Přeskočit na obsah

Santa Maria in Via Lata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazilika Santa Maria in Via Lata
Basilica di Santa Maria in Via Lata
Místo
StátItálieItálie Itálie
regionLazio
ObecŘím
Lokalitačtvrť Pigna
Souřadnice41°53′53,35″ s. š., 12°28′52,68″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeřímská
Farnostu Dvanácti sv. apoštolů v Římě
Statusbasilica minor, titulární kostel
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
ArchitektPietro da Cortona
Stavební slohbarokní architektura
Typ stavbytrojlodní bazilika
Výstavba5. století
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaVia del Corso 306, Řím
Oficiální webhttp://www.cryptavialata.it/index.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bazilika Santa Maria in Via Lata je katolický kostel v Římě ve čtvrti Pigna. Stavba se nachází na Via del Corso, starobylé ulici Via Lata, odtud pochází přívlastek baziliky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Podle tradice zde žil sv. Pavel v domácím vězení, když čekal na soud. Podobné se však tvrdí i o kostele San Paolo alla Regola.

Podzemní prostory

Podzemní prostory

[editovat | editovat zdroj]

Ve skutečnosti je základem budovy portikus z 1. století, který vedl paralelně s ulicí Via Flaminia, na jejíchž troskách stojí i sousední Palazzo Doria-Pamphili, a který byl až do 19. století považován (také Lancianim) za součást Saepta Iulia (jehož poloha byla naopak určena spíše směrem k Pantheonu).[p 1] Kolem 5. století však byl portikus přeměněn na obchodní prostor (horrea) a v tomto prostoru byla zřízena diakonie[p 2] s přilehlou oratoří, která byla prvním křesťanským bohoslužebným místem v oblasti.

Tyto podzemní prostory se skládají z několika částí a Pietro da Cortona se svými spolupracovníky na nich pracovali také během renovace v 17. století. Do konce 20. století se v kryptě nacházelo několik středověkých fresek, které byly z důvodů ochrany přeneseny na nový podklad a nyní jsou k vidění v muzeu Crypta Balbi. Na místě zůstávají reprodukce těchto fresek, některé mramorové mozaiky Cosmatů a také mramorový sloup, na který byl podle středověké tradice připoután apoštol Pavel. V jedné z místností krypty se nachází mramorový reliéf od spolupracovníka Pietra da Cortony.

Mezi 7. a 9. stoletím byla doplněna výzdoba spodní stavby, která byla z důvodů památkové ochrany transferována a na místě se z ní zachovala podlaha v kosmatickém stylu.

Interiér baziliky

Kostel

[editovat | editovat zdroj]

Horní stavba kostela byla přistavěna v 9. století. Při přestavbě kostela kolem roku 1491 Inocencem VIII. Cybem, který svůj erb zazdil do pravé strany kostela na Via Lata, byly odstraněny zbytky Arcus Novus, který nechal postavit Dioklecián v roce 303, a kostel San Ciriaco de Camilliano byl zbořen.

Kostel, který byl kvůli své poloze značně postižen častými záplavami Tibery, byl poté zbořen a v roce 1639 přestavěn Cosimem Fanzagem. Fasáda s korintskými sloupy, které mu dodávají silný vertikální tah, byla dokončena v letech 1658–1660 podle návrhu Pietra da Cortony. Kruhový oblouk v horním patře, který přerušuje entablaturu a vstupuje do trojúhelníkového tympanonu, odkazuje na antické příklady, jako je Diokleciánův palác ve Splitu, známý snad z kreseb.

V roce 1653 zde byl pohřben hudebník Luigi Rossi.

Umělecká díla

[editovat | editovat zdroj]

V kostele se nachází ikona Panny Marie (Vergine avvocata) ze 13. století, které jsou připisovány zázraky, a také relikvie sv. Agapita, jáhna a mučedníka ze 3. století, uložené pod ikonou. Básník Antonio Tebaldeo (1462–1537), přítel Rafaela Sanzia, zde byl pohřben v roce 1537 v hrobce, která byla přestavěna v roce 1776. V kostele byli provizorně pohřbeni někteří členové rodiny Bonapartů. Pohřební pomník Zenaide Bonaparte zůstává.

Prvním oltářním obrazem je Umučení svatého Ondřeje (1685) od Giacinta Brandiho, druhým jsou svatí Josef, Mikuláš a Blažej od Giuseppe Ghezziho. V letech 1653–1654 vyzdobil strop také Giacinto Brandi, a to třemi velkými obrazy, z nichž prostřední, zobrazující korunovaci Panny Marie, je stále viditelný, zatímco další dva, věnované čtyřem kardinálním ctnostem, byly odstraněny během restaurování kostela za pontifikátu Pia IX.[1] V kapli vlevo od apsidy se nachází Madona s dítětem a svatými Cyriakem a Kateřinou od Giovanniho Odazziho. Na druhém oltáři vlevo se nachází obraz Svatý Pavel křtí Sabinu a děti od Piera Leone Ghezziho a Panna Marie se svatými od Pietra de Pietriho. Další obrazy jsou dílem Agostina Masucciho.

Seznam kardinálů jáhnů

[editovat | editovat zdroj]

Následující byli kardinálové jáhni u kostela Santa Maria in Via Lata:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Nejnázornějším příkladem této hypotézy je Piranesiho Scénografie naproti, kde si představuje strukturu antického portiku „osvobozenou“ od moderních staveb.
  2. ↑ Definici a funkce diakonie v raném křesťanství lze najít v Enciclopedia cattolica (italsky)

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Basilica di Santa Maria in Via Lata na italské Wikipedii a Santa Maria in Via Lata na anglické Wikipedii.

  1. ↑ SERAFINELLI, Guendalina. Giacinto Brandi (1621-1691). Turín: Allemandi, 2015. S. 44–46. (italština) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAGLIONE, Chiara. Alessandro VII e il cantiere di Santa Maria in via Lata a Roma. In: Annali di architettura. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. Svazek 13. S. 137–158. (italština)
  • NYBORG, Chris. Santa Maria in Via Lata. [s.l.]: romanchurches.wikia.com Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Santa_Maria_in_Via_Lata&oldid=23988428“