Sinowilsonie Henryova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSinowilsonie Henryova
alternativní popis obrázku chybí
Sinowilsonie Henryova (Sinowilsonia henryi)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď vilínovité (Hamamelidaceae)
Rod sinowilsonie (Sinowilsonia)
Gronov. ex L.
Binomické jméno
Sinowilsonia henryi
Hemsley, 1906
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sinowilsonie Henryova (Sinowilsonia henryi) je jediný druh rodu sinowilsonie (Sinowilsonia) z čeledi vilínovité (Hamamelidaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Je to opadavý keř až nevelký strom s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy, pocházející z Číny. V Česku je vzácně pěstován jako sbírková dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sinowilsonie je opadavý jednodomý keř až nevysoký strom dorůstající výšky až 8 metrů. Mladé větvičky i listy jsou hvězdovitě chlupaté. Pupeny jsou nahé, nekryté šupinami. Palisty jsou čárkovitě kopinaté, asi 8 mm dlouhé, opadavé, po opadu zanechávající drobné jizvy. s jednoduchými střídavými listy s palisty. Listy jsou jednoduché, střídavé, s palisty, řapíkaté, s tenkou a mírně asymetrickou čepelí, na okraji obvykle pilovité, na bázi zaoblené až mírně srdčité, na vrcholu špičaté až krátce zašpičatělé. Čepel listů je 10 až 18 cm dlouhá a 6 až 11 cm široká, řapík bývá 8 až 15 mm dlouhý. Žilnatina je zpeřená, tvořená 7 až 9 páry postranních žilek, na rubu vystouplá. Květy jsou drobné, nenápadné, jednopohlavné, uspořádané v koncovém převislém hroznu, podepřené listeny a listenci. Květenství jsou jednopohlavná, asi 6 až 8 cm dlouhá, samičí se za plodu prodlužují. Kalich je tvořen 5 zelenavými lístky s šídlovitými cípy a je asi 1,5 mm dlouhý. Koruna chybí nebo je přítomna pouze v podobě nepatrných pozůstatků. Samčí květy jsou stopkaté a obsahují 5 tyčinek s krátkými nitkami a ve vstřícném postavení ke kališním cípům a rudiment semeníku. Samičí květy jsou přisedlé a obsahují rudimenty tyčinek - staminodia. Semeník je téměř svrchní, avšak zanořen v číšce podepírající květ, srostlý ze 2 plodolistů obsahujících po 1 vajíčku. Čnělky jsou dlouhé, nitkovité, se sbíhavou bliznou. Plodem je dvoupouzdrá dřevitá tobolka se 2 semeny. Tobolky jsou asi 1 cm dlouhé, přisedlé, na povrchu hvězdovitě chlupaté. Semena jsou asi 8 mm dlouhá.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Sinowilsonie Henryova se vyskytuje ve střední Číně v provinciích Kan-su, Che-nan, Chu-pej, Šen-si, Šan-si a S’-čchuan. Roste jako složka místních lesů v nadmořských výškách 800 až 1500 metrů.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V současnosti jsou rozlišovány 2 variety sinowilsonie:

  • Sinowilsonia henryi var. henryi - listy obvejčité, na rubu chlupaté, na líci řídce chlupaté podél žilek. Vyskytuje se v Číně v nadm. výškách 1000 až 1500 metrů.
  • Sinowilsonia henryi var. glabrescens - listy obvejčitě okrouhlé, na rubu lysé. Vyskytuje se v čínské provincii Šan-si v nadm. výškách 800 až 1000 metrů.[4]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Sinowilsonie je v našich podmínkách dosti odolná proti mrazu. Daří se jí na slunném až polostinném stanovišti ve výživné propustné nevápenaté půdě. Semena klíčí nesnadno, a vyžadují 1 až 2 roky trvající stratifikaci, k rozmnožování se proto častěji používají zelené řízky odebírané v červnu, případně roubování na podnož vilínu.[5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Sinowilsonie Henryova je v Česku vzácně pěstována jako sbírková dřevina. Je uváděna z Dendrologické zahrady v Průhonicích a z Japonské zahrady v Pražské botanické zahradě v Tróji,[6] pěkný exemplář je vysazen též v Arboretu MU v Brně.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. Flora of China: Sinowilsonia [online]. . Dostupné online.  
  3. a b Dendrologie online: Sinowilsonia henryi [online]. . Dostupné online.  
  4. a b Flora of China: Sinowilsonia henryi [online]. . Dostupné online.  
  5. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]