmový materiál (Super 8 mm film). Zachycuje zpěvačku jako dvacetiletého mladíka a také jako ženu. Vkusný a z větší části černobíle zpracovaný klip sestříhal [[David Boatman]] a svou barevností, nebo respektive nebarevností se stylově doplňuje s obalem EP ''Thank You for Your Love'', na kterém najdete kromě titulní písně, dvou béček a tohoto klipu například i předělávky „[[Imagine (skladba)|Imagine]]“ [[John Lennon|Johna Lennona]] či „Pressing On“ [[Bob Dylan|Boba Dylana]].<ref>http://musicserver.cz/clanek/31102/Podivejte-se-na-Thank-You-For-Your-Love-Antony-And-The-Johnsons/</ref>


== Hudební spolupráce ==
== Hudební spolupráce ==
Antony Hegarty kromě účinkování ve skupině Antony and the Johnsons spolupracoval s mnoha hudebníky různých žánrů.
Antony Hegarty kromě účinkování ve skupině Antony and the Johnsons spolupracovala s mnoha hudebníky různých žánrů.


V roce 2003 začala spolupráce s [[Lou Reed]]em: spolupracoval jako vokalista v turné ''[[Animal Serenade]]'', na albu ''[[The Raven]]'' nazpíval Antony pozadí (s [[Sharon Jones]] a dětským sborem), účastnil se živých představení, zpíval s Lou Reedem píseň „Candy“ a „[[Perfect Day|Just a Perfect Day]]“. V roce 2006 Antony spolupracoval při nahrávání s [[island]]skou hudebnicí [[Björk]]. Písně „The Dull Flame of Desire“ a „My Juvenile“ jsou součástí alba ''[[Volta]]''. S Björk také zpíval duet na několika koncertech v Londýně, [[Reykjavík]]u a New Yorku.
V roce 2003 začala spolupráce s [[Lou Reed]]em: spolupracovala jako vokalistka v turné ''[[Animal Serenade]]'', na albu ''[[The Raven]]'' nazpívala Antony pozadí (s [[Sharon Jones]] a dětským sborem), účastnila se živých představení, zpívala s Lou Reedem píseň „Candy“ a „[[Perfect Day|Just a Perfect Day]]“. V roce 2006 Antony spolupracovala při nahrávání s [[island]]skou hudebnicí [[Björk]]. Písně „The Dull Flame of Desire“ a „My Juvenile“ jsou součástí alba ''[[Volta]]''. S Björk také zpívala duet na několika koncertech v Londýně, [[Reykjavík]]u a New Yorku.


V roce [[2008]] Antony účinkoval pěti písněmi na eponymním albu skupiny [[Hercules and Love Affair]], nejvíce se proslavila píseň „Blind“<ref>http://www.rozhlas.cz/radiowave/deskatydne/_zprava/443058</ref>, kterou ''[[Pitchfork Media]]'' zvolili za nejlepší píseň roku 2008 a dosáhla druhého místa v žebříčku deseti nejlepších singlů roku 2008 v časopisu ''[[Entertainment Weekly]]''.<ref>http://www.ew.com/ew/gallery/0,,20162677_20164091_20247335_8,00.html</ref>
V roce [[2008]] Antony účinkovala s pěti písněmi na eponymním albu skupiny [[Hercules and Love Affair]], nejvíce se proslavila píseň „Blind“<ref>http://www.rozhlas.cz/radiowave/deskatydne/_zprava/443058</ref>, kterou ''[[Pitchfork Media]]'' zvolili za nejlepší píseň roku 2008 a dosáhla druhého místa v žebříčku deseti nejlepších singlů roku 2008 v časopisu ''[[Entertainment Weekly]]''.<ref>http://www.ew.com/ew/gallery/0,,20162677_20164091_20247335_8,00.html</ref>


Také odehrál koncert s Londýnským symfonickým orchestrem v [[Barbican]]u v [[Londýn]]. Warren Howard z britského časopisu ''[[The Independent]]'' napsal: ''Dvě večerní představení s Londýnským symfonickým orchestrem mohou pro Hegartyho představovat zasloužený vrchol umělecké spolupráce. Je to drtivý, úchvatný večer, který v rukou někoho jiného může působit už samolibě, ale místo toho, díky Hegartyho skromnosti a vrozenému citu pro interpretaci, je příjemným překvapením.''<ref>http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/music/reviews/antony-and-the-johnsons-barbican-london-986198.html</ref>
Také odehrála koncert s Londýnským symfonickým orchestrem v [[Barbican]]u v [[Londýn]]. Warren Howard z britského časopisu ''[[The Independent]]'' napsal: ''Dvě večerní představení s Londýnským symfonickým orchestrem mohou pro Hegarty představovat zasloužený vrchol umělecké spolupráce. Je to drtivý, úchvatný večer, který v rukou někoho jiného může působit už samolibě, ale místo toho, díky její skromnosti a vrozenému citu pro interpretaci, je příjemným překvapením.''<ref>http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/music/reviews/antony-and-the-johnsons-barbican-london-986198.html</ref>


Antony spolupracoval s [[Bernard Butler|Bernardem Butlerem]], původně z rockové skupiny [[Suede]], na několika [[akustická hudba|akustických]] sezeních pro ''XFM''.<ref>http://www.xfm.co.uk/article.asp?id=81713</ref> Antony účinkoval s [[Yoko Ono]] a skupinou [[Plastic Ono Band]] na ''[[Ornette Coleman]]'s Meltdown'' v [[Royal Festival Hall]] v Londýně 14. června [[2009]], zpíval píseň Yoko Ono „Toy Boat“ z alba ''[[Season of Glass]]''.
Antony spolupracovala s [[Bernard Butler|Bernardem Butlerem]], původně z rockové skupiny [[Suede]], na několika [[akustická hudba|akustických]] sezeních pro ''XFM''.<ref>http://www.xfm.co.uk/article.asp?id=81713</ref> Antony účinkovala s [[Yoko Ono]] a skupinou [[Plastic Ono Band]] na ''[[Ornette Coleman]]'s Meltdown'' v [[Royal Festival Hall]] v Londýně 14. června [[2009]], zpívala píseň Yoko Ono „Toy Boat“ z alba ''[[Season of Glass]]''.


V roce 2010 spolupracoval na písni „Returnal“ skupiny [[Oneohtrix Point Never]]. Rovněž zpíval duet s [[Elisa|Elisou]] v písni „Forgiveness“ a podílel se na skladbě „Another Day in America“ z alba ''[[Homeland (album, Laurie Anderson)|Homeland]]'' hudebnice [[Laurie Anderson]]. Roku 2011 spolupracoval se skupinou [[MEN]] na písni „Who Am I To Feel So Free“ z alba ''Talk About Body''. Dále se podílel na opeře ''The Life and Death of Marina Abramović'' režisére [[Robert Wilson (režisér)|Roberta Wilsona]].<ref>http://mif.co.uk/event/robert-wilson-marina-abramovic-antony-willem-dafoe-the-life-and-death-of-marina-abramovic/</ref><ref>http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=umelec.aspx&ju=687</ref> Spolupracoval na krátkém filmu '''Christina's Farm''' natočeném speciálně pro [[Benátské bienále|Biennale di Venezia]] [[2011]], režie Milica Zec.<ref>http://www.milicazec.com/</ref>
V roce 2010 spolupracovala na písni „Returnal“ skupiny [[Oneohtrix Point Never]]. Rovněž zpívala duet s [[Elisa|Elisou]] v písni „Forgiveness“ a podílela se na skladbě „Another Day in America“ z alba ''[[Homeland (album, Laurie Anderson)|Homeland]]'' hudebnice [[Laurie Anderson]]. Roku 2011 spolupracovala se skupinou [[MEN]] na písni „Who Am I To Feel So Free“ z alba ''Talk About Body''. Dále se podílela na opeře ''The Life and Death of Marina Abramović'' režisére [[Robert Wilson (režisér)|Roberta Wilsona]].<ref>http://mif.co.uk/event/robert-wilson-marina-abramovic-antony-willem-dafoe-the-life-and-death-of-marina-abramovic/</ref><ref>http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=umelec.aspx&ju=687</ref> Spolupracoval na krátkém filmu '''Christina's Farm''' natočeném speciálně pro [[Benátské bienále|Biennale di Venezia]] [[2011]], režie Milica Zec.<ref>http://www.milicazec.com/</ref>


== Film a televize ==
== Film a televize ==
Řádek 77: Řádek 77:


== Jiné projekty ==
== Jiné projekty ==
* V červenci [[2008]] Antony debutoval s výstavou obrazů v ''Brussels exhibition'' pod vedením kurátora ''Jerome Sanse''.<ref name="isis">http://www.isisgallery.org/images/antonyhegarty/PolarBear.jpg</ref>
* V červenci [[2008]] Antony debutovala s výstavou obrazů v ''Brussels exhibition'' pod vedením kurátora ''Jerome Sanse''.<ref name="isis">http://www.isisgallery.org/images/antonyhegarty/PolarBear.jpg</ref>
* V samostatných výstavách pokračoval v ''Galerii Isis'' v Londýně <ref name="isis" /> a ''Accademia Albertina'' v italském Turíně.
* V samostatných výstavách pokračovala v ''Galerii Isis'' v Londýně <ref name="isis" /> a ''Accademia Albertina'' v italském Turíně.
* V dubnu ''2009'' se Antony se stal kurátorem výstavy ''6 Eyes'' u ''Agnes B''., ''Galerie Du Jour in Paris''..Na této výstavě Antony zdůraznil spojení mezi jeho vlastní práce a práce umělců ''Petera Hujara'', ''Kiki Smith'', ''Barbary Cummard'', ''Alice O'Malley'', ''Jamese Elaine'' a ''Williama Basinski''.
* V dubnu ''2009'' se Antony se stala kurátorem výstavy ''6 Eyes'' u ''Agnes B''., ''Galerie Du Jour in Paris''..Na této výstavě Antony zdůraznila spojení mezi její vlastní prací a prací umělců ''Petera Hujara'', ''Kiki Smith'', ''Barbary Cummard'', ''Alice O'Malley'', ''Jamese Elaine'' a ''Williama Basinski''.
* V roce [[2007]] Antony vytvořil původní ''soundtrack'' k videu ''Nicka Knighta'' návrháře ''Husseina Chalayana''.<ref>http://www.youtube.com/watch?v=V7SelR1qNk0&feature=PlayList&p=BEBC501E940053CC&playnext=1&playnext_from=PL&index=23</ref>
* V roce [[2007]] Antony vytvořila původní ''soundtrack'' k videu ''Nicka Knighta'' návrháře ''Husseina Chalayana''.<ref>http://www.youtube.com/watch?v=V7SelR1qNk0&feature=PlayList&p=BEBC501E940053CC&playnext=1&playnext_from=PL&index=23</ref>
* Spolupracoval s italskou módní firmou [[Prada]], pro jejíž kampaň napsal píseň ''The Great White Ocean''
* Spolupracovala s italskou módní firmou [[Prada]], pro jejíž kampaň napsala píseň ''The Great White Ocean''
* V roce [[2009]] se Antony objevil jako múza ''Riccarda Tisci'' a [[Givenchy]] v časopisech ''Dazed & Confused'' a ''L'Uomo Vogue''
* V roce [[2009]] se Antony objevila jako múza ''Riccarda Tisci'' a [[Givenchy]] v časopisech ''Dazed & Confused'' a ''L'Uomo Vogue''
* 26. ledna [[2012]] vystoupil v Museum of Modern Art ([[New York]]), představení mělo název "Swanlights", spolupracoval s laserovým umělcem Chris Levinem a scénografem Carl Robertshawem. [[The New York Times|New York Times]] zveřejnil přístí den článek s názvem "Cries From the Heart, Crashing Like Waves", (Pláče od srdce, burácí jako vlny) <ref>http://www.nytimes.com/2012/01/28/arts/music/antony-and-the-johnsons-at-radio-city-music-hall.html</ref>
* 26. ledna [[2012]] vystoupila v Museum of Modern Art ([[New York]]), představení mělo název "Swanlights", spolupracovala s laserovým umělcem Chris Levinem a scénografem Carl Robertshawem. [[The New York Times|New York Times]] zveřejnil přístí den článek s názvem "Cries From the Heart, Crashing Like Waves", (Pláče od srdce, burácí jako vlny) <ref>http://www.nytimes.com/2012/01/28/arts/music/antony-and-the-johnsons-at-radio-city-music-hall.html</ref>


== Antony Hegarty v České republice ==
== Antony Hegarty v České republice ==

Verze z 3. 12. 2015, 17:49

Antony Hegarty
Bjork (vlevo) a Antony Hegarty (vpravo)
Bjork (vlevo) a Antony Hegarty (vpravo)
Základní informace
Jinak zvanáAntony
Narození1971
Chichester, Anglie
Povoláníhudebník
Nástrojeklavír, zpěv
VydavatelSecretly Canadian
Příbuzná témataAntony and the Johnsons
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antony Hegarty (* 1971) je anglická zpěvačka a skladatelka, vizuální artistka, známá jako vedoucí zpěvačka skupiny Antony and the Johnsons. Často užívá pouze jméno „Antony“.

Rané roky

Narodila se v městě Chichester (West Sussex, Spojené království). V roce 1977 se s rodinou přestěhovala do Amsterdamu a v roce 1981 do San Franciska. V době dospívání ji ovlivnil britský synth pop – zvláště emotivní zpěváci jako Marc Almond, Alison Moyet a Boy George. Mezi další umělce, kteří ovlivnili její tvorbu, patří: Diamanda Galas, Rozz Williams, Divine a Klaus Nomi a američtí umělci jako Nina Simone, Otis Redding a Donna Hathaway.[1]

V roce 1990 se Antony Hegarty přestěhovala na Manhattan a navštěvovala Experimental Theatre Wing na New York University. Založila soubor Blacklips[2] spolu s kreativní partnerkou Johannou Constantine. Začali hrou The Scarlet Letter od Antonyho, premiéra byla 12. října 1992. Poslední hra 13 Ways to Die byla uvedena poprvé a naposledy 13. března 1995. Během představení zazněly písně „Cripple and the Starfish“, „Blue Angel“ a „Hitler in My Heart“. Dalších několik let Antony zpívala v newyorských barech a klubech sama s doprovodem předem nahraných kazet. Věnovala se tak psaní a režírování divadelních her pro pozdní noc.

Antony And the Johnsons

V roce 1996 získala Antony grant od New York Foundation for the Arts pro realizaci představení The Birth of Anne Frank/The Ascension of Marsha P. Johnson v neziskové organizaci pro moderní umění Performance Space 122. Antony s doprovodem vybraných hudebníků nahrála ve studiu některé ze svých písní. V roce 1997 vystoupila skupina pod jménem Antony and the Johnsons poprvé v The Kitchen, části představení avantgardního skladatele Williama Basinskiho Life on Mars. V roce 1999 skupina začala vystupovat pravidelně a častěji na akcích, například Joe's Pub a Knitting Factory v New Yorku.

Britský experimentální hudebník David Tibet z hudební skupiny Current 93 slyšel nahrávky a nabídl skupině, že mohou u jeho nahrávacího studia Durtro vydat hudební album; debutové album Antony and the Johnsons vyšlo v roce 2000. V roce 2001 Antony vydala další EP u společnosti Durtro, I Fell in Love with a Dead Boy, spolupracovali David Lynch/Angelo Badalamenti.

Na albu z roku 2005 I Am a Bird Now účinkovali hosté jako Lou Reed, Boy George, Rufus Wainwright a Devendra Banhart. Album vyšlo v Severní Americe u Secretly Canadian Records a v Evropě u Rough Trade. Získalo ocenění a Antony s ním vyhrála prestižní britskou cenu Mercury Prize.[3] Album také bylo nominováno na album roku časopisem Mojo.[4] Skupina připravila na podporu alba turné, cestovala po Severní Americe, Evropě, Austrálii a částech Jižní Ameriky. Píseň „Bird Gerhl“ vyšla na soundtracku k filmu V for Vendetta.[5]

Skupina Antony and the Johnsons spolupracovala také s experimentálním režisérem Charlesem Atlasem, připravili představení TURNING v listopadu 2006 v Římě, Londýně, Paříži, Madridu a Braze. Koncert zahrnoval živá videa s portréty několika tajemných žen z New Yorku. Ian Gittins z časopisu The Guardian popsal představení jako „křehké, pozitivně se stavějící k životu a upřímně krásné“.[6] Le Monde, pařížský časopis, uvítal TURNING jako „Koncertní manifest transexuálů“.

Další EP album s pěti písněmi od skupiny Antony and the Johnsons Another World bylo vydáno 7. října 2008. Na obalu je fotografie japonského butoh umělce Kazuo Ohno od Pierre-Oliviera Deschamps z roku 1984.

Třetí album skupiny, The Crying Light, bylo vydáno 19. ledna 2009. Na obalu je opět fotografie japonského butoh tanečníka Kazuo Ohno z roku 1977 od Naoya Ikegami. Album je tomuto umělci věnováno. Album se vyšplhalo na první pozici v European Billboard charts.[7] Antony se vyjádřila k obsahu alba tak, že zpívá o „smutné budoucnosti země“. "Ústředními tématy The Crying light je smrt a přírodní krásy. V úvodní Her Eyes Are Underneath The Ground oplakává mrtvou matku, zatímco v Another World se pouští do dojemné eulogie umírající Země…... „Potřebuji jiný svět, tento je již skoro pryč. Bude mi scházet vítr, jež mne tak dlouho líbal“. Surreálné obrazy plné květin a sněhu v písních snad odkazují na pomíjivost krásy a spravedlnost přírody, v níž všechno živé musí jednou zemřít". [8] Album namixoval Bryce Goggin a obsahuje aranžmá Nico Muhly. Kritička Ann Powers napsala o The Crying Light do LA Times online: „Významné vyjádření k stavu přírody, vytvořil nečekané pouto mezi queer kulturou a hnutím zelených. Hudba je nádherná – umírněnější a sdělující, že cokoliv Antony and the Johnsons udělali určitě zůstane v mysli posluchačů.“[9]

Při turné v Severní Americe a Evropě na podporu nového alba bylo připraveno unikátní jevištní provedení alba The Crying Light spolu s britským komorním orchestrem Manchester Camerata v Manchester Opera House na Manchester International Festival. Koncertní hala měla vzhled křištálové jeskyně s laserovými efekty, které připravil umělec Chris Levine. Antony and the Johnsons koncertovali s dalšími symfonickými orchestry v létě roku 2009: Opera Orchestra of Lyon, The Metropole Orchestra, Roma Sinfonietta a The Montreux Jazz Festival Orchestra. Pro Salle Playel v Paříži navrhl Antonyin kostým pro jeviště Riccardo Tisci z Givenchy.[10]

EP Thank Your for Your Love zahrnuje pět písní a je předvojem studiového alba Swanlights, které je připraveno na říjen 2010, vidoeklip k písni „Thank You for Your Love“ ukazuje archivní záběry Antony z dob kolem roku 1991, kdy poprvé přijela do New Yorku, natočené na klasický filmový materiál (Super 8 mm film). Zachycuje zpěvačku jako dvacetiletého mladíka a také jako ženu. Vkusný a z větší části černobíle zpracovaný klip sestříhal David Boatman a svou barevností, nebo respektive nebarevností se stylově doplňuje s obalem EP Thank You for Your Love, na kterém najdete kromě titulní písně, dvou béček a tohoto klipu například i předělávky „Imagine“ Johna Lennona či „Pressing On“ Boba Dylana.[11]

Hudební spolupráce

Antony Hegarty kromě účinkování ve skupině Antony and the Johnsons spolupracovala s mnoha hudebníky různých žánrů.

V roce 2003 začala spolupráce s Lou Reedem: spolupracovala jako vokalistka v turné Animal Serenade, na albu The Raven nazpívala Antony pozadí (s Sharon Jones a dětským sborem), účastnila se živých představení, zpívala s Lou Reedem píseň „Candy“ a „Just a Perfect Day“. V roce 2006 Antony spolupracovala při nahrávání s islandskou hudebnicí Björk. Písně „The Dull Flame of Desire“ a „My Juvenile“ jsou součástí alba Volta. S Björk také zpívala duet na několika koncertech v Londýně, Reykjavíku a New Yorku.

V roce 2008 Antony účinkovala s pěti písněmi na eponymním albu skupiny Hercules and Love Affair, nejvíce se proslavila píseň „Blind“[12], kterou Pitchfork Media zvolili za nejlepší píseň roku 2008 a dosáhla druhého místa v žebříčku deseti nejlepších singlů roku 2008 v časopisu Entertainment Weekly.[13]

Také odehrála koncert s Londýnským symfonickým orchestrem v Barbicanu v Londýn. Warren Howard z britského časopisu The Independent napsal: Dvě večerní představení s Londýnským symfonickým orchestrem mohou pro Hegarty představovat zasloužený vrchol umělecké spolupráce. Je to drtivý, úchvatný večer, který v rukou někoho jiného může působit už samolibě, ale místo toho, díky její skromnosti a vrozenému citu pro interpretaci, je příjemným překvapením.[14]

Antony spolupracovala s Bernardem Butlerem, původně z rockové skupiny Suede, na několika akustických sezeních pro XFM.[15] Antony účinkovala s Yoko Ono a skupinou Plastic Ono Band na Ornette Coleman's Meltdown v Royal Festival Hall v Londýně 14. června 2009, zpívala píseň Yoko Ono „Toy Boat“ z alba Season of Glass.

V roce 2010 spolupracovala na písni „Returnal“ skupiny Oneohtrix Point Never. Rovněž zpívala duet s Elisou v písni „Forgiveness“ a podílela se na skladbě „Another Day in America“ z alba Homeland hudebnice Laurie Anderson. Roku 2011 spolupracovala se skupinou MEN na písni „Who Am I To Feel So Free“ z alba Talk About Body. Dále se podílela na opeře The Life and Death of Marina Abramović režisére Roberta Wilsona.[16][17] Spolupracoval na krátkém filmu Christina's Farm natočeném speciálně pro Biennale di Venezia 2011, režie Milica Zec.[18]

Film a televize

  • Film režiséra Stevea Buscemiho Animal Factory[19] (2000)- píseň Rapture
  • Ve francouzském filmu Wild Side (2004) - píseň „I Fell in Love With a Dead Boy“
  • Ve filmu Leonard Cohen: I'm Your Man[20] (2005) - píseň „If It Be Your Will“
  • Ve filmu The Secret Life of Words (2005) - píseň „Hope There's Someone“
  • Ve filmu V for Vendetta[21] (2006)- píseň „Bird Gerhl“
  • V epizodě Random Shoes seriálu Torchwood (2006)- píseň „Hope There's Someone“
  • V epizodě The He and th She seriálu Sběratelé kostí[22] (2008) - píseň „River of Sorrow“
  • Vizuální produkce Fleurs 2, hudebník Franco Battiato (Universal, November 2008) - Del suo veloce volo
  • Ve filmu I'm Not There[23] (2007) - píseň „Knocking on Heaven's Door“
  • V závěrečné sekvenci epizody v první sezóně kriminálního dramatu Saving Grace[24] - píseň „Hope There's Someone“

Jiné projekty

  • V červenci 2008 Antony debutovala s výstavou obrazů v Brussels exhibition pod vedením kurátora Jerome Sanse.[25]
  • V samostatných výstavách pokračovala v Galerii Isis v Londýně [25] a Accademia Albertina v italském Turíně.
  • V dubnu 2009 se Antony se stala kurátorem výstavy 6 Eyes u Agnes B., Galerie Du Jour in Paris..Na této výstavě Antony zdůraznila spojení mezi její vlastní prací a prací umělců Petera Hujara, Kiki Smith, Barbary Cummard, Alice O'Malley, Jamese Elaine a Williama Basinski.
  • V roce 2007 Antony vytvořila původní soundtrack k videu Nicka Knighta návrháře Husseina Chalayana.[26]
  • Spolupracovala s italskou módní firmou Prada, pro jejíž kampaň napsala píseň The Great White Ocean
  • V roce 2009 se Antony objevila jako múza Riccarda Tisci a Givenchy v časopisech Dazed & Confused a L'Uomo Vogue
  • 26. ledna 2012 vystoupila v Museum of Modern Art (New York), představení mělo název "Swanlights", spolupracovala s laserovým umělcem Chris Levinem a scénografem Carl Robertshawem. New York Times zveřejnil přístí den článek s názvem "Cries From the Heart, Crashing Like Waves", (Pláče od srdce, burácí jako vlny) [27]

Antony Hegarty v České republice

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antony Hegarty na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.nytimes.com/2005/09/04/magazine/04ANTONY.html?pagewanted=4&_r=1&sq=john%20hodgman%20anthony%20johnsons&st=cse&scp=1
  2. ↑ http://www.blacklips.org/
  3. ↑ http://musicserver.cz/clanek/12459/Mercury-Prize-ziskal-transvestita-Anthony/
  4. ↑ http://www.contactmusic.com/new/xmlfeed.nsf/story/antony-and-the-johnsons-top-mojo-poll
  5. ↑ http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/
  6. ↑ http://antonyandthejohnsons.com/news/guardianreview.html
  7. ↑ http://www.billboard.biz/bbbiz/content_display/industry/e3i6229a90fa9a407c3cf06c569aeeeb2d5
  8. ↑ Karel Veselý,Nový prostor 3. února 2009
  9. ↑ http://latimesblogs.latimes.com/music_blog/antony_and_the_johnsons/
  10. ↑ http://www.wwd.com/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?src=rss/recentstories/20090625#/article/fashion-news/fashion-scoops/tisci-and-antony-michael-jackson-crystallized-lucy-liu-around-town-2188106?page=1
  11. ↑ http://musicserver.cz/clanek/31102/Podivejte-se-na-Thank-You-For-Your-Love-Antony-And-The-Johnsons/
  12. ↑ http://www.rozhlas.cz/radiowave/deskatydne/_zprava/443058
  13. ↑ http://www.ew.com/ew/gallery/0,,20162677_20164091_20247335_8,00.html
  14. ↑ http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/music/reviews/antony-and-the-johnsons-barbican-london-986198.html
  15. ↑ http://www.xfm.co.uk/article.asp?id=81713
  16. ↑ http://mif.co.uk/event/robert-wilson-marina-abramovic-antony-willem-dafoe-the-life-and-death-of-marina-abramovic/
  17. ↑ http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=umelec.aspx&ju=687
  18. ↑ http://www.milicazec.com/
  19. ↑ http://www.csfd.cz/film/1083-veznice-animal-factory/
  20. ↑ http://www.csfd.cz/film/220025-leonard-cohen-im-your-man/
  21. ↑ http://www.csfd.cz/film/194884-v-for-vendetta/
  22. ↑ http://www.csfd.cz/film/221410-kosti-bones/
  23. ↑ http://www.csfd.cz/film/136082-im-not-there/
  24. ↑ http://www.csfd.cz/film/235039-saving-grace/
  25. ↑ a b http://www.isisgallery.org/images/antonyhegarty/PolarBear.jpg
  26. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=V7SelR1qNk0&feature=PlayList&p=BEBC501E940053CC&playnext=1&playnext_from=PL&index=23
  27. ↑ http://www.nytimes.com/2012/01/28/arts/music/antony-and-the-johnsons-at-radio-city-music-hall.html
  28. ↑ http://musicserver.cz/clanek/39854/Antony-And-The-Johnsons-Colours-Of-Ostrava-Dolni-oblast-Vitkovice-13-7-2012/

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anohni&oldid=13109125“