J (programovací jazyk)
J je programovací jazyk vytvořený v roce 1990 Kennethem E. Iversonem a Rogerem Huiem. Je silně ovlivněn jazykem APL a function-level programovacími jazyky FL a FP. Na rozdíl od APL používá znakovou sadu ASCII.
Vlastnosti jazyka[editovat | editovat zdroj]
J nevyžaduje, aby funkce specifikovala své parametry. Z toho důvodu je jeho kód špatně čitelný pro ty, kteří tento jazyk neznají.
Datové typy[editovat | editovat zdroj]
- Numeric
- Literal
- Boxed
Datový typ numeric má několik variant. Může být typu bit, integer (celé číslo), floating point (desetinné číslo), complex (komplexní číslo), extended precision integer (celké celé číslo) a rational fraction (zlomek).
Datový typ literal reprezentuje jeden znak. Znaky se dávají do uvozovek ('a'). Seznam znaků lze zapsat jako více znaků v uvozovkách ('ahoj').
Datový typ boxed se vytváří tak, že to, co má být v boxu se napíše doprava vedle <.
<1 0 1 0
Výsledek má datový typ boxed.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Definice funkce, která vypočítá průměr z libovolného počtu čísel:
prumer=: +/ % #
+/ sečte všechny prvky pole, # vrátí počet prvků pole a % tyto dvě hodnoty vydělí.
Volání funkce:
prumer 1 2 3 4
Funkce dostane pole, které obsahuje 1, 2, 3, a 4.
