Ruby

Ruby

Logo Ruby
Vznik	1995
Autor	Jukihiro Macumoto
Poslední verze	3.3.5 (3. září 2024)
OS	multiplatformní
Web	www.ruby-lang.org

Ruby je interpretovaný skriptovací programovací jazyk. Díky své jednoduché syntaxi je poměrně snadný k naučení, přesto však dostatečně výkonný, aby dokázal konkurovat známějším jazykům jako je Python a Perl. Je plně objektově orientovaný – nemá žádné primitivní datové typy, vše v Ruby je objekt.

Historie

Tvůrcem Ruby je jediný člověk: Jukihiro Macumoto, známý také pod přezdívkou Matz. Ten jako zastánce objektově orientovaného programování hledal v první polovině 90. let skriptovací jazyk, který by mu vyhovoval. Avšak Perl mu připadal v té době málo výkonný a Python zase nebyl natolik objektový, jak by chtěl. A tak se rozhodl, že vytvoří vlastní jazyk. Práce na něm započaly v roce 1993, první verze byla uveřejněna v roce 1995. Matz svůj jazyk pojmenoval po rubínu – anglicky Ruby.

Dnes je Ruby asi nejšířeji používaný v zemi svého původu – v Japonsku. Rozšíření do světa dlouhou dobu bránila absence kvalitní dokumentace v anglickém jazyce. Dnes už je však anglických materiálů celkem dost. V současné době zájem o Ruby prudce roste díky úspěchu webového frameworku Ruby on Rails.

Oblasti použití

Stejně jako jiné skriptovací jazyky, je oblast použití Ruby poměrně široká. Asi nejčastější využití najde na platformě Linux (a jiných systémech typu Unix) při psaní skriptů pro usnadnění každodenní práce. Díky své přehledné syntaxi a striktní objektovosti se hodí i k psaní velkých projektů, CGI skriptů, ba dokonce GUI aplikací (GTK2, TK, Qt, fxRuby atd.). Jelikož podporuje regulární výrazy, je Ruby vhodným jazykem pro zpracování textových souborů.

Výhody a nevýhody

Výhody:

• interpretovaný jazyk a z toho plynoucí výhody (odpadá proces kompilace, změny ve zdrojovém kódu jsou ihned vidět)
• přenositelnost zdrojového kódu mezi platformami (MS Windows, GNU/Linux, Solaris, …)
• možnost spuštění v interaktivním režimu (program irb příkazy jsou prováděny okamžitě při svém zápisu, podporuje doplňování jmen)
• jednoduchá a snadno naučitelná syntaxe
• plná podpora objektově orientovaného programování – vše je objekt (lze však psát i klasické strukturované programy)
• dynamické datové typy
• regulární výrazy
• modularita zdrojových kódů
• možnost psát GUI nebo webové aplikace

Nevýhody:

• nižší rychlost oproti kompilovaným jazykům (interpretovaný jazyk je překládán až za běhu, navíc velká část knihoven je napsána rovněž v Ruby)
• závislost na interpretu
• nedostatek české dokumentace

Ukázka kódu

Pro představu, jak Ruby vypadá, ukažme si několik příkladů. Pro začátek tradiční program hello world:

puts "Hello world!"

Tento program je často používán na důkaz toho jak je kód v Ruby čitelný:

5.times { puts "ahoj!" }

Tento program pětkrát vypíše "ahoj!". Doslovně by se dal brát 5krát (times znamená česky krát) vypiš ahoj (puts je zkratka z put string – "dej řetězec" (na standardní výstup)).

Tento příklad je ale pořád tak jednoduchý, že nám toho o struktuře nic moc nepoví. Následující příklad prozradí víc:

def fib(n)
  a, b = 0, 1
  while b < n
    print b, " "
    a, b = b, a + b
  end
end

fib(100)

Zde je definice metody fib, jež vypíše začátek Fibonacciho posloupnosti. Na posledním řádku je tato metoda volána s parametrem 100, čímž říkáme, že chceme vypsat posloupnost všech čísel Fibonacciho posloupnosti menších než 100. Výstup programu je následující:

1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89

Jelikož je Ruby plně objektový jazyk, ukažme i objekty:

class Divka
  def initialize(jmeno, vek)
    @jmeno = jmeno
    @vek = vek
  end
  def to_string
    "Jmeno:\t#{@jmeno}\nVek:\t#{@vek}"
  end
  attr_reader :jmeno, :vek
end

moje_devce = Divka.new('Tereza', 18)
puts moje_devce.to_string
puts moje_devce.jmeno
puts moje_devce.vek

Po spuštění bude na výstupu:

Jmeno:  Tereza
Vek:    18
Tereza
18

V Ruby je úplně vše objekt (i třídy jsou objekty typu Class). Například

1 + 2

je vlastně zavolání metody + objektu 1 s argumentem 2:

1.+(2)

Naše dva objekty 1 i 2 bývávaly objekty třídy Fixnum, která v Ruby sloužila k uchovávání celých čísel. Velká celá čísla byly objekty třídy Bignum, s praktickou hranicí odpovídající velikosti operační paměti. Od verze 2.4.0 jsou třídy unifikovány do nové Integer.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruby na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• https://www.ruby-doc.org/ – Ruby dokumentační projekt
• https://web.archive.org/web/20060812164344/http://rubyforge.org/ – stránky projektů v Ruby
• https://web.archive.org/web/20040926003428/http://www.rubycentral.com/book/ – online kniha Programming Ruby
• Full Ruby on Rails Tutorial (anglicky)

Autoritní data	NKC: ph503938 PSH: 13862 BNE: XX4424926 BNF: cb144105976 (data) GND: 4653817-3 LCCN: sh00000128 NLI: 987007290697005171 SUDOC: 07705802X

Portály: Internet