Bíňa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bíňa
Kostel Panny Marie
Kostel Panny Marie
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitriansky
OkresNové Zámky
Bíňa
Bíňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha23,5 km²
Počet obyvatel1 451 (2017)[1]
Hustota zalidnění61,7 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaEva Čákváriová
Vznik1135 (první písemná zmínka)
Oficiální webobecbina.sk
Adresa obecního úřaduObecný úrad
Č. 107
943 56  Bíňa
Telefonní předvolba+421-36
PSČ943 56
Označení vozidelNZ
NUTS503088
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bíňa (maďarsky Bény, starší slovenské Názvy Béň, Bíň) je obec na Slovenskuokrese Nové Zámky.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pobyt římských vojsk na území kolem dolního toku řeky Hron[editovat | editovat zdroj]

V roce 172 se v blízkosti castella na dolním toku řeky Hron nacházel římský císař Marcus Aurelius, který na čele svých legií vyrazil z Carnunta proti germánským kmenům, ohrožujícím Římskou říši. Tady, ve vojenském táboře, napsal své dílo „Ta eis heauton“, kde místo označil hned v úvodu: „Psané v zemi Kvádů nad Granuou“). Jedná se tak o první literární filozofické dílo sepsané na území dnešního Slovenska.

Událost o „zlatém dešti“, který Římany, odříznutých útočícími Germány od vod Hrona, zachránil před porážkou, jež je zaznamenána na oslavném římském sloupě, se stala také na dolním Hronu, a to 11. června 172. Toto datum je prvním v historii zaznamenaným přesným časovým údajem týkajícím se území dnešního Slovenska.

Tyto události by se mohly týkat území dnešní Bíně, resp. jejího bezprostředního okolí. Naznačují to zeměpisné údaje (dolní Hron, nad Hronom), ale zejména z vojenského hlediska v té době mimořádně výhodná strategická poloha místa, což s velkou pravděpodobností nemohlo být nevyužité při obranném tažení, jehož význam byl dán přítomností samotného císaře.

Do tohoto období by mohly spadat i tzv. bíňské valy – mohutné a dosud zachovány zbytky neurčitého původu. Kdo byl jejich původcem a uživatelem, je dodnes nejisté.

Bíňský poklad[editovat | editovat zdroj]

108 zlatých mincí z Byzantské říše5. století, nalezených při zemních pracích v r. 1964 (Jozef Paulík).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001)[editovat | editovat zdroj]

  • Maďaři – 89,64 %
  • Slováci – 9,04 %
  • Romové –- 0,97 %
  • Češi – 0,21 %
  • Němci – 0,07 %

Náboženské složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001)[editovat | editovat zdroj]

  • Římští katolíci – 95,13 %
  • Bez vyznání – 2,43 %
  • Protestanti (hl. Reformování) – 0,83 %

Památky[editovat | editovat zdroj]

V obci je římskokatolický románský kostel Panny Marie z před roku 1217 s viditelnými zbytky obvodových zdí přilehlého kláštera a kaple – rotundy Dvanácti apoštolů z 12.–13. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bíňa na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolníková, E .: Nález pozdně SOLID v Bini, okr. Nové Zámky. Numismatické sborník X, 5-50, 1968
  • Bínsky poklad. In: NOVOTNÝ, Bohuslav, et al. Encyklopédia archeológie. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1986. S. 101. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]