Přeskočit na obsah

Salka (okres Nové Zámky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Salka
Salka – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška110 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Salka
Salka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha26,03 km²[1]
Počet obyvatel994 (2025)[2]
Hustota zalidnění38,2 obyv./km²
Správa
Vznik1252
Oficiální webwww.obecsalka.sk
Telefonní předvolba036
PSČ943 61
Označení vozidel (do r. 2022)NZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salka (maďarsky Szalka) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky. Žije v 994[2] obyvatel. Je zde základní škola s mateřskou školou s vyučovacím jazykem maďarským.[3]

Obec byla osídlená v neolitu. Archeologické nálezy dokládají mimo jiné, že zde bylo sídliště badenské kultury, sídliště z římského období (2. století) a pohřebiště a sídliště belobrdské kultury z 10. století. Další nálezy pocházejí z doby bronzové.

První písemná zmínka o vesnici pochází roku 1156, kde je uváděná jako Zalka, kdy sem byla přeložena solná mýta z obce Nána a Štúrovo. Od roku 1261 do roku 1848 náležela pod Ostřihomskou kapitulu. V roce 1544 byli u obce poraženi Turci vojsky Ference Nyáryho. V roce 1664 v obci bylo 136 domácností. V roce 1715 byl v obci mlýn, vinice a 57 domácností. V roce 1754 obec obdržela od císařovny Marie Terezie výsadu trhového práva. V roce 1828 zde žilo 1173 obyvatel v 195 domech. V období 1938–1945 byla připojena k Maďarsku.[4][5]

Hlavní obživou bylo zemědělství, vinohradnictví a chov dobytka.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na pravém břehu řeky Ipeľ v Ipeľské pahorkatině. Východní část území je tvořena nivami. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 108 až 288 metrů, střed obce je ve výšce 110 metrů. Akátové a dubové porosty se nacházejí na vyšších terasách pahorkatiny v západní části území.[6] Terasy a hřebeny pahorkatiny jsou tvořeny neogenními mořskými uloženinami s vysokou vrstvou spraše.[6] V obci se nachází přírodní rezervace Sovie vinohrady s výskytem teplomilných rostlin.[7]

Obec sousedí na severu s obcemi Malé Kosihy a Sikenička, na východě s Maďarskem, na jihu s obcemi Leľa, Bajtava a Kmenica nad Hronom a na západě s obcemi Kamenín a Pavlová.[8]

Skalka Horný Chotár sousedí na severu s obcí Pastovce, na východě s Maďarskem, na jihu s obcí Malé Kosihy a na západě s obcemi Sikenička a Zalaba.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V obci je římskokatolický barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1700.[9][10][11]

Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Salka, děkanát Štúrovo, diecéze nitranské.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salka na slovenské Wikipedii.

  1. Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
  3. Základná škola s materskou školou s vyučovacím jazykom maďarským Salka - Alapiskola és Óvoda Szalka. www.zssalka.edu.sk [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. (maďarsky)
  4. Obec Salka - História. www.obecsalka.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-03.
  5. Salka - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-24.
  6. 1 2 Salka - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
  7. Sovie vinohrady [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2025-06-04]. Dostupné online. (slovensky)
  8. 1 2 Salka, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
  9. Farský kostol Panny Márie Nanebovzatej. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
  10. PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Salka. apsida.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (slovensky)
  11. Obec Salka - Cirkev. www.obecsalka.sk [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-01.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]