Souprava metra 81-71

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Souprava 81-71 při soustružení dvojkolí v depu Kačerov, Praha
Souprava typu 81-71 ve stanici metra Serdika, Sofie
Sběrač na podvozku

81–71 je typ sovětských souprav metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě (rusky Мытищинский машиностроительный завод, dnes Metrovagonmaš) u Moskvy. Tento typ byl vyvinut zejména na základě požadavků pražského dopravního podniku, ale byl dodáván i do ostatních socialistických států sdružených v RVHP. V Praze jsou tyto vozy v provozu od roku 1978, od roku 2009 ale již pouze v modernizovaném provedení 81-71M. Několik vozů bylo kvůli špatnému technickému stavu sešrotováno.[1]

Označení vozů soupravy[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od souprav typu Ečs tvoří soupravu dva typy vozů. Jednak jde o řídící vůz typu 81–717.1 a dále o vložený vůz 81–714.1. Vozy pro moskevské metro měly označení 81–717 a 81–714, zatímco pro budapešťské metro měly označení 81–717.2 a 81–714.2. Dále byly pro exportní trh specificky vyráběny soupravy 81-717.3/714.3 pro Varšavu a 81-717.4/714.4 pro Sofii. V roce 1987 byla zahájena výroba lehce vylepšených vozidel 81-717.5/714.5, které měly oproti původním 81-717/714 například lépe řešenou pasivní protipožární ochranu v podobně efektivnější izolace elektrických vodičů a další menší úpravy. Byly vyrobeny i exportní vozy této modifikace (pro Varšavu a Sofii pouze v této novější podobě), ale do jejich číselného označení se tato změna neprojevila. Pro zajímavost si některých rozdílů může všimnout i běžný cestující v pražské historické soupravě. Čelní vůz 81-717.1 #2159 reprezentuje podobu prvních souprav 81-717/714 dodaných do Prahy, zatímco poslední dodaný vůz #2504 reprezentuje novější modifikaci vozů 81-717.5/714.5. V Sovětském svazu a později Rusku byly vozy série 81-71 označovány pracovníky metra a fanoušky pod přezdívkou "Номерной" (/„Nomernoj“/), tedy "Očíslovaný", protože se jednalo o vůbec první vozy s továrním číselným značením oproti dříve zavedeným písmenům. Číslovka 81 je standardizovaným označením pro výrobek typu kolejového vozidla metra. Například číslovkou 71 jsou v Rusku označovány vozy pro tramvajový provoz. Číslovka 7 za pomlčkou napovídá, že daný typ pochází z továrny v Mytišči (nyní ОАО Метровагонмаш). Vozy s číslovkou 5 za pomlčkou (například varšavské 81-572/573) byly vyrobeny v petrohradských závodech I. E. Egorova (/„Jegorova“/), později ОАО Вагонмаш. Další číslice jsou přímo vázané na daný typ vozidla.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kabina strojvedoucího, ovládání řídícího kontroléru levou rukou s převodem hřídelí nad koleny strojvedoucího

Vývoj nového typu metra pro Moskvu (a samozřejmě i další města tehdejšího východního bloku) začal roku 1976. Poprvé zde byly, na rozdíl od ostatních předešlých souprav (výjimku tvoří souprava metra I, která nebyla vyráběna sériově), rozlišeny čelní a vložené vozy. Hlavním důvodem byla jednak úspora vybavení, nutná pro řízení vlaků, jednak snaha zvýšit přepravní kapacitu jednotlivých vagónů. Vyměněno bylo elektrické zařízení, zvýšila se přepravní rychlost i cestovní komfort; stará světla nahradily výkonnější zářivky. Oproti vlakům složeným z vozů typu E se dosáhlo úspory ve spotřebě energie o 5–6 %. Technicky je možné spojit čelní a vložené vozy až do osmivozové soupravy, což je maximum, které je v Moskvě využíváno.

Experimentální souprava byla vypravena na linku Kolcevaja v Moskvě a opatřena zajímavým nátěrem; každý z vagónů měl jinou barvu (později byl vyměněn za standardní tmavomodrý u všech vozů). Nově byl strojvedoucímu k dispozici i pomocník; obsluha tedy byla dvoučlenná.

Do výroby se dostaly vlaky typu 81-71 v roce 1977, o rok později se objevily i v Praze. Poprvé v historii Vagonmaše nedostal nový typ soupravy písmenné označení (předchozí typy vlaků nesly písmena A, B, V, G, D, E a I). Od roku 1980 výroba těchto souprav probíhala také v petrohradském závodě I. E. Jegorova.

O dalších sedm let později pak došlo k několika modifikacím, hlavně co se týče protipožární bezpečnosti; označení vozů se tak změnilo na 81-717.5 a 81-714.5. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány do Prahy v roce 1990; v SSSR a později Rusku se však vyráběly i nadále.

Nově vyráběným soupravám se v roce 1993 zmodernizovalo jejich vybavení, hlavně co se zabezpečení a motorů týče. Místo lavic s koženkovým potahem se také objevily dělené sedačky, stále však v podélném uspořádání. Přibyly také další čtyři světlomety na přední stranu čelních vozů. Tyto nejnovější soupravy jsou již označovány jako 81-717.5М či 81-714.5М

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Soupravy metra typů 81-71 či jejich modifikace byly dodávány do následujících měst: Moskva, Petrohrad, Kyjev, Baku, Tbilisi, Novosibirsk, Minsk, Dnipro, Samara, Charkov, Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg, Praha (1978–1991; 204 čelních vozů 81-717.1 a 303 vložených vozů 81-714.1[2]), Varšava, Budapešť, Sofie, Jerevan a Taškent.

V Praze byl jejich provoz zahájen v roce 1978, provoz souprav v původním provedení byl ukončen 2. července 2009. Čelní vůz č. 2374 je od roku 2010 umístěn v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy si ponechal pětivozovou soupravu č. 2159+2213+2429+2637+2504 pro historické jízdy a jiné výjimečné příležitosti na trasách linek A, B a C.[2] V letech 1996–2011 bylo 93 pětivozových souprav modernizováno na typ 81-71M, které nadále zajišťují dopravu na linkách A a B.[3]

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TONAR, Jiří. Ukončení provozu vozů metra typu 8171 v Praze. DP kontakt. Červenec 2009, roč. 14, čís. 7 + 8, s. 11. ISSN 1212-6349. 
  2. a b HAVLÍČEK, Petr. Zrodila se historická souprava pražského metra 81-71. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 40–43. 
  3. HAVLÍČEK, Petr. Vozový park pražského metra je kompletní. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 67. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]