Vaziště: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 29. 1. 2006, 12:56

Vaziště (splaz) je místo u řeky nebo jiného vodního toku, kam se svážejí nebo snášejí klády a kde se z nich vytvářejí vory.

Některá vaziště v Česku v povodí Vltavy

Vltava

Chlum - u Volar, nejvyšší místo, odkud plavba vorů na Vltavě začínala.
Vyšší Brod - vaziště na Vltavě.
České Budějovice- na tomto vazišti se svazovaly obrovské kmeny dlouhé až 50 m (tzv. "holanďani"), určené pro stavbu námořních lodí. Vozily se po zemi z Jindřichova, z Budějovic se plavily po Vltavě a Labi do Hamburku.
Újezd u Albrechtic, pod Týnem nad Vltavou - vaziště zřejmě na levém břehu, vorařský hostinec pana Hrdličky.
Hladná u Albrechtic - vaziště na levém břehu, nad vazištěm býval rozsáhlý sklad dřeva. První údaj o obci je z roku 1461 a obec (původně Hlasná) prý byla vždy plavecká. Ročně se odtud vypravovalo 7 - 8 tisíc kubíků dřeva z píseckých a neznašovských lesů, po polomech roku 1941 31 tisíc kubických metrů. Sídlila zde proslulá plavecká rodina Husů. Na pravém břehu plavecká hospoda U študenta.
Kostelecké Břehy - osada s vazištěm na pravém břehu Vltavy před Žďákovem. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
Políčko - na levém břehu Vltavy naproti osadě Radava, mezi vesnicemi Velký Vír a Podskalí. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
Brousek - vaziště, samota a přívoz na pravém břehu Vltavy mezi vesničkou Podskalí a samotou Korce. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
Těchnice - mezi osadami Korce a Těchnice, na pravém břehu Vltavy. V blízkosti bývala hájovna. Dnes je území zatopeno Orlickou přehradou.
Zavadilka - mezi dnešní Orlickou přehradou a vesnicí Solenice, na levé straně Vltavy u ústí Líšnického potoka. U vaziště býval hostinec Zavadilka, u níž stál stůl podle pověsti 400 let starý. V místě bývávalo i překladiště soli, podle nějž má ves název.
Babice - na levém břehu Vltavy, mezi Neznašovem (Kořenskem) a Pašovicemi. Končily zde cestu vory z Lužnice a Nežárky a převazovaly se na vltavský způsob. Zaniklo v roce 1924 v souvislosti s útlumem voroplavby.
Podskalí (Výtoň) v Praze - většina dřeva zde končila a odvážela se ke zpracování, část se převazovala. Zpravidla se zde měnily party a dále pokračovali podskalští plavci.

Otava

Čeňkova pila nad Rejštejnem, na soutoku Vydry a Křemelné – zřízeno 1864–1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
Rejštejn – na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
Radešov – cca 2 km za Rejštejnem
Páteček pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a Sušicí
Žichovice (mezi Sušicí a Horažďovicemi) – vaziště s celoročním provozem u umělého kanálu postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do Hamburgu.
Na bělidle, Písek – doloženo např. z roku 1949
Štědronín – ostroh u ústí řeky Lomnice asi 12 km před Štědronínem – na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film Plavecký mariáš.
Zvíkov – na pravém břehu Otavy před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl přívoz a plavecký hostinec U Smrtů.

Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.

Nežárka

Usplavnil Adalbert Vojtěch Lann po roce 1822 - k vazištím se dřevo sváželo pomocí volů.

Pohořský potok (-> Černá -> Malše -> Vltava v Českých Budějovicích)

Baronův most - buquoyské vaziště nedaleko osady Leopoldov, součásti Pohorské Vsi. Dnes je z bývalé hájovny pension s názvem Baronův most.

Berounka

Krašov

Sázava

Zruč nad Sázavou - v 19. století doložena v místní kronice dvě vaziště
Šternberk - doloženo v listině šternberského panství v roce 1638, užíváno do doby 2. světové války
Iváň u Ratají nad Sázavou - doloženo v listině šternberského panství v roce 1712, užíváno do doby 2. světové války
Hvězdonice
Chrást u Týnce nad Sázavou
Kaňov - levý břeh, pro panství Lešany
Kamenný Přívoz - levý břeh, pro panství Lešany
Medník - v roce 1897 pod názvem Mědník nad Babami u Pikovic

Labe

Pardubice - u ústí bývalé západního ramene Chrudimky

Podívejte se také na:

Externí odkazy:

Další reference:

Zmizelá Vltava, Jan Čáka, 1996

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 === Otava ===
+*[[Čeňkova pila]] nad Rejštejnem, na soutoku [[Vydra (řeka)|Vydry]] a [[Křemelná|Křemelné]] – zřízeno 1864–1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
+*[[Rejštejn]] – na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
-*[[Čeňkova pila]] nad Rejštejnem, na soutoku [[Vydra|Vydry]] a [[Křemelná|Křemelné]] - zřízeno 1864 - 1867. Nejvyšší místo, odkud se plavily vory na Otavě
+*[[Radešov]] – cca 2&nbsp;km za Rejštejnem
-*[[Rejštejn]] - na Paulině louce vaziště, pila, hospoda U Myších domků
-*[[Radešov]] - cca 2 km za Rejštejnem
 *[[Páteček]] pod Dlouhou Vsí, zhruba v polovině cesty mezi Rejštejnem a [[Sušice|Sušicí]]
-*[[Žichovice]] (mezi Sušicí a [[Horažďovice]]mi) - vaziště s celoročním provozem u umělého [[kanál]]u postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do [[Hamburg]]u.
+*[[Žichovice]] (mezi Sušicí a [[Horažďovice]]mi) – vaziště s celoročním provozem u umělého [[kanál]]u postaveného roku 1850 ze starého ramene řeky. Místním plavcům se říkalo hamburáci, protože často plavili dřevo až do [[Hamburg]]u.
-*[[Na bělidle]], [[Písek]] - doloženo např. z roku 1949
+*[[Na bělidle]], [[Písek]] – doloženo např. z roku 1949
-*[[Štědronín]] - ostroh u ústí řeky Lomnice asi 1 km před Štědronínem - na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film Plavecký mariáš.
+*[[Štědronín]] – ostroh u ústí řeky Lomnice asi 12&nbsp;km před Štědronínem – na zdejším vazišti se v roce 1953 natáčel film ''[[Plavecký mariáš]]''.
-*[[Zvíkov]] - na pravém břehu [[Otava|Otavy]] před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl [[přívoz]] a plavecký hostinec U Smrtů.
+*[[Zvíkov]] – na pravém břehu [[Otava|Otavy]] před soutokem s Vltavou, pod hradem Zvíkov. V blízkosti byl [[přívoz]] a plavecký hostinec U Smrtů.
-Šimanova, na Jemčině a  před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.
+Šimanova, na Jemčině a před Pávkem byla zřízena vaziště vorů.
 === Nežárka ===