August Labitzky: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
|||
| ⚫ | |||
| jméno = August |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Labitzky |
|||
| obrázek = August Labitzky 1891 Eigner.jpg |
|||
| bublina = |
|||
| ⚫ | |||
| datum narození = {{Datum narození|1832|10|22}} |
|||
| místo narození = [[Bečov nad Teplou]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1903|8|28|1832|10|22}} |
|||
| místo úmrtí = [[Bad Reichenhall]]<br /> {{Vlajka a název|Německé císařství}} |
|||
| citát = |
|||
}} |
|||
| ⚫ | '''August Labitzky''' ([[22. říjen|22. října]] [[1832]], [[Bečov nad Teplou]]<ref name="matrika">[http://www.portafontium.cz/iipimage/30060167/becov-nad-teplou-07_0240-n Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[28. srpen|28. srpna]] [[1903]], [[Bad Reichenhall]]) byl český [[housle|houslista]], dirigent a hudební skladatel. |
||
== Život == |
== Život == |
||
| Řádek 35: | Řádek 46: | ||
* ''Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL)''. Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 390. |
* ''Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL)''. Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 390. |
||
== |
== Odkazy == |
||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{NK ČR|ola2004235467}} |
* {{NK ČR|ola2004235467}} |
||
* [http://www.trueknowledge.com/q/facts_about__august_labitzky True knowledge (en)] |
* [http://www.trueknowledge.com/q/facts_about__august_labitzky True knowledge (en)] |
||
Verze z 10. 8. 2014, 16:30
| August | |
|---|---|
 Ignaz Eigner: August Labitzky (1891) | |
| Narození | 22. října 1832 Bečov nad Teplou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. srpna 1903 (ve věku 70 let) Bad Reichenhall  Německá říše |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel a houslista |
| Rodiče | Josef Labický[1] |
| Příbuzní | Antonie Labitzky (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Labitzky (22. října 1832, Bečov nad Teplou[2] – 28. srpna 1903, Bad Reichenhall) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.
Život
Byl synem proslulého houslisty a dirigenta, zakladatele Karlovarského lázeňského orchestru. Ve třinácti letech jej otec vyslal na studia na Pražskou konzervatoř, kde již dva roky studoval jeho starší bratr Vilém. V roce 1849 se oba stali členy otcova orchestru v Karlových Varech. Se svým otcem se účastnili koncertních turné do zahraničí.
V roce 1868 převzal od otce řízení karlovarského orchestru. Bratr se cítil být přeskočen, orchestr opustil a odcestoval do Spojených států. Zatímco pod vedením otce byl orchestr zaměřen převážně na promenádní koncerty a lehčí repertoár, August rozšířil repertoár orchestru o díla světových skladatelů vážné hudby. Vedle toho se svým orchestrem převzal i roli orchestru karlovarského divadla. Od roku 1875 pak pořádal pravidelné páteční symfonické koncerty s náročnou dramaturgií. Začal německými klasiky (Ludwig van Beethoven, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Richard Wagner) a záhy uváděl i skladby českých skladatelů, zejména Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. O úrovni orchestru svědčí i článek obávaného vídeňského hudebního kritika Eduarda Hanslicka v časopise Neue Freie Presse, v němž mimo jiné uvádí: „Karlovarskému lázeňskému orchestru děkuji za poznání mnohých, ve Vídni ještě neprovedených skladeb. Při svých odpoledních koncertech v Poštovním Dvoře uvádí koncerty vysoké umělecké úrovně. Největším kladem je neobyčejně bohatý a stále se střídající repertoár, včetně nejnovějších vynikajících děl současných žijící autorů. Pro nejbližší koncerty je hlášena Brahmsova II. symfonie a Dvořákova Symfonie D-dur, ve Vídni dosud nehraná, ale v Londýně již provedená s mimořádným úspěchem pod taktovkou Hanse Richtera ...“.
Antonín Dvořák přijel do Karlových Varů v roce 1879 a byl nadšen provedením své Smyčcové serenády E-dur, takže později dal souhlas k tomu, aby se karlovarský orchestr ujal evropské premiéry Symfonie č. 9, e-moll, op. 95, „Z nového světa“. Ta se konala s velkým úspěchem 20. července 1894.
Za své zásluhy o českou hudbu obdržel Labitzky na koncertě v roce 1881 (kde byla mimo jiné uvedena jeho Třetí směs českých národních písní) vavřínový věnec s červenobílými stuhami „na důkaz úcty Čechů k věhlasnému skladateli, jenž před půl stoletím první počal klestiti cestu české písni v hudbě světové“.
O odkaz obou skladatelů, otce i syna, se dnes stará Společnost přátel J. Labitzkého, a od roku 2002 jsou v Karlových Varech pořádány tzv. Labitzkého víkendy, na kterých jsou mimo jiné uváděny novodobé premiéry jejich skladeb.
Dílo (výběr)
- Paulinen Polka op. 3 (1852)
- Vzpomínka na vlast op. 4 (valčík, 1852)
- Umělec na cestách op. 5 (čtverylka, 1852)
- Salisburské valčíky op. 6 (1852)
- La belle Russe op. 20 (polka-mazurka)
- Hubička op. 27, francouzská polka
- Sen pastýřky op.45
- V chrámu sv. Zena (Ave Maria) op. 49
- První láska (gavota, 1881)
- Melodie pro housle
- Hluboký žal pro housle a orchestr
- Velkokníže Vladimír, pochod
- Ouverture Characteristique
- Tři orchestrální směsi českých národních písní
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 390.
Odkazy
- ↑ Hugo Riemann: МСР / Лабицкий. In: Riemannův hudební slovník. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August Labitzky
- True knowledge (en)
- Traum der Sennerin , Idyl, Op. 45 na YouTube
- La belle russe, Op.20 (noty na IMSLP)
- Orchestr Grandhotelu Pupp
- Poštovní dvůr – historie