Rozhledna a televizní vysílač Praděd

Rozhledna a televizní vysílač Praděd
	Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Základní informace
Konstrukce	železobetonová, kamenná
Kóta paty	1 490,8 m n. m.
Rok vzniku	1968–1980
Stát	Česko
Kraj	Moravskoslezský kraj
Souřadnice	50°4′59″ s. š., 17°13′51,5″ v. d.
Technické informace
Výška stavby	146,5 m,; do roku 1993 výška 162 m
Počet schodů	výtahy
Stav	přístupná
Poznámka
	turistická známka č. 1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna a televizní vysílač Praděd je stavba na vrcholu Pradědu v Hrubém Jeseníku. Jeho vrchol je nejvyšším pevným umělým bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m převyšuje vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Vysílač stojí v Moravskoslezském kraji ve slezském katastrálním území Malá Morávka (součást obce Malá Morávka), v těsné blízkosti historické zemské hranice Moravy a Slezska.

Historie stavby

Stavba původní rozhledny

Již od počátku 19. století stála na vrcholu Pradědu chýše později doplněná jednoduchou budovou. O stavbu rozhledny se poprvé snažil Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Roku 1903 byly předloženy Moravskoslezským sudetským horským spolkem ve Frývaldově stavební plány architekta Františka von Neumanna. Po schválení Okresním hejtmanstvím v Bruntále a vyjasnění situace s majiteli okolních panství byla stavba v srpnu roku 1903 povolena.

V roce 1904 začala vlastní výstavba rozhledny – Strážní věže Habsburk (něm. Habsburgwarte). Toto jméno dostala věž později. Ke stavbě bylo použito materiálu z nedalekých Tabulových skal. Dík za dokončení stavby patřil členům turistického spolku, kteří stavbu financovali a vykonávali ve svém volném čase. Proto se roku 1912 podařilo rozhlednu zkolaudovat. Stavba připomínala gotickou hradní věž, měla půdorys 15×14,5 m a výšku 32,5 m. V nejvyšším 7. patře byla vyhlídková plošina. Stavbě bylo přiděleno číslo popisné 207 v obci Malá Morávka.

Úpadek původní stavby

Následovalo však období úpadku rozhledny. Důvodem byla jednak volba zcela špatného stavebního materiálu, kámen ne příliš pevný a ve vlhku se drolící. Drsné horské a povětrnostní podmínky nemohl dlouho vydržet. Dále to byla celková situace, kdy o stavbu nemohlo být dostatečně pečováno z důvodu první světové války. Po válce se rozhledna roku 1926 přece jen dočkala rekonstrukční pozornosti. Ne však na dlouho, v průběhu druhé světové války rozhlednu využívali Němci pro meteorologické účely a letecká pozorování. Na začátku 40. let zde Němci vystavěli turistickou Poštovní chatu, kterou vybudovali váleční zajatci a totálně nasazení. V této době byla věž nazývána věží Adolfa Hitlera.

Po skončení války nebyl nalezen nový provozovatel a v roce 1946 byla rozhledna pro veřejnost uzavřena. Až v roce 1951 ji převzal spolek Turista Praha. Věž v té době byla tehdy již v důsledku vandalismu, dlouhodobé neúdržby a vystavení povětrnostním vlivům značně zchátralá a byla proto zvažována demolice její horní části. V roce 1957 musela být rozhledna z bezpečnostních důvodů pro veřejnost uzavřena. Plánovaná rekonstrukce se již neuskutečnila, protože 2. května 1959 se stavba zřítila. O den později, místo oprav, začaly být sutiny odstraňovány. Na vrcholu tak zůstala pouze budova meteorologické stanice a dřevěná útulna.

Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese v Německu.

Stavba současného vysílače

Stavba vysílače byla zahájena roku 1968 dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po televizním vysílání. Kvůli stavbě byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka.

Vysílač je v dolní části betonový, nad veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou a strojovnou výtahu navazuje ocelový tubus. Nejvyšší část tvoří laminátový anténní nástavec. Vysílač je vysoký 146,5 m – původní výška 162 m klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.

Zajímavosti

Vysílač je 5. nejvyšší věží v Česku. Vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m leží výše než vrchol Sněžky. Nejvýše soustavně dostupnou je plošina 20 m pod vrcholem, na navazující 20 m vysoký anténní nástavec lze vystoupat jen při odstávce provozu vysílače.

Pro vysílač byly původně zamýšleny i speciální designové doplňky interiéru, například nábytek či jídelní servis v restauraci, jakých se dočkal vysílač Ještěd, dostavěný krátce před zahájením stavby na Pradědu. Pro úspory se však záměr realizace nedočkal.

Interiér byl původně doplněn i uměleckými díly – u vstupu byla dřevěná plastika Kapka vyvěrající z jesenických hvozdů. Ta však musela být kvůli požární bezpečnosti přemístěna do veřejnosti nepřístupné zasedací místnosti Českých Radiokomunikací.

Technické parametry vysílače

TV

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Pradědu:^[1]

	Multiplex	Kanál	Kmitočet [MHz]	Výkon (ERP) [kW]	Polarizace
DVB-T2	Multiplex 21	26	514	100	H (horizontální)
DVB-T2	Multiplex 22	28	530	100	H
DVB-T2	Multiplex 23	31	554	100	H

V kategorii VHF a UHF analogových televizních stanic nejsou zastoupeny žádné stanice, analogové vysílání bylo ukončeno.^[2]

Rozhlas

V kategorii VKV FM rozhlasových stanic je provozováno následujících 8 stanic:^[3]

Kmitočet [MHz]	Stanice	Výkon [kW]	Maximální výkon ERP [kW]	Polarizace	RDS
88,1	Hitrádio Orion	10	10	H	ano
91,3	ČRo Radiožurnál	20	20	H	ano
93,3	Radio Proglas	20	20	H	ano
98,2	ČRo Vltava	20	20	H	ano
99,3	Evropa 2 - Morava	10	10	H	ano
100,9	Rádio Impuls	20	20	H	ano
104,3	Frekvence 1	20	20	H	ano
106,8	ČRo Olomouc	20	20	H	ano

Z Pradědu vysílá i digitální rozhlas DAB+:^[4]

	Multiplex	Kanál	Kmitočet [MHz]	Výkon (ERP) [kW]	Polarizace
DAB+	ČRo DAB+	12D	229,072	10	vertikální

Reference

↑ Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
↑ Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09.
↑ Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.
↑ Český rozhlas rozšířil pokrytí DAB+ na 95 procent populace a oznámil vypnutí středních vln. Digital [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.

Literatura

Šenkýř, Miloš: Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek, 9. 8. 2013, str. 18–23

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozhledna a televizní vysílač Praděd na Wikimedia Commons
Informace na stránkách www.ejeseniky.com

[1] Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.

[2] Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09.

[3] Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.

[:1-4] Český rozhlas rozšířil pokrytí DAB+ na 95 procent populace a oznámil vypnutí středních vln. Digital [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie