Politická korektnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění vnitřních odkazů.
m napřímení odkazů, další drobné úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a&nbsp;[[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[Etnikum|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o&nbsp;nahrazení [[Předsudek|předsudků]], [[stereotyp]]ů a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a&nbsp;ve&nbsp;výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i&nbsp;požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a&nbsp;[[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[Etnikum|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o&nbsp;nahrazení [[Předsudek|předsudků]], [[stereotyp]]ů a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a&nbsp;ve výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i&nbsp;požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = David
| příjmení = David
| jméno = Jaroslav
| jméno = Jaroslav
Řádek 22: Řádek 22:
}}</ref>
}}</ref>


Počátky používání tohoto termínu spadají do [[60. léta 20. století|60.&nbsp;let 20.&nbsp;století]], kdy byla ''politická korektnost'' [[satira|satirickým]] označením uvnitř [[Nová levice|levicového hnutí]] ve&nbsp;[[Spojené státy americké|Spojených státech]].<ref name="b">{{Citace monografie
Počátky používání tohoto termínu spadají do [[1960–1969|60.&nbsp;let 20.&nbsp;století]], kdy byla ''politická korektnost'' [[satira|satirickým]] označením uvnitř [[Nová levice|levicového hnutí]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]].<ref name="b">{{Citace monografie
| příjmení = Schultz
| příjmení = Schultz
| jméno = Debra L.
| jméno = Debra L.
Řádek 33: Řádek 33:
| isbn = 978-1880547137
| isbn = 978-1880547137
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve&nbsp;svém současném významu se&nbsp;začal objevovat záhy v[[80. léta 20. století|&nbsp;80.&nbsp;letech]], kdy začal být využíván [[Konzervatismus|konzervativci]] pro kritické označení [[Liberalismus|liberálních]] aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v&nbsp;90.&nbsp;letech v&nbsp;souvislosti s&nbsp;jeho hojným používáním v&nbsp;''[[The New York Times]]'' a&nbsp;jiných amerických médiích.<ref name="a" /><ref>{{Citace monografie
}}</ref> Ve svém současném významu se začal objevovat záhy v&nbsp;[[1980–1989|80.&nbsp;letech]], kdy začal být využíván [[Konzervatismus|konzervativci]] pro kritické označení [[Liberalismus|liberálních]] aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v&nbsp;90.&nbsp;letech v&nbsp;souvislosti s&nbsp;jeho hojným používáním v&nbsp;''[[The New York Times]]'' a&nbsp;jiných amerických médiích.<ref name="a" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Berman
| příjmení = Berman
| jméno = Paul
| jméno = Paul
Řádek 50: Řádek 50:
}}</ref>
}}</ref>


Ve&nbsp;veřejném [[diskurz]]u a&nbsp;v&nbsp;médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a&nbsp;nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
Ve veřejném [[diskurz]]u a&nbsp;v&nbsp;médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a&nbsp;nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Duignan
| příjmení1 = Duignan
| jméno1 = Peter
| jméno1 = Peter
Řádek 71: Řádek 71:
| datum vydání = 2016-08-22
| datum vydání = 2016-08-22
| url = https://wave.rozhlas.cz/byt-politicky-korektni-je-v-cesku-pres-caru-5196651
| url = https://wave.rozhlas.cz/byt-politicky-korektni-je-v-cesku-pres-caru-5196651
}}</ref> Pravicoví političní komentátoři v&nbsp;souvislosti se&nbsp;snahami o&nbsp;politicky korektní vyjadřování často mluví o&nbsp;[[cenzura|cenzuře]] a&nbsp;omezování [[svoboda slova|svobody slova]] ve&nbsp;prospěch menšin.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Pravicoví političní komentátoři v&nbsp;souvislosti se snahami o&nbsp;politicky korektní vyjadřování často mluví o&nbsp;[[cenzura|cenzuře]] a&nbsp;omezování [[svoboda slova|svobody slova]] ve prospěch menšin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]
| autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]
| titul = V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus
| titul = V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus
Řádek 105: Řádek 105:
Přenášení těchto snah z&nbsp;angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože [[Jmenný rod|gramatický rod]] má například ve [[flektivní jazyk|flektivních jazycích]] jiné použití i souvislosti.
Přenášení těchto snah z&nbsp;angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože [[Jmenný rod|gramatický rod]] má například ve [[flektivní jazyk|flektivních jazycích]] jiné použití i souvislosti.


⚫
Čeští [[genderová lingvistika|genderoví lingvisté a lingvistky]] usilují o důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. ''pekař a&nbsp;pekařka'' či ''sekretář a&nbsp;sekretářka'', nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování, za sexistickou je někdy považována také tradiční přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a&nbsp;Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a&nbsp;proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Kultura genderově vyváženého vyjadřování|formát = pdf|vydavatel = MŠMT|url = http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Gender_prirucka.pdf|strany = 39–40|jméno = Jana|příjmení = Valdrová|jméno2 = Blanka|příjmení2 = Knotková-Čapková|jméno3 = Pavla|příjmení3 = Paclíková}}</ref>
Čeští [[genderová lingvistika|genderoví lingvisté a lingvistky]] usilují&nbsp;o:
* důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. ''pekař a&nbsp;pekařka'' či ''sekretář a&nbsp;sekretářka'', nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování,
⚫
* za sexistickou je někdy považována také tradiční přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a&nbsp;Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a&nbsp;proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Kultura genderově vyváženého vyjadřování|formát = pdf|vydavatel = MŠMT|url = http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Gender_prirucka.pdf|strany = 39–40|jméno = Jana|příjmení = Valdrová|jméno2 = Blanka|příjmení2 = Knotková-Čapková|jméno3 = Pavla|příjmení3 = Paclíková}}</ref>

== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

Verze z 3. 4. 2022, 16:36

Politická korektnost (anglicky political correctness, do češtiny též překládáno jako společensky nezávadná mluva) označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a nehanlivé vyjadřování ve veřejném prostoru, zejména vůči etnickým nebo sociálním skupinám. Politická korektnost tak usiluje o nahrazení předsudků, stereotypů a označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní konotace a ve výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i požadavku na genderově neutrální (nesexistické) použití jazyka.[1][2][3]

Počátky používání tohoto termínu spadají do 60. let 20. století, kdy byla politická korektnost satirickým označením uvnitř levicového hnutí ve Spojených státech amerických.[4] Ve svém současném významu se začal objevovat záhy v 80. letech, kdy začal být využíván konzervativci pro kritické označení liberálních aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v 90. letech v souvislosti s jeho hojným používáním v The New York Times a jiných amerických médiích.[1][5] Do českého prostředí začal termín politická korektnost pronikat v 10. letech 21. století, výrazně zpopularizován pak byl v době migrační krize českou konzervativní pravicí.[6]

Ve veřejném diskurzu a v médiích je obecně užíván pejorativně jako něco zbytečného a nechtěného.[4][7][8] Pravicoví političní komentátoři v souvislosti se snahami o politicky korektní vyjadřování často mluví o cenzuře a omezování svobody slova ve prospěch menšin.[9][10] Komentátoři z levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního diskriminačního chování, neslušnosti a recyklování škodlivých stereotypů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.[11][12]

Genderově (rodově) neutrální jazyk

V USA se volání po genderově neutrálním (nesexistické) vyjadřování začalo objevovat v 70. letech 20. století, kdy se na základě mnoha studií prováděných v té době zjistilo, že tvary profesí v generickém maskulinu si lidé automaticky spojují s muži, což by ve výsledku mohlo v pracovním životě znevýhodňovat ženy, např. při šancích na přijetí nebo povýšení.[13] Změna se projevovala například nahrazováním slov s morfémem „-man“ (muž) jinými tvary (-er, -person, člověk), např. spokesperson místo spokesman či police officer místo policeman.

Přenášení těchto snah z angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože gramatický rod má například ve flektivních jazycích jiné použití i souvislosti.

Čeští genderoví lingvisté a lingvistky usilují o důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. pekař a pekařka či sekretář a sekretářka, nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování, za sexistickou je někdy považována také tradiční přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.[14]

Reference

  1. ↑ a b DAVID, Jaroslav. Politická korektnost [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné online. 
  2. ↑ political correctness [online]. Oxford English Dictionary. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ VOVSÍK, Martin. Politická korektnost a její sociální funkce v USA: Konceptuální a mediální analýza. Plzeň: Fakulta filozofická Západočeské univerzity, 2018. 90 s. Dostupné online. S. 4. 
  4. ↑ a b SCHULTZ, Debra L. To Reclaim a Legacy of Diversity: Analyzing the 'Political Correctness' Debates in Higher Education. New York: National Council for Research on Women, 1993. 72 s. Dostupné online. ISBN 978-1880547137. (anglicky) 
  5. ↑ BERMAN, Paul. Debating P.C.: The Controversy over Political Correctness on College Campuses. New York: Delta, 1992. Dostupné online. ISBN 978-0307801784. Kapitola Instruction. (anglicky) 
  6. ↑ Politická korektnost v ČR a její význam [online]. Politický slovník. Dostupné online. 
  7. ↑ DUIGNAN, Peter; GANN, L. H. Political correctness. 1. vyd. Stanford: Hoover Institution – Stanfordova univerzita, 1995. 47 s. Dostupné online. ISBN 978-0817937423. (anglicky) 
  8. ↑ TRUSINOVÁ, Magdaléna. Být politicky korektní je v Česku přes čáru. Radio Wave [online]. 2016-08-22. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus. Euro.cz [online]. 2017-08-31. Dostupné online. 
  10. ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. S. 25–29.
  11. ↑ MOLÁČEK, Jan. Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16. Dostupné online. 
  12. ↑ ZÍTA, Dalibor. Uhlová a Šídlo: Být politicky nekorektní je často hulvátství, přehnaná korektnost ztěžuje porozumění. Radio Wave [online]. 2018-11-06. Dostupné online. 
  13. ↑ VALDROVÁ, Jana. „Žena a vědec? To mi nejde dohromady.“ Testy generického maskulina v českém jazyce. Naše řeč [online]. 2008. Dostupné online. 
  14. ↑ VALDROVÁ, Jana; KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, Blanka; PACLÍKOVÁ, Pavla. Kultura genderově vyváženého vyjadřování [pdf]. MŠMT. S. 39–40. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Politická_korektnost&oldid=21103796“