J (programovací jazyk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

J je programovací jazyk vytvořený v roce 1990 Kennethem E. Iversonem a Rogerem Huiem. Je silně ovlivněn jazykem APL a function-level programovacími jazyky FL a FP. Na rozdíl od APL používá znakovou sadu ASCII.

Vlastnosti jazyka[editovat | editovat zdroj]

J nevyžaduje, aby funkce specifikovala své parametry. Z toho důvodu je jeho kód špatně čitelný pro ty, kteří tento jazyk neznají.

Datové typy[editovat | editovat zdroj]

  • Numeric
  • Literal
  • Boxed

Datový typ numeric má několik variant. Může být typu bit, integer (celé číslo), floating point (desetinné číslo), complex (komplexní číslo), extended precision integer (celké celé číslo) a rational fraction (zlomek).

Datový typ literal reprezentuje jeden znak. Znaky se dávají do uvozovek ('a'). Seznam znaků lze zapsat jako více znaků v uvozovkách ('ahoj').

Datový typ boxed se vytváří tak, že to, co má být v boxu se napíše doprava vedle <.

<1 0 1 0

Výsledek má datový typ boxed.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Definice funkce, která vypočítá průměr z libovolného počtu čísel:

prumer=: +/ % #

+/ sečte všechny prvky pole, # vrátí počet prvků pole a % tyto dvě hodnoty vydělí. Volání funkce:

prumer 1 2 3 4

Funkce dostane pole, které obsahuje 1, 2, 3, a 4.