Sociální bublina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polarizace společnosti v první dekádě 21. století bývá často popisována jako politický problém.

Sociální bublina (nebo v kontextu internetu filtrová bublina, názorová bublina) popisuje vznik politických, sociálních nebo kulturních rozdílů mezi jednotlivými skupinami společnosti, nebo jakousi imaginární bariéru mezi společnostmi, která zamezuje oboustranné výměně informací a vytváří tak dojem, že vlastní společnost reprezentuje celé společenské spektrum.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

Velké kulturní, intelektuální a sociální rozdíly významně formovaly historii už od vzniku prvních států. Potyčky mezi jednotlivými národy starověku byly po většinou otázkou rozdílné kultury. Často tedy nešlo primárně o rasovou, náboženskou nebo ekonomickou rozdílnost, tyto rozdíly pro řadu válek souhrnně zařadit pod jinou kulturu celkově (takzvané myšlení "my a oni"). Někteří sociologové se tak vymezují proti častému pohledu, podle kterého bylo většina válek způsobeno náboženstvím: Charles Phillips a Alan Axelrod ve svém díle Encyklopedie válek určili ze 1763 vybraných důležitých válečných konfliktů pouze 123, tedy necelých 7 procent (2 % z mrtvých) jako takové, jejichž příčinou bylo náboženství, historie podle nich svědčí spíše o národech pokoušejících se ovládat jiné národy (jako nejvýraznější případ uvádí velké antické dobyvatele jakými byli Římané, Egypťané, Babyloňané, Peršané či Řekové.[1]

Středověk a novověk[editovat | editovat zdroj]

Celý středověk byl poznamenán učením o trojím lidu, které vůbec filosofický smysl života „pracujících“ - rolníků a řemeslníků - stavěl na úroveň služebníků, v literatuře byli často spojováni s nečistotou, hříšností a nedokonalostí. Velkým posunem byla francouzská revoluce (a další revoluce a povstání rolníků, které inspirovala): v momentě, kdy rolnická třída nabrala dostatečnou podporu, nezřídka pozorujeme totiž obrácení těchto hodnot a kritika bohatých, šlechticů a kapitalismu znovu nabere na oprátkách, což se projevuje i v klasicistní a romantické literatuře,[2] později se kritika a perzekuce "šlechtické třídy" dostane i do filosofie nacismu a komunismu.[3]

Dalším předělem, který potlačil výhody sociálního kapitálu aristokracie byla industrializace. Ústavně byla ukotvena v řadě států rovnost „urozené“ a „neurozené“ populace až (včetně českých zemí) na začátku 20. století v důsledku nástupu demokracie po první světové válce.

Moderní dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ideologické války 20. století měly často kontext sociálních rozdílů, na povrch však vykazovaly zájem o rovnost lidí jak demokracie, tak nacismus a komunismus. Nacismus (původně národní socialismus) se však pokoušel sjednotit „nadlidi“ (Übermensch v pojetí Hitlera)[4] a lidi vybraných ras, náboženství, ideologií a fyzických postižení za lidi nepovažoval. Komunismus (respektive socialismus) ve východním bloku například úspěšně rozděloval prostory pro bydlení, v praxi však byly možnosti studia, práce i svobodného pohybu opět silně zatíženy ideologickou příslušností.[5][6]

Monarchové i aristokracie hrají od roku 1918 v demokratických státech pouze symbolickou roli (přestože například ve Spojeném království stále mají obě uznána významná politická práva), na vzniku rovných příležitostí se kromě demokratických vlád podílí také tercializace (přesun pracovních příležitostí do sektoru služeb) v důsledku vědeckého a technologického pokroku. V rozvojových zemích však stále mají "lépe narozené" děti o poznání příznivější studijní a pracovní příležitosti.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

O vzniku sociálních bublin a souvisejícím riziku postupného snižování sociální koheze se začíná mluvit v souvislosti s existencí sociálních sítí, zejména Facebooku.[7] Podle českého sociologa Jana Hartla se tento problém může zhoršovat; lze mu předejít vystupováním z virtuálního světa a udržováním mezilidských vztahů mimo sociální sítě.[8]

Podle některých výzkumů sociální bubliny mohou bránit odhalování dezinformací a svobodnému dialogu, který je podmínkou demokracie. Lidé mají tendenci se zatvrdit a spíše obviňovat toho, kdo jejich představu vyvrací, že slouží nějakým zájmům.[9] Tendenci člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor popisuje článek konfirmační zkreslení.

Zvláště v rozvojových zemích se mluví také o tom, že společnost je rozdělena tzv. digitální propastí - fenomén, že lidé (následně i země) s přístupem na internet mají výrazně lepší životní podmínky (a také se sociálně vymezují), než jedinci bez přistupu na internet. Sociologové však tento problém převážně popisují jako dočasnou situaci.[10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTHOR, Rabbi Alan Lurie; UNEXPECTED, 'Five Minutes on Mondays: Finding; PURPOSE. Is Religion The Cause Of Most Wars?. The Huffington Post [online]. 2012-04-10 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  2. THE SCHOOL OF LIFE. HISTORY OF IDEAS - Capitalism. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. Šlechta českých zemí v konfrontaci s totalitními režimy 20. století – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-03. 
  4. How did Friedrich Nietzsche’s ideas influence the Nazi regime in the Third Reich? Dostupné z: http://www.activehistory.co.uk/ib-history/extended-essay-history-samples/nietzsche.pdf
  5. VLČEK, Tomáš. Komunistická strana Československa (KSČ): TOTALITA. totalita.cz [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  6. VLČEK, Tomáš. pronásledování státních zaměstnanců: TOTALITA. totalita.cz [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  7. MÁLEK, Tomáš. Češi jsou v zajetí sociálních bublin. A bude hůř. Lidové noviny [online]. 2016-11-30 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  8. Sociální bubliny? Společnost se rozděluje. Za desítky let můžeme mít problém, varuje sociolog Hartl. Lidové noviny [online]. 2016-11-30 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  9. PAVEC, Jan; ŠTĚTKA, Václav. Blížíme se světu bez profesionálních novinářů. E15. 18.7.2016, čís. 2154, s. 10-11. 
  10. DiMaggio, Paul; Hargittai, Eszter. From 'Digital Divide' to 'Digital Inequality': Studying Internet as Penetration Increases. (Working Paper #15). Princeton: Center for Arts and Cultural Policy Studies, 2001.
  11. Selwyn, Neil. Reconsidering political and popular understandings of the digital divide. In: New Media and Society. London: SAGE Publications, 2004, Vol. 6 (3), s. 341-362.

Související články[editovat | editovat zdroj]