Alej: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrány 2 bajty ,  před 7 lety
m
Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy
m (uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB)
m (Přebírání commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy)
{{Různé významy|tento=stromořadí|druhý=řece v Rusku|stránka=Alej (řeka)}}
[[Soubor:Czechia, Jicin, Wallenstein's alley.jpg|thumb|[[Valdštejnova alej]] u [[Jičín]]a]]
'''Alej''' neboli '''stromořadí''' je označení pro řadové výsadby stromů. Jde o skupiny [[strom]]ů vysazené v linii, obvykle v pravidelných rozestupech. Zpravidla jde o doprovodný prvek vodních toků, hranic pozemků, anebo dopravních komunikací. V Čechách a na Moravě velmi starou tradici, která je na území ČR doložena již v době vlády Karla IV. Liniová výsadba může mít formu jednoduché aleje nebo řady keřů, převážně doplně­ných stromy. Alej má vést od určitého místa k cíli.
 
Aleje bývají vysázeny především podél [[pozemní komunikace|pozemních silničních komunikací]] a to jak v [[intravilán]]u i [[extravilán]]u obcí a měst. V minulosti bývaly aleje velmi často vysazovány na příkaz šlechty respektive z popudu majitelů jednotlivých panství. Významný rozvoj alejí v ČR nastal v období baroka, při bu­dování nových, tzv. císařských silnic. Výsadba alejí byla prováděna pro vytvoření souvislého stínu, který pak zvyšo­val pochodovou aktivitu vojsk i tažnou sílu zvířat. Aleje jsou zřejmým prvkem i v zimním období, kdy byla samotná cesta zavátá a ukazovaly tak trasu i v zimním období. Mimo jiné jsou aleje významným orientačním prvkem v krajině. Objektivně aleje výrazně zvyšují přírodní [[Biologická diverzita|biodiverzitu]], vytvářením úkrytů a stanovišť. Aleje působí také velmi příznivě na místní [[mikroklima]] (např. coby [[větrolam]]) a v některých případech i jako ochrana před závějemi. U vjezdů do obcí lze vidět „vstupní brány" alejí.
[[Soubor:Fletcher Moss-row.JPG|thumb|Alej topolů, nedaleko řeky Mersey.]]
 
 
== Původ slova ==
Původ slova se datuje do poloviny čtrnáctého a začátek patnáctého století. Pochází z francouzského ''allee'', slova označující průchod, procházení v závětří, pravděpodobně odvozeno z latinského ''allārī, allātus, afferrī'', přicházet, dopravit se. Jindy je slovo popisováno jako odvozené od francouzského slova ''aller'' (''ambulare'' z lat. – procházet se). Námitkou je, že při odvození z latinského ''ambulāre'' chodit, se nabízí vážné fonetické problémy, protože u ''„m“'' a ''„b“'' by za normálních okolností nedošlo k jejich ztrátě.<ref>[http://dictionary.reference.com/browse/alley Původ slova]</ref>
 
== Historie ==
Skutečné aleje, jako dekorativní prvek tvořený dřevinami, jsou známy už z období starověkého Říma. Římané podél cest vysazovali aleje stromů zcela běžně (viz [[Římská zahrada]]).
 
Vrcholu dokonalosti a širokého použití jako okrasného prvku, u alejí došlo v období baroka, v 17. a 18. století. V parku ''„à la française“'' ([[francouzský park]]) byla upravována barokní krajina alejemi stromů, které vedly i mimo území parku a byly směřovány obvykle k lidským sídlům přes volnou krajinu, například cesty v zahradách [[Versailles]] nebo Het Loo.
 
Barokní aleje jsou zcela přímočaré, liniové, uměle vytvořené útvary a jeden z hlavních nosných prvků komponované barokní krajiny. barokní aleje tvořily stromy stejného stáří, stejného druhu, stejně velké a tvarované koruny a jednotně v pravidelných odstupech, tak aby byla dokonale uplatněna symetrie, periodicita a homogenita. K dokonalosti alejí byly koruny upravovány řezem. V době absolutismu aleje vedly mnoho kilometrů podél cest, často v přímce, k zámkům, venkovským sídlům nebo loveckým revírům aristokracie jako výraz moci, estetického názoru, potřeby reprezentovat se a pro orientaci v krajině. Aleje byly výrazem doby. Je uváděno, že i „církevní krajinářství“ spoluvytvářelo barokní krajinu alejemi zvýrazňujícími poutní místa, křížové cesty a podobně.<ref name="Borsky">{{Citace elektronické monografie
| jméno = ing Jan Borský
| odkaz na autora =
== Rozdělení ==
Z hlediska prostorové­ho uspořádání lze rozlišit
* pravidelné aleje - dřeviny v řadách nebo v pravidelných skupinách (je možné členění i podle počtu použitých řad)
* nepravidelné aleje - dřeviny jsou zde vysázeny v nepravidelném rytmu tvarovém i půdorysném
 
Aleje použité jako významný motiv příjezdu k určitému zdůrazňovanému místu by neměly být nepřiměřeně dlouhé, neboť se místo dojmu vznešenosti dochází k únavě diváka. Význam aleje často zvýrazní pravidelný řez dřevin.
 
Aleje vytvářené výsadbami ovocných stromů podél komunikací a vodních toků jsou pro ČR typické a i nepravidelným charakterem používaných dřevin dávají zcela mimořádný ráz krajině, malebnost a současně úpravnost. V období třicetileté války a po druhé světové válce, především při kolektivizaci zemědělství, došlo k značnému snížení počtu alejí. Při opakujících se mrazových kalamitách pravidelně dochází k poškození alejí. (Např. v roce 1929 došlo v Čechách podle dobových odhadů k úhynu asi jedné poloviny veškerých ovocných alejových po­rostů.)
[[Soubor:AlleeImFruehling.jpg|thumb|Jarní alej.]]
 
</ref>
 
Opakování , pravidelný rytmus podporuje jednotu. Překročením míry použití může být jednota únavná, vedoucí ke stereotypu. Proto je vhodné pravidelný rytmus aleje ozvláštnit. Jednou z cest jsou rostliny, které se liší ve struktuře. Textura je natolik jemný prvek, že může být použit na řadu zahradních úprav, aniž by zničil jednotu vyjádření. V souladu s kontrastem v dalších vlastnostech použitých rostlin lze rytmus stejných dřevin v pravidelných rozestupech povýšit na plynulý sled. Takto lze například v logickém rytmu použít výsady různě vysokých stromů podobných tvarem, stavbou koruny, ale odlišných například strukturou olistění. V sadovnictví tak lze použít k harmonizaci výsadby sestavu prvků, které mají sice některé vlastnosti viditelně odlišné, ale podobné,nebo příbuzné alespoň v jiných charakteristikách.<ref name="J" group="L"/>
 
Při vytváření alejí by mělo být dbáno souladu, aby nedocházelo k tomu, že linie, které mají být symetrické, symetrické nejsou, jako například aby nebyly vytvářeny serpentiny procházející alejí, či klikatící se cesta podél přímé zdi nebo stavení. Aleje v zahradě mohou pomoci při vytváření přímé přístupové cesty k domu, která by obvykle působí poněkud násilně. Avšek ''„…cesta lemovaná stromy ve formě aleje může být přímá, aniž by byla hrubá. Vznešenost, ne slušnost, nebo elegance, je výraz, který má být vytvořen.“''<ref name= Repton />
 
Pokud jsou skupiny dřevin vysázeny v určité zákonité posloupnosti vzniká opakování a rytmus. Mění-li se postupně i alespoň jedna charakteristická vlastnost, tak aby změna byla patrná v plynulé radě a v určitém směru, nazýváme efekt, který takto vznikl, sled.
V průběhu rytmu se může měnit tvar, velikost nebo zbarvení, ale většina ostatních vlastností zůstává stejná. Sledem dodáváme obrazu pohyb, z rytmu se stává příběh. Pro toto uspořádanější je nejvhodnější pokud, můžeme změny plynule pozorovat. Jakkoliv mohou být v okolí sledu i jiné zajímavé obrazy nesmějí porušovat souvislost sledu a rytmus pohybu.<ref name="J" group="L"/> Limitujícím prvkem který výrazně ovlivní působení aleje je její velikost.
 
U kompozice , jakou je alej jsou linie zcela zřejmé, jednotnost prvku zřetelná a čitelnost díla snadná. Jednoduchá čitelnost úpravného díla vyvolává obvykle v jednoduchém pozorovateli velmi pozitivní emoce. Pozitivní emoce jsou cílem tvorby.
 
==== Obhajoba ====
''„Je opravdu potěšení krajináře vytvořit dlouhé aleje okázalých stromů. A jak úspěšné takové listnaté aleje byly v uspokojování tužeb mužských srdcí, se lze zeptat dějepisců, romantických spisovatelů a básníků k poučení. …Ulici je možné považovat za geometrický tvar a měl byl by být pravidelně řešen. To vyžaduje tři věci. Nejprve, řady stromů by měly být souběžné se směrem ulice. Za druhé, stromy by měly být vysázeny v jednotné vzdálenosti. Za třetí, jednotlivé stromy by měly být jednotné po všech stránkách tak, jak je to jen možné udělat. První dvě pravidla jsou dostatečně zřejmá. Třetí pravidlo je stále porušováno. Není neobvyklé najít dva, nebo více zřetelně odlišných druhů smísených v stejné řadě. Spisovatel si pamatuje, že viděl devět různých druhů v jediné řadě délky jen poloviny městského bloku. Tato řada byla úmyslně takto upravena nadšeným majitelem majetku. Jako by člověk pravidelně mohl přišít devět zcela rozmanitých knoflíků v řadě za sebou na přední straně svého fraku. Velké úsilí by dále mělo být dáno záměru aby všechny stromy …byly stejné velikosti a formy. …V řadě stromů jednoho druhu jsou-li dobře zapěstovány, vyplyne uspokojivá jednotnost obvykle bez další zvláštní pozornosti. Je, samozřejmě, nežádoucí, aby bylo zkoušeno s jakýmkoliv jilmem tvořit ve stromořadí přesný protějšek,… ale se stromy přesných forem toto úsilí rozhodně stojí za námahu. Jsou jisté druhy stromů jenž mají téměř architektonickou formu, jako například topol černý, a pro čistě ozdobné účely takové stromy mohou být použity se značným úspěchem ve stromořadí. Další stromy, jako túje, mohou být zastřiženy do zřetelně geometrických forem, by mohly nepochybně být používány s uspokojením v určitých případech pro stejné účely.“''<ref group="L" name=Wau>{{cs}}{{Citace monografie
| příjmení = Waugh
| jméno = Frank Albert
== Rizika ==
=== Škodlivé vlivy ovlivňující aleje ===
Z nepříznivých vegetačních podmínek často alejové dřeviny musí čelit suchu, žáru, neprovzdušněné a často znehodnocené chudé půdě, obyčejně s vyšší hodnotou pH. Aleje také poškozuje zasolení a jiné škodlivé látky v půdě, znečištěné ovzduší (exhaláty, výfukové plyny, prachové částice). Poškození dřevin v aleji městské zástavby však může být rovněž vyvoláno i [[Poškození rostlin psí močí|agresivním působením psí moči]]. Těmito vlivy oslabené stromy jsou více napadány škůdci i chorobami. Přímé umělé osvětlení, nebo blízkost tepelného zdroje rovněž narušuje biorytmus dřevin a může způsobit další poškození. Čet­né jsou i mechanická poškození vlivem stavební činnosti, provozu vozidel, vandalismus.
 
[[Soubor:Allée de Neptune et de Bacchus - Versailles - P1180592.JPG|thumb|Zapojené stříhané stromy v aleji, vysazené blízko sebe, působí spíše jako živý plot.]]
Jsou dány neodborným, chybným rozhodnutím odpovědného pracovníka. Vážnou chybou je výsadba alejí alergenních dřevin, nebo dřevin s alergenními složkami plodů a květů v hustě obydlené výstavbě. Stejně tak je vážnou vadou výsadba dřevin s plody, které jsou oblíbenou potravou vos a včel v blízkosti chodníků, nebo v množství zvyšují kluzkost ploch chodníků. Trnité dřeviny (např. akát) je třeba vysazovat v rozumném odstupu od chodníku.
 
Vážným rizikem jsou padající větve a běžně používané stromy s křehkými a lámavými větvemi. Příkladem nevhodné dřeviny je například [[javor stříbrný]] (''Acer saccharinum''), nebo [[pajasan žláznatý]] (''Ailanthus altissima''). tyto dřeviny v ulicích měst mohou být používány výhradně na základě základní neznalosti zodpovědného pracovníka či naprosté ignorance odborné literatury. Některé dřeviny používané a doporučované k výsadbě jsou invazivní i v ČR (např. pajasan žláznatý), nebo do okolí pronikají výmladky poškozujíc komunikace (např. topol ''Populus nigra''). V současné době jsou v alejích vysazovány především lípy a javory, příležitostně lísky turecké. Nevhodnost tohoto výběru je dána především značně zvýšenými a zbytečnými náklady s údržbou v období opadu listů, plodů, u lípy i květů.
[[Soubor:Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.jpg|thumb|Použití ovocných dřevin - jabloní. Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.]]
 
Pro menší prostory, výsadby v parcích a ulicích jsou vhodnější menší dřeviny, a méně vzrůstné kultivary, s výškou do 10 m a s pravidelnou korunou. Některé příklady:
 
* ''Acer platanoides'' 'Globosum' - [[javor mléč]], velmi oblíbený, pravidelná ploše kulovitá koruna, časem spíše široká
* ''Acer platanoides'' 'Brilantissimum' malý strom, na jaře růžové listy
* ''Crataegus laevigata'' ´Paul´s Scarlet´ na jaře cenné kvetení
* ''Laburnum anagyroides'' Med. - [[štědřenec odvislý]], zapleveluje
* ''Laburnum x watereri'' ´Vossii´
* ''Malus'' Mill. - kultivary okrasné jabloně ozdobné kvetení i plody
* ''Prunus cerasifera'' Ehrh. - [[myrobalán]], zejména červenolisté taxony ('Nigra')
* ''Prunus serrulata'' 'Amanogawa ' - [[třešeň]] pilovitá, úzce pyramidální
* ''Prunus serrulata'' ´Kiku-shidare-sakura´ klasická [[sakura]]
* ''Robinia pseudoacacia'' 'Umbraculifera' - [[trnovník akát]], kulovitý
* ''Sorbus aria'' (L.) Crantz - jeřáb muk
[[Soubor:Palace of Versailles Gardens 3.JPG|thumb|Aleje paláce ve Versailles]]
Pro větší prostranství a nikoliv v těsné blízkosti budov, lze použít například:
* ''Catalpa bignonioides'' Walt. - [[katalpa]] trubačovitá a její kultivary
* ''Carpinus betulus'' 'Fastigiata' - [[habr obecný]], kultivar s pyramidálním růstem
* ''Koelreuteria paniculata'' Laxm. - [[svitel latnatý]]
* ''Sorbus intermedia'' ´Brouwers´ [[jeřáb prostřední]]
 
Dřeviny dorůstající výšky nad 10 m jsou vhodné do volné krajiny a v určité vzdálenosti od okraje komunikace. Příklady:
* ''Acer platanoides'' L. - [[javor mléč]] a jeho formy s barevným olistěním
* ''Acer pseudoplatanus'' L. - [[javor klen]] vhodné jsou jeho formy s barevným olistěním, původní druh zapleveluje
* ''Aesculus hippocastanum'' L. - [[jírovec maďal]], s výhradami - padající plody, klíněnka
* ''Alnus glutinosa'' (L.) Gaertn. - [[olše lepkavá]]
* ''Betula verrucosa'' Ehrh. - [[bříza bělokorá]] (křehké větve), mírně zapleveluje
[[Soubor:Čestice 001 (42).jpg|thumb|Třešňová alej na podzim. Alej Čestice. Okres Strakonice. Česko.]]
* ''Corylus colurna'' L. - [[líska turecká]], (padající plody)
* ''Fagus silvatica'' L. - [[buk lesní]] a jeho formy s barevným olistěním
* ''Ginkgo biloba'' L. - [[jinan dvoulaločný]]
* ''Gleditsia triacanthos'' L. - [[dřezovec trojtrný]] avšak spíše jeho barevný kultivar ''Gleditsia triacanthos'' ´Sunburst´
* ''Juglans regia'' [[ořešák královský]]
* ''Platanus x acerifolia'' (Ait.) Willd. - [[platan javorolistý]], lámou se velké větve, nákladná údržba, dekorativní kmen
* ''Populus'' velké topoly jsou vhodné pouze do průmyslových aglomerací, nebo krajiny, rychle vzrůstné dřeviny, zvýšené náklady na údržbu
* ''Quercus robur'' L. - [[dub letní]]
* ''Quercus petraea'' L. - [[dub zimní]]
* ''Quercus cerris'' L. - [[dub cer]]
* ''Robinia pseudoacacia'' L. - [[trnovník akát]], dekorativní kvetení
* ''Tilia cordata'' Mill. - [[lípa srdčitá]], vhodná pro aleje ve volné krajině a ozdobné aleje
 
<gallery>
Soubor:Číčovice, topoly.jpg|Topolová alej 2-3 rok po úpravě. Obec Číčovice.
Soubor:Alej topoly Herspice.jpg|Topolová alej po zmlazení, D. Heršpice, [[Brno]].
Soubor:Alley Acer Cheb.jpg|Alej javorů ''Acer platanoides'' 'Globosum' s kulatou korunou, [[Cheb]], mladá výsadba
Soubor:Paris Avenue des Champs-Élysées um 1900.jpg|Použití v městské aglomeraci - [[Paříž]], Champs-Élysées
</gallery>
 
== Skicy úprav ==
Skicy sadovnických úprav, alejí, s popisem k vykreslení působení, především negativních a pozitivních optických vlastností.
<gallery>
Soubor:Alley 01.jpg|Příklad výsledku aleje kolem ohybů cesty, ztráta významu linie.
 
== Jiné významy výrazu ==
* Lovecký zámeček [[Aleje]] byl vystavěn v lesích u Kněžic.
* [[Aleje Jerozolimskie]], česky přeložitelné jako Jeruzalémské Aleje, jsou jednou z hlavních tříd ve Varšavě.
* [[Aleje-Zátiší]] je část města Františkovy Lázně v okrese Cheb.
* [[Alej (řeka)|Alej]] (rusky Алей) je řeka v Altajském kraji v Rusku.
 
== Související články ==
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20756223079-aleje-jako-soucast-nasi-krajiny/ Pořad Aleje jako součást naší krajiny, iVysílání ČT]
 
{{Commonscat}}
{{commonscat|Avenues}}
{{Sadovnické obory}}
 
1 118 200

editací

Navigační menu