Jakov Jurovskij: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q519191)
Řádek 39: Řádek 39:
[[Kategorie:Úmrtí 1938]]
[[Kategorie:Úmrtí 1938]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

[[ar:ياركوف يورفسكي]]
[[de:Jakow Michailowitsch Jurowski]]
[[en:Yakov Yurovsky]]
[[eo:Jakov Jurovskij]]
[[es:Yákov Yurovski]]
[[fi:Jakov Jurovski]]
[[fr:Iakov Iourovski]]
[[gl:Iakov Iurovski]]
[[it:Jakov Michajlovič Jurovskij]]
[[pl:Jakow Jurowski]]
[[pt:Jacob Yurovsky]]
[[ru:Юровский, Яков Михайлович]]

Verze z 3. 4. 2013, 02:57

Soubor:Yakov Mikhailovich Yurovsky.jpg
Jakov Jurovskij

Jakov Michajlovič Jurovskij (rusky Яков Михайлович Юровский, 19. června 1878, Tomsk, Carské Rusko2. srpna 1938, Moskva, SSSR) byl bolševický revolucionář a sovětský politik. Je znám jako věznitel a popravčí cara Mikuláše II. a jeho rodiny.

Životopis

Mládí

Jakov Jurovskij se narodil jako Jankel Chajmovič Jurovskij, osmé z deseti židovských dětí v Tomsku, kde pobýval jeho otec, když si odpykával trest za krádež. Jeho matka byla švadlena. Dědeček Izák byl rabínem v Poltavě. Krátce před příklonem k marxismu konvertoval Jurovskij k protestantství.

Jurovskij se vyučil hodinářem a roku 1904 odešel do Německa. Do Ruska se vrátil během revoluce roku 1905 a po jejím krachu se připojil k bolševikům. Několikrát byl zatčen a setkal se s Jakovem Sverdlovem.

Roku 1907 odešel do USA, v roce 1910 se však vrátil do Ruska. Po vypuknutí první světové války byl povolán do armády a sloužil jako lékař v lazaretu. Za únorové revoluce se Jurovskij stal členem Jekatěrinburského sovětu. Po říjnové revoluci byl tamním komisařem pro justici a astal se členem tajné policie Čeky.

Jurovského oběti. Zleva:Olga, Marie, Mikuláš II., Alexandra, Anastázie, Alexej a Taťána

Zavraždění carské rodiny

Roku 1918 byl car Mikuláš II. se svou rodinou vězněn v Jekatěrinburgu v Ipaťjevově domě. Jurovskij se stal jejich poručníkem.

Dne 17. července 1918 odvedlo popravčí komando carskou rodinu do sklepa. Jurovskij šel s nimi. Rodina byla postavena ke zdi a komando zahájilo palbu. Car (toho zastřelil osobně Jurovskij) a carevna Alexandra byli na místě mrtvi. Jejich děti však palbu přežily a pobíhaly po místnosti. Když carevič Alexej oběhl Jurovského, ten ho povalil a osobně ho střelil do ucha. Jeho sestry pak byly ubodány bajonety.

Poté byla jejich těla prozkoumána. Bylo zjištěno, že jejich spodní prádlo bylo poseto diamanty, které jim de facto sloužily jako neprůstřelná vesta, proto střelbu přežily.

Popravčí četa se kromě Jurovského skládala ze tří jiných bolševiků a sedmi maďarských zajatých vojáků. Proslýchalo se, že mezi nimi byl i budoucí reformní politik Imre Nagy, to však nebylo nikdy spolehlivě prokázáno. Navíc bylo nedávno zjištěno, že Jurovskij zastřelil kromě cara a Alexeje také druhou carovu dceru Taťánu kulkou do hlavy, přestože se Jurovskij přiznal k zastřelení jen prvních dvou jmenovaných.

Pozdější život

V témže roce vedl Jurovskij vyšetřování okolo Fanny Kaplanové, která se neúspěšně pokusila zabít Lenina. Od roku 1921 pracoval jako šéf sovětské státní pokladny. Zemřel v roce 1938 v Kremelské nemocnici na žaludeční vřed.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Yurovsky na anglické Wikipedii.