Rudolf von Alt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf von Alt
Rudolf-von-Alt-1890.jpg
Narození 28. srpna 1812
Vídeň
Úmrtí 12. března 1905 (ve věku 92 let)
Vídeň
Místo pohřbení Wiener Zentralfriedhof
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Rodiče Jakob Alt
Příbuzní Franz Alt (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf von Alt (28. srpna 1812 Vídeň12. března 1905 Vídeň) byl rakouský malíř a kreslíř městských vedut a krajinář, starší bratr Franze Alta.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se nejprve v dílně svého otce Jakoba, který přišel roku 1811 do Vídně z Frankfurtu nad Mohanem jako malíř akvarelů a litograf. S otcem podnikal také studijní cesty. Dále se v letech 1825–1832 vzdělával na Akademii výtvarných umění ve Vídni, od roku 1826 v ateliéru krajinomalby u Josefa Mössmera. Potom několikrát pobýval na studijních cestách v Itálii, procestoval Tyroly, Bavorsko, Solnou komoru a Lombardii. Pracoval také v českých zemích, kde jeho objednavateli byli Buquoyové, Auerspergové a Schwarzenbergové.

Roku 1826 se stal členem vídeňské Akademie a později byl jmenován profesorem. Za své zásluhy byl roku 1892 povýšen do šlechtického stavu. I v pokročilém věku se zajímal o pokrok ve výtvarném umění a roku 1897 byl jedním ze zakládajících členů Vídeňské secese, od roku 1898 jejím čestným prezidentem.[1]

Rudolf von Alt byl dvakrát ženat. V letech 1841-1843 byla jeho manželkou Hermína Oswaldová z Vídně, která zemřela ve věku 20 let. Roku 1846 se oženil podruhé, Berta Malíček/Malitschek pocházela z Opavy, ani s ní neměl děti. V revolučním roce 1848 Rudolf Alt vstoupil do městské gardy a bojoval na barikádě.

Franz Alt, Pohled do ateliéru staršího bratra Rudolfa, (1914)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Společně s otcem vytvořili ve 40. letech 19. století na objednávku rakouského císaře Ferdinanda V. sérii panoramatických kukátkových obrázků rakouských a českých vedut (Die Kaisers Guckkasten). Rudolf si stejně jako jeho otec oblíbil techniku kresby a akvarelu. Zpočátku přejal subtilní grafický styl svého otce a v suché a faktograficky přesné kresbě zachoval zejména městské veduty a architekturu. Zmapoval svými kresbami především Vídeň, architekturu a interiéry šlechty a jiných významných osobností, dále většinu měst zemí někdejší monarchie. Měl rád také alpskou krajinu.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let si vypracoval vlastní styl, vyznačující se kultivovanou kompozicí a virtuózní prací s barvou a světlem.[1] Nakreslil četné předlohy pro grafické veduty, vydávané tehdy v albech. Ačkoliv se u otce vyučil technice litografie, jeho kresby převáděl do litografické podoby často jiný grafik, pro pražská alba to byl Franz Sandmann.

Příklady námětů:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 30-31

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Neue deutsche Biographie, Band 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]