Kostel svatého Martina (Sikenička)
| Kostel svatého Martina | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Souřadnice | 47°56′18,81″ s. š., 18°40′56,54″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Sikenička, Slovensko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je římskokatolický farní kostel v obci Sikenička na Slovensku. Náleží pod děkanát Štúrovo, diecézi nitranskou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve 13. století byla na místě kostela postavena rotunda v románském slohu, u které stála samostatná zvonice. První písemná zmínka o patrociniu kostela je z roku 1447. V 18. století byl přestavěn a v roce 1887 byla loď prodloužena a přistavěna věž. V roce 1948 byl kostel zmodernizován podle projektu stavitele G. Kissa z Nitry. Poslední oprava proběhla v roce 1993.[2] Z románské části se dochovaly zdi apsidy a lodi (mimo západní).[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba s půlkruhovým závěrem (kněžištěm) a předsazenou věží v západním průčelí a přistavenou sakristií. Starší půdorys lodi je užší než nově přistavěná část z roku 1887. Fasády kostela jsou hladké členěny okny, západní průčelí a věž je členěna lisénovými rámy. Kvadratická věž je zakončena jehlanovou střechou.[1][4]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Kněžiště, které je vystavěno z velkých kamenných kvádrů, je zakončeno půlkruhovou konchou. V lodi je rovný strop, nad vchodem do kostela v západní části je kruchta. Pod ní je Lurdská jeskyně z sedmdesátých let 20. století.
Hlavní oltář nesl obraz svatého Mikuláše z poloviny 18. století, který byl darován rodinou Pálffyovců. Z druhé poloviny 18. století pochází kazatelna, která má na parapetu pozlacené reliéfy dvou evangelistů.[1]
Zvony[editovat | editovat zdroj]
Ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny tři bronzové zvony. Nejstarší je malý z roku 1877 ulitý zvonařem Ferencem Walszerem. Umíráček zasvěcený svatému Antonínovi je z roku 1924 ulitý zvonařem Richardem Heroldem z Chomutova. Třetí velký zvon zasvěcený Panně Marii z roku 1939 ulil zvonař László Szlezák z Budapešti.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Obec Sikenička: Pamätihodnosti. www.sikenicka.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Farský kostol sv. Martina. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Sikenička. apsida.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kostol sv. Martina biskupa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SZÉNÁSSY, Árpád. Lexikon románskych kostolov na Slovensku. Komárno: KT, 2005. 95 s. ISBN 9788080564605.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Martina na Wikimedia Commons
