Malesice: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| web = |
| web = |
||
}} |
}} |
||
'''Malesice''' je část statutárního města [[Plzeň]], součást městského obvodu [[Plzeň 9-Malesice]]. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.<ref name="Domy"/> V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.<ref name="Obyvatele"/> |
'''Malesice''' (německy ''Malesicz'') je část statutárního města [[Plzeň]], součást městského obvodu [[Plzeň 9-Malesice]]. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.<ref name="Domy"/> V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.<ref name="Obyvatele"/> |
||
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².<ref name="www.uir.cz"/> |
'''Malesice''' je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².<ref name="www.uir.cz"/> |
||
Verze z 24. 2. 2020, 11:16
Šablona:Infobox - sídlo Malesice (německy Malesicz) je část statutárního města Plzeň, součást městského obvodu Plzeň 9-Malesice. Nachází se na severozápadě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 230 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 448 obyvatel.[2]
Malesice je také název katastrálního území o rozloze 6,66 km².[3]
Historie
Obec Malesice je zmiňována již v roce 1239 v souvislosti se Zdeslavem, který ji držel. Později se stala součástí panství vzniklého v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Kyjov uskutečněnou patrně v letech 1297–1321.[4] Tento statek spolu s vesnicí získal v roce 1365 kladrubský klášter. Dalším majitelem se stal nejpozději roku 1462 Antonín Harsdorf, jehož syn Hanuš prodal roku 1489 Malesice Anně Šefránkové z Poutnova. Ta nechala roku 1503 zhotovit pro zdejší kostel svatého Jiří hodnotnou monstranci a zároveň ve své závěti z téhož roku poprvé zmínila zdejší tvrz. V dalších letech se vystřídala řada majitelů panství. Byli jimi hrabata Barbové z Wachsensteinu (1713–1753), za nichž byl postaven roku 1730 barokní zámek, a po nich Shirndingerové a Schönbornové.[5] Roku 1917 Malesice získal rytíř Karel Škoda. V roce 1938 byly Malesice připojeny k Velkoněmecké říši a 65 českých rodin bylo vystěhováno. Po druhé světové válce bylo z Malesic odsunuto nejen 35 zdejších Němců, ale i 160 říšských uprchlíků.
Dne 27. listopadu 2002 došlo k podpisu Dohody o připojení obcí Malesice a Lhota k městu Plzni, díky které se Malesice staly od 1. ledna 2003 součástí města Plzně jako devátý městský obvod.
Pamětihodnosti
- Na okraji vesnice se nachází areál malesického zámku. V roce 1730 ho ve stylu vrcholného baroka nechal postavit Jan Petr z Wachsensteinu podle plánů architekta Jakuba Augustona. Dochovaná podoba zámku je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1948, během které byla budova zvýšena o jedno patro.[4]
- Kostel svatého Jiří
- Kaple Panny Marie
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého
- Fara
Dále se v katastrálním území Malesice nacházejí zbytky hradu Kyjov a přírodní památka Malesická skála.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.
- ↑ Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 9-2. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Malesice: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 176. Dále jen Bělohlávek (1985).
- ↑ Bělohlávek (1985), s. 203–204
Chybná citace: Na <ref> se jménem „www.scitani.cz, 2013-10-31“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malesice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Malesice na webu ČÚZK
