Žalský hřbet: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 5. 2011, 12:28

Šablona:Infobox reliéf Žalský hřbet (německy Heidelbergkamm) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části na rozhraní Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Geomorfologie

Žalský hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krknošské rozsochy^[1]. Od Černohorské hornatiny na východě jej odděluje údolí Labe, od Lánovské vrchoviny na jihu sedlo Křížovky, od Studenecké pahorkatiny a Vlčího hřbetu na západě údolí Jizerky a od Českého hřbetu na severu sedlo mezi Mechovincem a Medvědínem v prostoru Horních Míseček.

Vrcholy

Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější Mechovinec (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje Černá skála (1038 m), Šeřín (1026 m), Jánský vrch (924 m) a Zadní a Přední Žalý (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol - Velký Jeřábník (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek Janova hora v západním úbočí Šeřína a Žalský Kozí hřbet v severovýchodním úbočí Zadního Žalého^[2].

Vodstvo

Žalský hřbet tvoří rozvodí mezi povodími Labe a Jizery. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm vodní nádrž Labská. Pod západním svahem protéká Jizerka, která je levostranným přítokem Jizery. V Dumlichově dole na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene Šindelové strouhy nachází vodárenský komplex z roku 1889 určený k zásobování Vrchlabí pitnou vodou.

Vegetace

Původní souvislý monokulturní hospodářský smrkový les je na několika místech rozrušen pasekami. V úbočích hřbetu se nacházejí četné luční enklávy.

Ochrana přírody

Prostor Žalského hřbetu se nachází na území Krkonošského národního parku, menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. Harrachova skála na severovýchodním úbočí Mechovince či Emina skála na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byla uzpůsobena k vyhlídkovým účelům.

Komunikace

Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prostoru Benecka. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo Rovinku se Špindlerovým Mlýnem. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.

Stavby

V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku 1892 tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a Labská. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách (Janova Hora, Přední Labská a další). Na úbočích pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí lanových drah:

Turistické trasy

Osu hřbetu sleduje červená turistická značka z Horních Míseček do Jilemnice. V sedle Rovinka ji křižuje po úbočích vedená zelená značka z Benecka do Špindlerova Mlýna. Další značené trasy mají příčný směr.

Reference

↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
↑ Žalský hřbet na Mapách.cz

Externí odkazy

Provozovatel lyžařského areálu na Žalém

[1] Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)

[2] Žalský hřbet na Mapách.cz

[1]

[2]

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 [[Soubor:Serin 2.JPG|thumb|right|Šeřín]]
-Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější Mechovinec (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje [[Černá skála (Krkonoše)|Černá skála]] (1038 m), [[Šeřín]] (1026 m), [[Jánský vrch (Krkonoše)|Jánský vrch]] (924 m) a [[Žalý|Zadní a Přední Žalý]] (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol - [[Velký Jeřábník]] (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek [[Janova hora (Krkonoše)|Janova hora]] v západním úbočí Šeřína a [[Žalský Kozí hřbet]] v severovýchodním úbočí Zadního Žalého<ref>[http://www.mapy.cz/#mm=TP@x=135682304@y=138041344@z=12 Žalský hřbet na Mapách.cz]</ref>.
+Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější [[Mechovinec]] (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje [[Černá skála (Krkonoše)|Černá skála]] (1038 m), [[Šeřín]] (1026 m), [[Jánský vrch (Krkonoše)|Jánský vrch]] (924 m) a [[Žalý|Zadní a Přední Žalý]] (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol - [[Velký Jeřábník]] (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek [[Janova hora (Krkonoše)|Janova hora]] v západním úbočí Šeřína a [[Žalský Kozí hřbet]] v severovýchodním úbočí Zadního Žalého<ref>[http://www.mapy.cz/#mm=TP@x=135682304@y=138041344@z=12 Žalský hřbet na Mapách.cz]</ref>.
 == Vodstvo ==
 [[Soubor:Dumlichuv dul vodni zamek.JPG|thumb|right|Vodní zámek v Dumlichově dole]]
-Žalský hřbet tvoří [[rozvodí]] mezi [[povodí]]mi Labe a [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm [[vodní nádrž Labská]]. Pod západním svahem protéká Jizerka, která je levostranným přítokem Jizery. V [[Dumlichův důl|Dumlichově dole]] na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene [[Šindelová strouha|Šindelové strouhy]] nachází vodárenský komplex z roku [[1889]] určený k zásobování [[Vrchlabí]] pitnou vodou.
+Žalský hřbet tvoří [[rozvodí]] mezi [[povodí]]mi Labe a [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm [[vodní nádrž Labská]]. Pod západním svahem protéká [[Jizerka (levostranný přítok Jizery)|Jizerka]], která je levostranným přítokem Jizery. V [[Dumlichův důl|Dumlichově dole]] na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene [[Šindelová strouha|Šindelové strouhy]] nachází vodárenský komplex z roku [[1889]] určený k zásobování [[Vrchlabí]] pitnou vodou.
 == Vegetace ==
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 == Ochrana přírody ==
-Prostor Žalského hřbetu se nachází na území [[Krkonošský národní park|Krkonošského národního parku]], menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. [[Harrachova skála]] na severovýchodním úbočí Mechovince či [[Emina skála]] na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byly uzpůsobeny k vyhlídkovým účelům.
+Prostor Žalského hřbetu se nachází na území [[Krkonošský národní park|Krkonošského národního parku]], menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. [[Harrachova skála]] na severovýchodním úbočí Mechovince či [[Emina skála]] na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byla uzpůsobena k vyhlídkovým účelům.
 == Komunikace ==
-Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prosoru [[Benecko|Benecka]]. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo [[Rovinka (Krkonoše)|Rovinku]] se [[Špindlerův Mlýn|Špindlerovým Mlýnem]]. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.
+Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prostoru [[Benecko|Benecka]]. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo [[Rovinka (Krkonoše)|Rovinku]] se [[Špindlerův Mlýn|Špindlerovým Mlýnem]]. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.
 == Stavby ==
 [[Soubor:Rozhlednazaly.jpg|thumb|right|Rozhledna na Žalém]]
-V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku [[1892]] tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a [[Labská]]. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách ([[Janova Hora]], [[Přední Labská]] a další). V úbočích se pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí [[Lanová dráha|lanových drah]]:
+V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku [[1892]] tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a [[Labská]]. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách ([[Janova Hora]], [[Přední Labská]] a další). Na úbočích pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí [[Lanová dráha|lanových drah]]:
 * [[Lanová dráha Benecko - Kejnos]]
 * [[Lanová dráha Herlíkovice - Žalý]]

Geomorfologické členění Krkonoš
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Slezský hřbet	Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m) Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Český hřbet	Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m) Východní Český hřbet (Luční hora, 1555 m)
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY	Vilémovská hornatina	Kapradnická hornatina (Bílá skála, 968 m) Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
	Vlčí hřbet	nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
	Žalský hřbet	nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
	Černohorská hornatina	Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m) Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
	Růžohorská hornatina	Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) Maloúpská rozsocha (Lysečinská hora, 1190 m)
	Rýchory	nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Janský hřbet	nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Lánovská vrchovina	nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)