Viktor Dankl: Porovnání verzí
Oprava - překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku [[1865]] se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do [[Gorizia|Görzu]] a později do [[Terst]]u. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do [[Sankt Pölten]] a v roce 1870 přešel na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánskou vojenskou akademii]] ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve [[Vídeň|Vídni]] a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do [[Praha|Prahy]] jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v [[Záhřeb|Agramu]]. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v [[Komárom |
Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku [[1865]] se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do [[Gorizia|Görzu]] a později do [[Terst]]u. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do [[Sankt Pölten]] a v roce 1870 přešel na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánskou vojenskou akademii]] ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve [[Vídeň|Vídni]] a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do [[Praha|Prahy]] jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v [[Záhřeb|Agramu]]. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v [[Komárom]]u. Roku 1905 mu bylo svěřeno velení nad 16. pěší brigádou v [[Trento|Tridentu]]. S povýšením do hodnosti [[Polní podmaršálek|Podmaršál]] v roce 1907 se stal velitelem 36. pěší divize v [[Záhřeb]]u. Před začátkem [[První světová válka|1. světové války]] dosáhl vrcholu kariéry převzetím velení XIV. armádního sboru v Innsbrucku. Zodpovídal za ochranu [[Severní Tyrolsko|severního]], [[Autonomní provincie Bolzano|jižního]] a [[Autonomní provincie Trento|welschského Tyrolska]]. |
||
=== 1. světová válka === |
=== 1. světová válka === |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* [http://www.deutsche-biographie.de/sfz9287.html] Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN |
* [http://www.deutsche-biographie.de/sfz9287.html] Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, {{ISBN|3-428-00184-2}}, S. 508 f. |
||
* [http://www.biographien.ac.at/oebl_1/169.pdf] Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169. |
* [http://www.biographien.ac.at/oebl_1/169.pdf] Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169. |
||
Verze z 6. 6. 2020, 06:30
Viktor Dankl | |
---|---|
Narození | 18. září 1854 Udine |
Úmrtí | 8. ledna 1941 (ve věku 86 let) Innsbruck |
Místo pohřbení | Innsbruck |
Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
Povolání | důstojník a politik |
Ocenění | komandér Vojenského řádu Marie Terezie Řád železné koruny velkokříž Císařského řádu Leopoldova Vojenský řád Marie Terezie |
Funkce | člen Panské sněmovny (1917–1918) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Julius Ignaz Ferdinand hrabě Dankl von Krásnik (18. září 1854 Udine – 8. ledna 1941 Innsbruck) byl generálplukovník rakousko-uherské armády.
Život
Narodil se do rodiny kapitána rakousko-uherské armády. Roku 1865 se rodina po odchodu otce z armády odstěhovala do Görzu a později do Terstu. V obou městech studoval německé gymnázium. Ve 14 letech šel studovat na c. a k. kadetní školu do Sankt Pölten a v roce 1870 přešel na Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti poručíka (Leutnant) a byl převelen k dragounům. V letech 1877 - 1879 studoval na Kriegsschule (válečná škola) ve Vídni a od 1. prosince 1880 byl přidělen k 8. brigádě kavalérie do Prahy jako štábní důstojník. Roku 1883 byl odvelen k hlavnímu štábu 32. pěší divize v Budapešti. Roku 1896 byl jmenován vedoucím štábu XIII. armádního sboru v Agramu. Roku 1899 byl jmenován vedoucím centrální kanceláře c. a k. štábu ve Vídni. Po povýšení na generálmajora 16. května 1903 převzal velení nad 66. pěší brigádou v Komáromu. Roku 1905 mu bylo svěřeno velení nad 16. pěší brigádou v Tridentu. S povýšením do hodnosti Podmaršál v roce 1907 se stal velitelem 36. pěší divize v Záhřebu. Před začátkem 1. světové války dosáhl vrcholu kariéry převzetím velení XIV. armádního sboru v Innsbrucku. Zodpovídal za ochranu severního, jižního a welschského Tyrolska.
1. světová válka
V roce 1912 byl povýšen na generála kavalérie a při mobilizaci v roce 1914 začal velet 1. armádě, která se skládala z I, V a X. armádního sboru. S 1. armádou získal pro Rakousko první vítězství nad Rusy v bitvě u Krašiku. Se svými jednotkami postoupil od 23. až 25. srpna 1914 k Lublinu.
V květnu 1915 byl převelen na italskou frontu a převzal velení nad obranou Tyrol. S nedostatečnými silami se mu podařilo zastavit italské útoky do té doby, než dorazily posily z ruské fronty. V březnu 1916 převzal velení nad jarní ofenzivou v Trentinu. Po povýšení na generálplukovníka 1. května 1916 vedl útoky 11. armády jižně od Rovereta a Zugna Torta a dobyl skoro celé Vallarsa, Col Santo masív až po Monte Pasubio a Val Posino jižně od Arsiero.
Ze zdravotních důvodů předal velení generálplukovníkovi Franzi Rohrovi von Denta.
Literatura
- [1] Oswald von Gschließer: Dankl von Krasnik, Viktor Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 508 f.
- [2] Dankl von Krasnik Viktor Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 169.