Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně
Místo
Stát	[[Česko Česko]]
Kraj	Jihočeský
Okres	Jindřichův Hradec
Obec	Chlum u Třeboně
Souřadnice	48°57′47,09″ s. š., 14°55′50,41″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Jindřichův Hradec
Farnost	Chlum u Třeboně
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Typ stavby	kostel
Další informace
Adresa	Chlum u Třeboně,  [[Česko Česko]]
Kód památky	18213/3-1936 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je vrcholně barokní poutní kostel. Stojí na náměstí na kopci městyse Chlum u Třeboně a tvoří jeho výraznou dominantu.

Vznik se datuje do let 1737-1745.

Jeho zakladatelem je baron Jan František z Fünfkirchenu, jež ho nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života. Okolí zdobí dvouramenné schodiště se sochami světců, lipová alej a křížová cesta. Její vznik se datuje do druhé poloviny 18.století a dovede nás až k chlumeckému zámku. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském

stylu vybudovat hrabě Stadion školu.

Historie

Vrcholně barokní kostel vznikl v letech 1737-1745. Jeho zakladatelem je tehdejší majitel panství Jan František z Fünfkirchenu Je to votivní stavba.

Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života. Dne 31.7.1737 hrabě spolu se zednickým mistrem obhlížel dostavbu střelnice na hrázi rybníka Hejtman. Když byli v budově, zřítila se klenba a oba zasypala.

Všichni mysleli, že jsou mrtví. Zednický mistr opravdu zemřel. Hrabě přežil. Zázrak přisuzoval Panně Marii Zellské. Myslel tím madonu Mariazellskou, nazývanou podle štýrského poutního místa Mariazell.

Vykonal pouť do Mariazell. Slíbil postavit kostel a to dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na půdorysu kříže.

25.11.1745 posvěcená Nanebevzetí Panny Marie neboli zvaná malá Mariazell.

Architekura

Architekt ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.

Hlavní věž a čtyři vedlejší věžičky prý symbolizují jméno hrabat z Fünfkirchenu - Pětikostelí.

Zpočátku nebyla stavba určena jako shromaždiště, ale jako dar barona Bohu a víru v pomoc Panny Marie.

V roce 1804 nechal baronův vnuk kostel prodloužit západním směrem o podélné trojlodí s hudební kruchtou, jelikož původní stavba nestačila prostorově.

Při poutních slavnostech museli věřící stát venku. Z pohledu od rybníka Hejtman upoutá pozornost kupole stel aa, schodiště se sochami světců.

Schodiště navazuje na křížovou cestu z kamenných sloupků s klekátky, pocházející z roku 1755. Cesta byla lemována lipovým stromořadím, které bylo v roce 1929 zničeno.

Nad západním vchodem vidíme erb Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou vápencové sochy světců - sv.Antonín Paduánský, sv.František z Pauly, sv.Alois, sv.František z Assisi, sv.Dominik. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19.století z Dolních Rakous. Pouze socha sv.Jana Nepomuckého byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců sv.Florián a sv.František Xaverský.

Interiér

Hlavní kupoli zdobí freska, zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni sluhové a mnich.

Kostel je zde vymalován ve své původní podobě. Ve výklencích jsou rozměrné sochy čtyř církevních učitelů: sv.Ambrože, sv.Jeronýma, sv.Augustina, sv.Řehoře.

Hlavní oltář je komponován jako kopie stříbrného oltáře z roku 1727 navrženého pro kapli v Mariazell. Nad svatostánkem je pod baldachýnem umístěna oděná barokní kopie románské sošky Madony Mariazellské, která byla oblékána do bohatě vyšívaných rouch a pláštíků. V nástavci alianční erb.

Z původního vybavení jsou zde postranní oltáříky sv.Barbory, sv.Kateřiny Alexandrijské, v nástavcích s obrázky patronů zemědělců.

Klenbu pod hudební kruchtou zdobí freska z roku 1945 zobrazující procesí směřující do chlumského poutního kostela. Procesí vede farář Jan Kubiska, kolem něhož jsou zobrazeny další konkrétní osoby. Například regenschori Miroslav Stránský, dirigent, hudební skladatel. Farář Kubiska nechal výjev namalovat jako poděkování, že byl Chlum uchráněn zničení za 2.světové války. Autorem fresky byl Jiří Jelínek.

Kostelík má dvě oratoře. Na jižní straně tzv. arcivévodskou, kde se účastnil mše svaté i František Ferdinand d´Este. Naproti se nachází oratoř úřednická.

Zajímavosti

• V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
• Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti Františka Ferdinanda ď Este a Žofie Hohenbergové, na něž byl v roce 1914 v Sarajevu spáchán atentát.
• Na kostelní fresce, zobrazující procesí vedené farářem Janem Kubiskou je namalován v pravém dolním rohu hořící tank a hořící krajina symbolizující zlo válek.

• Je zde stále několik kusů nábytku, které používal arcivévoda.
• Kostel má čtyři zvony. Za obou světových válek byly odvezeny. Po první světové válce se vrátily. Po skončení druhé nikoli. Poslední zvon, který byl zavěšen v roce 1967 je věnován Panně Marii, královně Čech.
• Jan Kubiska, který zde působil jako prvý farář po ustanovení Chlumu jako samostatné farnosti /1901-1948/ je pohřben na zdejším hřbitově.

Ostatní

Příslušnost: Diecéze českobudějovická, vikariát Jindřichův Hradec.

Sídlo správy farnosti: Husova 142, Třeboň

Kalendář poutí: 15.8. (Nanebevzetí Panny Marie) nebo nejbližší neděle.

Galerie

• Chlumecký kostel - malá Mariazell
• 
  kostel a škola
• 
  kostel od kašny
• 
  pohled ze strany
• 
  sochy u kostela

Externí odkazy

• Farnost Chlum u Třeboně