Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí

Zlatohorská vrchovina; Góry Opawskie
Nejvyšší bod	975 m n. m. (Příčný vrch)
Nadřazená jednotka	Jesenická oblast (Východní Sudety)
Sousední; jednotky	Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina
Podřazené; jednotky	v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko, Polsko
	; Zlatohorská vrchovina v Česku; ; Zlatohorská vrchovina v Polsku
Povodí	Odra
Souřadnice	50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVC-6
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 6. 2020, 20:24

Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku. Jedná se o geomorfologický celek, který patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.

Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.

Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.

Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.

Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n. m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n. m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.

Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.

V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons
Góry Opawskie
Góry Opawskie
Góry Opawskie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
   | sousední jednotky = [[Žulovská pahorkatina|Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina]], [[Rychlebské hory|Góry Złote / Rychlebské hory]], [[Hrubý Jeseník]], [[Nízký Jeseník]], [[Opavská pahorkatina|Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina]]
   | světadíl = [[Evropa]]
-  | stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]], {{Flagicon|Polsko}} [[Polsko]]
+  | stát = {{Vlajka a název|Česko}}, {{Vlajka a název|Polsko}}
   | hornina =
   | poznámka =