Sikenička
| Sikenička | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°56′ s. š., 18°40′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 121 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Sikenička | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,9 km² |
| Počet obyvatel | 436 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 31,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1135 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 943 59 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sikenička, do roku 1948 Ďarmotky, (maďarsky: Kisgyarmat) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky.[2] Žije zde 436[1] obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na ve východní části Podunajské nížiny na západním úpatí Ipeľské pahorkatiny na levém břehu vodního kanálu Perec. Západní část území je tvořena močálovými nivami s lužními lasy. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 119 až 230 m, střed obce je ve výšce 125 m n. m. Pahorkatina ve východní části území je tvořena neogénními mořskými uloženinami.[3]
Obec sousedí na severu s obcemi Čata a Zalaba, na východě s obcemi Salka Horný chotár a Malé Kosihy na jihu s obcemi Salka a Pavlová a s obcí Bíňa na jihu a západě.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec byla osídlená v neolitu. Archeologické nálezy dokládají mimo jiné sídliště s doby volutové a lengyelské kultury, nálezy z doby bronzové nebo z období avarského kaganátu v 8. století.
První písemná zmínka o obci pochází roku 1135, kde je uváděná jako Garmoth později Gormoth.[5] Další zdroj uvádí první písemnou zmínku z roku 1248, kde je uváděna jako Yarmat, kdy byla v majetku rodu Hontpázmányovců. V roce 1664 nesla název Kis Gyamad a v obci bylo 43 domácností. V roce 1713 obec byla postižena morovou nákazou. V roce 1720 bylo v obci 42 domácností. V roce 1828 zde žilo 597 obyvatel v 89 domech. V období 1938–1945 byla připojena k Maďarsku.[6]
V 18. století byla obec ve vlastnictví Pálffyovů, kteří zde zavedli plemenný chov ovcí. Hlavní obživou bylo vinohradnictví a chov ovcí.
Kostely[editovat | editovat zdroj]
V obci je římskokatolický barokní farní kostel svatého Martina z 13. století.[7][8][9]
Kostel náleží pod římskokatolickou farnost svatého Martina v Sikeničce, děkanátu Štúrovo, diecéze nitranské.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sikenička na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV: Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997) [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Sikenička - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Sikenička, okres Nové Zámky. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Sikenička - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Obec Sikenička. www.sikenicka.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Sikenička. apsida.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Obec Sikenička: Pamätihodnosti. www.sikenicka.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Kostol sv. Martina biskupa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Farský kostol sv. Martina. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikenička na Wikimedia Commons
