Novela (literatura): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 1. 2021, 09:35

Novela (italsky novinka) je epický žánr kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako povídka, s níž se někdy zaměňuje. Od povídky a od románu se liší tím, že se soustředí na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné pointy.

Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán italský renesanční spisovatel Giovanni Boccaccio, autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané Dekameron. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné, a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka Příkladných novel Miguela Cervantese či Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v preromantismu (Chateaubriand – Atala), a romantismu (Puškin – Kapitánská dcerka), realismu (Guy de Maupassant – Miláček), i v literatuře dvacátého století (Stefan Zweig, Ernest Hemingway, Solženicyn).

K vrcholným česky psaným novelám patří novoklasicistní Krysař Viktora Dyka či prózy Arnošta Lustiga.

Související články

Romaneto

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Verze z 16. 11. 2020, 20:39 editovat Jan Myšák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 25 378 editací m fix ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 1. 2021, 09:35 editovat zrušit editaci 82.142.89.202 (diskuse) aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Novela''' ([[italština\|italsky]] ''novinka'') je [[~~próza~~\|~~prozaický~~]] [[žánr]] kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako [[povídka]], s níž se někdy zaměňuje. Od [[povídka\|povídky]] a od [[román]]u se liší tím, že se soustředí na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné [[pointa\|pointy]].		'''Novela''' ([[italština\|italsky]] ''novinka'') je [[Epika\|epický]] [[žánr]] kratšího nebo středního rozsahu, podobně jako [[povídka]], s níž se někdy zaměňuje. Od [[povídka\|povídky]] a od [[román]]u se liší tím, že se soustředí na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh. Tomu se věnuje dramaticky, sevřeně, stupňuje ho až do překvapivého dějového zvratu (tzv. bod obratu), který je základem kompozice novely, a do závěrečné [[pointa\|pointy]].

	Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán [[Itálie\|italský]] [[renesance\|renesanční]] spisovatel [[Giovanni Boccaccio]], autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané [[Dekameron]]. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné, a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka [[Příkladné novely\|Příkladných novel]] [[Miguel Cervantes\|Miguela Cervantese]] či [[Canterburské povídky]] [[Geoffrey Chaucer\|Geoffreyho Chaucera]]). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v [[preromantismus\|preromantismu]] ([[François René de Chateaubriand\|Chateaubriand]] – ''[[Atala (novela)\|Atala]]''), a [[romantismus\|romantismu]] ([[Puškin]] – ''Kapitánská dcerka''), [[Realismus (literatura)\|realismu]] ([[Guy de Maupassant]] – ''Miláček''), i v literatuře dvacátého století ([[Stefan Zweig]], [[Ernest Hemingway]], [[Solženicyn]]).		Přes kořeny ve starší (antické i mimoevropské) tradici je za zakladatele žánru i označení pokládán [[Itálie\|italský]] [[renesance\|renesanční]] spisovatel [[Giovanni Boccaccio]], autor sbírky sta novel (z dnešního pohledu ve sbírce převažují spíše povídky), nazvané [[Dekameron]]. Toto dílo bylo mimořádně vlivné a významné, a termín i forma se proto brzy rozšířily (dalším významným renesančním dílem je sbírka [[Příkladné novely\|Příkladných novel]] [[Miguel Cervantes\|Miguela Cervantese]] či [[Canterburské povídky]] [[Geoffrey Chaucer\|Geoffreyho Chaucera]]). Po skončení renesance nastal v žánru výrazný útlum. Novela se do centra dění znovu dostává v [[preromantismus\|preromantismu]] ([[François René de Chateaubriand\|Chateaubriand]] – ''[[Atala (novela)\|Atala]]''), a [[romantismus\|romantismu]] ([[Puškin]] – ''Kapitánská dcerka''), [[Realismus (literatura)\|realismu]] ([[Guy de Maupassant]] – ''Miláček''), i v literatuře dvacátého století ([[Stefan Zweig]], [[Ernest Hemingway]], [[Solženicyn]]).