Souprava metra Ečs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Souprava metra typu Ečs
Třívozová historická souprava Ečs, s jakými provoz v 70. letech začínal
Základní údaje (jeden vůz)
Výrobce Mytiščinský strojírenský závod
Rok výroby 19721976
Vyrobeno kusů 85
Provozovatel Dopravní podnik hl. m. Prahy
Období provozu 19741997
Kapacita 42 míst k sezení, 220 k stání
Maximální rychlost 80 km/h
Konstrukční rychlost 90 km/h
Vlaková brzda Elektrodynamická (10–80 km/h)
Samočinná tlaková Westinghouse (1–10 km/h, nouzová)
Ruční brzda
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 32,5 t
Délka přes spřáhla 19 206 mm
Rozvor podvozku 2100 mm
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu (jeden vůz)
Uspořádání pojezdu Bo' Bo'
Napájecí soustava 750 V ss
Regulace pohonu odporová
Typ motoru stejnosměrný sériový DK 114A
Výkon motorů 4× 72 kW
Přenos kroutivého momentu jednostupňová převodovka s poměrem 1:5,33

Ečs (81-709) je nejstarší typ sovětských vozů metra vyráběných pro pražské metro, kde byly provozovány v letech 19741997.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Třívozová souprava Ečs ve stanici Kačerov při oslavách 35. výročí metra v Praze (květen 2009)

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro jakožto modifikaci typu Ež1 (81-708); podobné modifikace byly vyráběny v 70. letech i pro metra ostatních států RVHP. Ečs (písmena modifikace znamenají „Československo“) byl odvozen z typů Ež (pro metro v Moskvě, resp. Leningradě) a Ev (pro metro v Budapešti). Má čtvery dveře po každé straně vozu, vozová skříň je složená z rámu svařeného z ocelových profilů, ke kterým byly připevněny stropnice pokryté ocelovým plechem a přivařeny vnější boční stěny. Stěny a strop prostoru pro cestující byly pokryty hliníkovými plechy. Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřáhlo. V každém voze byla kabina řidiče – neexistovaly tak vložené vozy.

Vozy Ečs v Praze[editovat | editovat zdroj]

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých R1. Od října 1973 byly do ještě rozestavěného depa Kačerov dopraveny první vozy s evidenčními čísly 1001–1050; v letech 1975 a 1976 přišlo dalších 35 vozů.

Při otevření metra 9. května 1974 jezdily soupravy trojvozové (na lince jich při tříminutovém intervalu bylo celkem 12), od srpna 1975 čtyřvozové, od února 1979 v plné délce pěti vozů.

S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československou normu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské); pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-71. Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Během dalších sedmi let byly postupně vyřazovány. Poslední souprava v pravidelném provozu vyjela 29. června 1997.

Dnešní výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vůz č. 1009 vystavuje Muzeum MHD ve vozovně Střešovice. Poslední vozy s evidenčními čísly 1083, 1084 a 1085 si Dopravní podnik zachoval jako historickou soupravu, vypravovanou při výjimečných příležitostech, jako jsou např. různá výročí, na trasu linky C.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Třicet pět let pražského metra [online]. Dpp.cz [cit. 2009-05-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]