Přeskočit na obsah

Rozhledna a televizní vysílač Praděd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Základní informace
Konstrukceželezobetonová, kamenná
Kóta paty1 490,8 m n. m.
Rok vzniku1968–1980
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
Souřadnice
Map
Technické informace
Výška stavby146,5 m,
do roku 1993 výška 162 m
Počet schodůvýtahy
Stavpřístupná
Poznámka
turistická známka č. 1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna a televizní vysílač Praděd je stavba na vrcholu PraděduHrubém Jeseníku. Jeho vrchol je nejvyšším pevným umělým bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m převyšuje vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Vysílač stojí v Moravskoslezském kraji ve slezském katastrálním území Malá Morávka (součást obce Malá Morávka), v těsné blízkosti historické zemské hranice Moravy a Slezska.

Historie stavby

[editovat | editovat zdroj]

Stavba původní rozhledny

[editovat | editovat zdroj]
Původní kamenná rozhledna na Pradědu

Již od počátku 19. století stála na vrcholu Pradědu chýše později doplněná jednoduchou budovou. O stavbu rozhledny se poprvé snažil Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Roku 1903 byly předloženy Moravskoslezským sudetským horským spolkem ve Frývaldově stavební plány architekta Františka von Neumanna. Po schválení Okresním hejtmanstvím v Bruntále a vyjasnění situace s majiteli okolních panství byla stavba v srpnu roku 1903 povolena.

V roce 1904 začala vlastní výstavba rozhledny – Strážní věže Habsburk (něm. Habsburgwarte). Toto jméno dostala věž později. Ke stavbě bylo použito materiálu z nedalekých Tabulových skal. Dík za dokončení stavby patřil členům turistického spolku, kteří stavbu financovali a vykonávali ve svém volném čase. Proto se roku 1912 podařilo rozhlednu zkolaudovat. Stavba připomínala gotickou hradní věž, měla půdorys 15×14,5 m a výšku 32,5 m. V nejvyšším 7. patře byla vyhlídková plošina. Stavbě bylo přiděleno číslo popisné 207 v obci Malá Morávka.

Úpadek původní stavby

[editovat | editovat zdroj]

Následovalo však období úpadku rozhledny. Důvodem byla jednak volba zcela špatného stavebního materiálu, kámen ne příliš pevný a ve vlhku se drolící. Drsné horské a povětrnostní podmínky nemohl dlouho vydržet. Dále to byla celková situace, kdy o stavbu nemohlo být dostatečně pečováno z důvodu první světové války. Po válce se rozhledna roku 1926 přece jen dočkala rekonstrukční pozornosti. Ne však na dlouho, v průběhu druhé světové války rozhlednu využívali Němci pro meteorologické účely a letecká pozorování. Na začátku 40. let zde Němci vystavěli turistickou Poštovní chatu, kterou vybudovali váleční zajatci a totálně nasazení. V této době byla věž nazývána věží Adolfa Hitlera.

Po skončení války nebyl nalezen nový provozovatel a v roce 1946 byla rozhledna pro veřejnost uzavřena. Až v roce 1951 ji převzal spolek Turista Praha. Věž v té době byla tehdy již v důsledku vandalismu, dlouhodobé neúdržby a vystavení povětrnostním vlivům značně zchátralá a byla proto zvažována demolice její horní části. V roce 1957 musela být rozhledna z bezpečnostních důvodů pro veřejnost uzavřena. Plánovaná rekonstrukce se již neuskutečnila, protože 2. května 1959 se stavba zřítila. O den později, místo oprav, začaly být sutiny odstraňovány. Na vrcholu tak zůstala pouze budova meteorologické stanice a dřevěná útulna.

Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u LehestenuDurynském lese v Německu.

Stavba současného vysílače

[editovat | editovat zdroj]
Stavba televizního vysílače na Pradědu
Praděd s vysílačem a rozhlednou

Stavba vysílače byla zahájena roku 1968 dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po televizním vysílání. Kvůli stavbě byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka.

Vysílač je v dolní části betonový, nad veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou a strojovnou výtahu navazuje ocelový tubus. Nejvyšší část tvoří laminátový anténní nástavec. Vysílač je vysoký 146,5 m – původní výška 162 m klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Vysílač je 5. nejvyšší věží v Česku. Vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m leží výše než vrchol Sněžky. Nejvýše soustavně dostupnou je plošina 20 m pod vrcholem, na navazující 20 m vysoký anténní nástavec lze vystoupat jen při odstávce provozu vysílače.

Pro vysílač byly původně zamýšleny i speciální designové doplňky interiéru, například nábytek či jídelní servis v restauraci, jakých se dočkal vysílač Ještěd, dostavěný krátce před zahájením stavby na Pradědu. Pro úspory se však záměr realizace nedočkal.

Interiér byl původně doplněn i uměleckými díly – u vstupu byla dřevěná plastika Kapka vyvěrající z jesenických hvozdů. Ta však musela být kvůli požární bezpečnosti přemístěna do veřejnosti nepřístupné zasedací místnosti Českých Radiokomunikací.

Technické parametry vysílače

[editovat | editovat zdroj]

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Pradědu:[1]

Multiplex Kanál Kmitočet [MHz] Výkon (ERP) [kW] Polarizace
DVB-T2 Multiplex 21 26 514 100 H (horizontální)
DVB-T2 Multiplex 22 28 530 100 H
DVB-T2 Multiplex 23 31 554 100 H

V kategorii VHF a UHF analogových televizních stanic nejsou zastoupeny žádné stanice, analogové vysílání bylo ukončeno.[2]

V kategorii VKV FM rozhlasových stanic je provozováno následujících 8 stanic:[3]

Kmitočet [MHz] Stanice Výkon [kW] Maximální výkon ERP [kW] Polarizace RDS
88,1 Hitrádio Orion 10 10 H ano
91,3 ČRo Radiožurnál 20 20 H ano
93,3 Radio Proglas 20 20 H ano
98,2 ČRo Vltava 20 20 H ano
99,3 Evropa 2 - Morava 10 10 H ano
100,9 Rádio Impuls 20 20 H ano
104,3 Frekvence 1 20 20 H ano
106,8 ČRo Olomouc 20 20 H ano

Z Pradědu vysílá i digitální rozhlas DAB+:[4]

Multiplex Kanál Kmitočet [MHz] Výkon (ERP) [kW] Polarizace
DAB+ ČRo DAB+ 12D 229,072 10 vertikální
  1. Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 
  2. Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09. 
  3. Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 
  4. Český rozhlas rozšířil pokrytí DAB+ na 95 procent populace a oznámil vypnutí středních vln. Digital [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Šenkýř, Miloš: Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek, 9. 8. 2013, str. 18–23

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]