Helena Znojemská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox, fix přeložek, napřímení, šablona následnictví
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox panovnice
[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200px|thumb|Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.]]
| barva =thistle
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]].
| jméno =Helena Znojemská
| titul = kněžna polská
| obrázek =[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200 px]]
| popisek = Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.
| vláda = [[1177]]–[[1194]]
| sňatek =
| manžel = [[Kazimír II. Spravedlivý]]
| korunovace =
| tituly = manželka knížete celého Polska, kněžna krakovská, sandoměřská a mazovská
| celé jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce = [[Eudoxia Kyjevská]]
| následník =
| typ dědice = polská kněžna
| dědic = [[Lucie z Rujány]]
| panovník =
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Lešek I. Bílý]], [[Konrád I. Mazovský]]
| rod =[[Přemyslovci]]
| dynastie = [[Piastovci]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Konrád II. Znojemský]]
| matka =[[Marie Srbská]]
| narození =[[1141]]
| místo narození =
| úmrtí = ? (mezi lety [[1202]] - [[1206]])
| místo úmrtí =
| pochována =
| místo pochování =
| podpis =
|}}
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]].


== Život ==
== Život ==
[[File:Wislica slab of orants detail.png|thumb|Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem v [[Wiślica]]]]
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I. Bílý|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.


Kazimír zemřel 5. května [[1194]], přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujavsko]].
Kazimír zemřel 5. května [[1194]], přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko (historické území)|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujavsko]].


Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], což ovšem s jistotou pravda není.


[[File:Wislica slab of orants detail.png|thumb|Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem v [[Wiślica]]]]
== Potomci ==
== Potomci ==
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
Řádek 35: Řádek 72:
|4 = [[Litold Znojemský]]
|4 = [[Litold Znojemský]]
|5 = [[Ida Babenberská]]
|5 = [[Ida Babenberská]]
|6 = [[Uroš I. Bílý]]
|6 = [[Uroš I.|Uroš I. Bílý]]
|7 =
|7 =
|8 = [[Konrád I. Brněnský]]
|8 = [[Konrád I. Brněnský]]
Řádek 46: Řádek 83:
|15 =
|15 =
}}
}}

{{Panovník
|pred=[[Eudoxia Kyjevská]]
|co=[[Seznam polských kněžen a královen|Polská kněžna]]
|kdy=[[1177]]–[[1194]]
|po=[[Lucie z Rujány]]
|soubor=POL województwo wielkopolskie COA.svg}}


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 30. 9. 2015, 10:59

Šablona:Infobox panovnice Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.

Život

Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem v Wiślica

Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 11601165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

Kazimír zemřel 5. května 1194, přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.

Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, což ovšem s jistotou pravda není.

Potomci

Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:

Vývod z předků

Nevložen titul!
11771194

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.