Přeskočit na obsah

Sarah Childress Polková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sarah Childress Polková
12. první dáma USA
V roli:
4. března 1845 – 3. března 1849
PředchůdkyněJulia Gardiner Tylerová
NástupkyněMargaret Taylorová

Narození4. září 1803
Murfreesboro
USA Tennessee, USA
Úmrtí14. srpna 1891 (ve věku 87 let)
Nashville
Místo pohřbeníTennessee
ChoťJames K. Polk
SídloNashville
Alma materSalem Female Academy
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesepolitička
Náboženstvíkalvínka
CommonsSarah Childress Polk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarah Childress Polková (4. září 1803, Murfreesboro, Tennessee14. srpna 1891, Nashville, Tennessee) byla manželkou 11. prezidenta USA Jamese Polka a v letech 18451849 vykonávala funkci první dámy USA.

Narodila se do bohaté rodiny, otec byl majetný obchodník a otrokář, udržoval dobré politické kontakty. Jako dívce se jí dostalo dobrého vzdělání na Salem Female Academy v Severní Karolíně. V lednu 1824 se provdala za advokáta Jamese Polka. Nebrali se z lásky, neboť on potřeboval manželku, která by mu pomohla budovat jeho politickou kariéru, a ona chtěla muže, který by se angažoval v politice.

V roce 1838 se Polk stal guvernérem státu Tennessee, jeho žena mu koordinovala volební kampaň. Roku 1844 byl zvolen kandidátem na prezidenta za Demokratickou stranu, Sarah opět pracovala na kampani a studovala strategie soupeřů. Polk by pravděpodobně bez manželky neměl šanci, neboť měl chatrné zdraví. Přes mnohé výzvy odmítala vystupovat na předvolebních mítincích, protože věřila, že by jim to spíše škodilo.

V březnu 1845 je Polk jmenován prezidentem USA. Jeho choť mu pomáhala vyřizovat korespondenci a připravovala materiály na jednání kabinetu. Pořádání recepcí přenechala profesionálům. Její manžel neměl rád různé schůzky a jeho zdraví bylo také špatné, proto se místo něj Sarah setkávala s kongresmany a senátory. Polkovo prezidentství je proto považováno za nejúspěšněji vykonávaný úřad prezidenta v 19. století, neboť splnil všechny sliby, které slíbil v předvolebním boji (snížení cel, udržení nezávislosti ministerstva financí, připojil stát Kalifornie k Unii, vyřešil hraniční spory). Polk přes naléhání odmítl kvůli chatrnému zdraví kandidovat na druhé funkční období, spolu s manželkou se vrátil do Tennessee, kde po třech měsících zemřel. Manželství bylo bezdětné

Sarah Polková chtěla zachovat manželův odkaz dalších generacím, a proto z jejich domu vytvořila obytné muzeum.

Během americké občanská války ubránila majetek před konfiskací, sama sympatizovala s Jihem (měla otroky). Byla velmi bigotní a odmítala boj za ženská práva. Byla předchůdkyní moderních prvních dam 20. století.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Předchůdkyně, s. 53–59.