Transfer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Transfer v ekonomice je platba vlády jiným subjektům, za kterou vláda nezískává jako protihodnotu služby výrobních faktorů, kterými tyto subjekty disponují. Mezi transferové platby patří např. výplaty starobních důchodů, dávek státního pojištění, příspěvků v nezaměstnanosti, ale i výplaty státních dotací.

Transferová platba rozlišuje 2 subjekty - dárce a příjemce. Dárce, jak už bylo zmíněno, nezískává za transfer žádnou protislužbu, jeho motivací je tedy většinou čistý altruismus. Transfer od vlády je financován primárně z daní občanů daného státu.

Transfery mohou být vypláceny jak vládami, tak i soukromými společnostmi a nepočítají se do HDP (nejsou zahrnuty ve vládních výdajích, jelikož se jedná pouze o přerozdělení majetku v rámci státu).

Transfery se dělí na:

  1. Transfery na sociální pojištění
  2. Sociální dávky
  3. Dotace

Sociální pojištění[editovat | editovat zdroj]

Sociální pojištění se vyplácí nezávisle na příjmu žadatele. Mezi takové případy patří:

Výplaty starobních důchodů[editovat | editovat zdroj]

Výše důchod je determinována pomocí základní výměry (jež je stanovena pevnou částkou, aktuálně 3900 Kč měsíčně) a procetní výměry, jež se stanoví individuálně.[1] Výplata probíhá buď v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet. Nárok na důchod zaniká smrtí poživatele důchodu, odpadnutím některé z podmínek nároku na důchod nebo za podmínek uvedených v zákoně.

Nemocenské pojištění[editovat | editovat zdroj]

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje stát peněžitými dávkami.[2]

Podpora v nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

Vyplácení podpory v nezaměstnanosti je ovlivněno průměrnou čistou mzdou v posledním zaměstnání, způsobem ukončení pracovního poměru a věkem. Její maximální výše je v roce 2022 21 487 Kč.[3]

Ideální výše podpory v nezaměstnanosti je ožehavé téma, jelikož je nutno zvolit správný kompromis mezi zaopatřením základních potřeb a demotivaci osob k práci. Pokud budou dávky přiliš nízké, občané s nízkým příjmem budou strádat, což povede k nižšímu blahobytu společnosti jako celku. V případě dávek příliš vysokých hrozí ztráta motivace k zaměstnání a tím zvýšení nezaměstnanosti.

Výsluhy[editovat | editovat zdroj]

Nárok na výsluhový příspěvek náleží příslušníkům Armády ČR a bývalým členům bezpečnostního sboru. Mezi ně patří vysloužilí zaměstnanci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby, Celní správy a další. Je zde však podmínka, že zaměstnanec musel své povolání vykonávat nejméně 15 let, nebyl odsouzen za trestný čin a nesmí proti němu být vedeno trestní řízení. Pokud jsou zaměstnanci výsluhy přiznány, má nárok na 20% ze svého měsíčního služebního příjmu.[4]

Rodičovský příspěvek[editovat | editovat zdroj]

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

Sociální dávky[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o pomoc finančně slabším jedincům či rodinám. Do této kategorie zahrnujeme:

Příspěvek na živobytí[editovat | editovat zdroj]

O příspěvek na živobytí mohou zažádat osoby, které nemají dostatek finančních prostředků, aby zabezpečili své základní potřeby. Jedná se o příspěvek na jídlo, ošacení, hygienu, apod.

Přídavek na dítě[editovat | editovat zdroj]

Základní dlouhodobá dávka pro rodiny s dětmi, na kterou mají nárok rodiny s příjmem do 3,4 násobku životního minima. Je poskytován ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách.

Porodné[editovat | editovat zdroj]

Jednorázový příspěvek na náklady spojené s narozením dítětě pro rodiny s nízkými přijmy. Jedná se o 13 000 Kč na první narozené dítě a 10 000 na dítě druhé.

Pohřebné[editovat | editovat zdroj]

Je vypláceno osobě jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě jež byla rodičem takového dítěte. Výši pohřebného činí vždy 5 000 Kč.

Nárok na podporu a podávání žádosti[editovat | editovat zdroj]

Nárok na sociální pomoc vzniká pouze fyzické osobě s trvalým pobytem v ČR.

Žádosti o takovou podporu vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Metody platby dávek a soc. pojištění[editovat | editovat zdroj]

Finanční převod[editovat | editovat zdroj]

Převod majetku z dárce na příjemce může nastat buď jako peněžní převod anebo tzv. převodem nepeněžitého majetku. V peněžním převodu dochází k obdržení peněžité částky na účet nebo do rukou obdarovaného. Přestože většina vyspělých zemí již tyto platby provádí na účet příjemců, v rozvojových zemích se stále můžeme setkat s výplatou v hotovosti nebo v šecích.

Převod nepeněžitého majetku[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o platbu, která je uskutečněna za pomocí zboží či služeb. Onou pomocnou rukou může být jak vláda, tak různé neziskové organizace jako například Člověk v tísni, které zajišťují jídlo a pití, zdravotní péči, vzdělání a další služby potřebné pro lidi bez vlastního sociálního zabezpečení.

Dotace[editovat | editovat zdroj]

Dotace je peněžní výpomoc s cílem podpořit konkrétní podnikání ať už následným snížením cen anebo investicí do rozvoje. Dotace cílí na všeobecně prospěšná odvětví, v České republice jsou dotovaná hlavně školská zařízení, armáda, infrastruktura, sportovní kluby a mnohé další.

Mezi nejvýraznější dotace podniků patří dotace farem, kde rozlišuje 2 druhy dotací, dotace na vývoz a vnitrostátní dotace. Dotace na vývoz má za cíl podpořit farmáře k prodeji svých plodin v zahraničí, vnitrostátní dotace pak cílí na podporu farmářů, kteří by například přestali být profitabilní vlivem rostoucích nákladů.[5] Tento druh dotací se však nepočítá do transferových plateb, přestože se jedná o jednostranný příspěvek od vlády.

Historie transferových plateb[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se myšlenka finanční pomoci chudým objevila za královny Alžběty I., která představila tzv. "Poor laws". Jednalo se o dotování sirotčinců, nemocnic a domovů pro chudé z peněz vybraných na daních.

Na konci 17. století angličané zavedli finanční podporu pro farmáře, kteří tím pádem mohli vyvážet za nižší ceny. To však vedlo ke zvýšení cen na domácím trhu, což vyústilo v nepříjemnou situaci pro angličany, kteří nejenže platili vyšší daně, navíc si museli připlatit za potraviny pro své rodiny.[5]

Transfery v Česku[editovat | editovat zdroj]

Česká republika dlouhodobě zvyšuje svůj příspěvek na sociální podporu, v roce 2017 se jednalo o pouhých 12,3%, o 2 roky později již o 19,1%. I tak se ale řadíme spíše k evropskému podprůměru.[6]

Přístup ve světě[editovat | editovat zdroj]

Ve světě si můžeme všimnout rozdílných přístupů k transferovým platbám. Na jedné straně spektra se nachází severské země se svou vysokou sociální podporou spojenou s vysokými daněmi, na druhé například Mexiko nebo Irsko, které na sociální podporu přispívají méně než 20% jejich HDP (hodnoty vzhledem k roku 2019). [7]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Finsko patří mezi země s nejlépe propracovaným systémem sociální podpory, za kterou ale finové v produktivním věku platí vysokými daněmi z příjmu, které pro obyvatele z nejvyšší příjmové skupiny tvoří až 66% jejich výdělků.[8] S 29,1% příspěvkem z ročního HDP se řadí na druhé místo mezi členskými zeměmi EU.[7]

Francie[editovat | editovat zdroj]

Francie je evropský lídr v sociální podpoře, podle uvedených zdrojů přispívá jako stát až 31 % svého HDP.[7]

Mexiko[editovat | editovat zdroj]

Na opačné straně vah bychom našli Mexiko, jež přispívá na sociální podporu pouze 7,5 % svého ročního HDP. [7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výpočet a výplata důchodu - Česká správa sociálního zabezpečení. www.cssz.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  2. Nemocenské pojištění. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  3. KURZY.CZ. Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2022 | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  4. Výsluhový příspěvek pro bezpečnostní sbory: Kdo má nárok a kolik činí?. www.finance.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  5. a b Transfer Payment | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  6. The highest expenditure of the general government goes to social protection. The highest expenditure of the general government goes to social protection [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d Social protection - Social spending - OECD Data. theOECD [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Welfare in Finland. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1073384496.