Přeskočit na obsah

Robert Harris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Robert Dennis Harris)
Robert Harris
Narození7. března 1957 (67 let)
Nottingham
Povoláníspisovatel, novinář
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Vzděláníanglická literatura
Alma materUniverzita v Cambridgi
Období1982–
Žánrromán, literatura faktu
Politická příslušnostLabouristická strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Dennis Harris (* 7. března 1957, Nottingham) je anglický spisovatel, autor románů. Působil také jako novinář a televizní reportér na veřejnoprávní stanici BBC.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1957 v Nottinghamu. Ambice stát se spisovatelem pochází z mládí, kdy navštěvoval místní tiskárnu, ve které byl jeho otec zaměstnán. Nejdříve nastoupil na střední školu Belvoir High School v Bottesfordu, odkud přestoupil na školu krále Eduarda VII. v Melton Mowbray, ve které byla po něm pojmenována posluchárna. Tam začal s psaním divadelních her a vydáváním školního časopisu. Poté pokračoval studiem oboru anglická literatura na Selwyn College cambridžské univerzity, na které se stal prezidentem univerzitní debatní společnosti Cambridge Union a také zde editoval studentské noviny Varsity.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Harris žije na bývalé berkshirské faře poblíž Newbury, spolu s manželkou Gill Hornbyovou, která je také spisovatelkou a sestrou romanopisce Nicka Hornbyho. Mají čtyři děti. V roce 2000 Harris přispěl do Hornbyho sbírky Speaking with the Angel (Rozmlouvání s andělem) krátkou povídkou „PMQ“.

Profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení Cambridge nastoupil do BBC, kde pracoval v sekci aktuálního zpravodajství a podílel se na vysílání programů typu Panorama a Newsnight. V roce 1987, ve třiceti letech, se stal politickým vydavatelem časopisu The Observer. Později pravidelně přispíval sloupky do periodik The Sunday Times a The Daily Telegraph.

Literatura faktu (1982–90)

[editovat | editovat zdroj]

První kniha A Higher Form Of Killing vyšla v roce 1982. Jejím předmětem je popis chemické a biologické formy války. Napsal ji s kolegou z BBC a blízkým přítelem Jeremy Paxmanem. Následovaly další díla Gotcha, the Media, the Government and the Falklands Crisis (1983), The Making of Neil Kinnock (1984), Selling Hitler (1986), o vyšetřování skandálu Hitlerových deníků a Good and Faithful Servant (1990), věnující se Bernardu Inghamovi, tiskovému mluvčí Margaret Thatcherové.

První historická fikce (1992–99)

[editovat | editovat zdroj]

Prvním románem s miliónem prodaných výtisků se v roce 1992 stal Otčina (Fatherland), využívající alternativní historii. Autor nastínil stav světa po druhé světové válce, ve které zvítězilo nacistické Německo. Kniha mu umožnila stát se spisovatelem na plný úvazek. V roce 1994 byl román zfilmován v produkci HBO. Ze zisku, podle vlastních slov, koupil dům na venkově, ve kterém stále žije. Druhou novelou se roku 1995 stala Enigma, o rozluštění nacistické šifry tvořené strojem Enigma. Předloha získala filmovou podobu ve stejnojmenném snímku v hlavních rolích s Dougrayem Scottem a Kate Winsletovou podle scénáře Toma Stopparda. Další mezinárodní bestseller Archangel byl vydán v roce 1998. Na jeho základě vznikla roku 2005 minisérie BBC v hlavní roli s Danielem Craigem.

Starořímská fikce (od 2003)

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 obrátil spisovatel svou pozornost ke starověkému Římu a vytvořil román Pompeii (Pompeje). Ve stejném tematickém zaměření pokračoval vydáním novely Imperium (2006) – prvního svazku trilogie o životě velkého římského řečníka, politika a filosofa Cicerona. Druhý díl tvoří román Lustrum, který vyšel v říjnu 2009. Uvolnění třetího dílu trilogie bylo plánováno na rok 2011.

Politická fikce

[editovat | editovat zdroj]

Harris byl velkým příznivcem britského premiéra Tonyho Blaira, se kterým se zná osobně. Patřil také k přispěvatelům labouristické strany. Ovšem válka v Iráku jeho entuziasmus zchladila.[1] Na adresu válečného tažení prohlásil: „Střídali jsme zdary a neúspěchy, ale nikdy jsme skutečně neselhali až do invaze v Iráku, která pro mě nemá žádný smysl.“[2]

Poté, co v roce 2007 Blair rezignoval na úřad premiéra, vydal další román The Ghost (Duch). Jeho obsahem je práce ghostwritera na memoárech bývalého britského předsedy vlády Adama Langa, jehož rozostřeným předobrazem se stal Tony Blair.[3] Fiktivní protějšek Cherie Blairové – manželka Ruth Langová, je vykreslena jako zlomyslná manipulátorka svého manžela. V rozhovoru pro The Guardian spisovatel prohlásil: „Ode dne, kdy tato (kniha) vyšla, je možné očekávat žalobu. Ale jak ho znám, pochybuju o tom."[4]

V září 2011 byl vydán román The Fear Index.[5]

Spolupráce s Romanem Polańskim

[editovat | editovat zdroj]

Spisovatel se původně spojil s režisérem Romanem Polańskim kvůli zfilmování jeho knihy Pompeje (angl. Pompeii). Záměr vzniku snímku, který měla financovat společnost Summit Entertainment, byl oznámen na Filmovém festivalu v Cannes 2007 jako potenciálně nejdražší evropský film všech dob. Kvůli hrozící stávce herců na podzim téhož roku byl však projekt zrušen.[6]

Polanski a Harris se nerozešli a začali připravovat scénář k tehdy novému bestselleru Duch (The Ghost). Na počátku roku 2008 oznámil režisér zahájení natáčení. Do hlavních postav byli obsazeni Nicolas Cage, Pierce Brosnan, Tilda Swinton a Kim Cattrall. Následně došlo k ročnímu odkladu natáčení a dvě z hlavních postav byly přeobsazeny. Roli Cage získal Ewan McGregor a charakter Swintonové pak Olivia Williamsová.

Světová premiéra thrilleru Muž ve stínu proběhla na Berlinale 12. února 2010.[7] Polański obdržel Stříbrného medvěda za nejlepší režii. Společně s Harrisem pak získali Césara za nejlépe adaptované dílo a také Evropskou filmovou cenu pro nejlepší scenáristy.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Fikce

[editovat | editovat zdroj]
  • Fatherland (1992)
  • Enigma (1995)
  • Archangel (1999)
  • Pompeii (2003)
  • The Ghost (2007)
  • The Fear Index (2011)
  • An Officer and a Spy (2013)
  • Conclave (2016)
  • Munich (2017)

Ciceronova trilogie

[editovat | editovat zdroj]
  • Imperium (2006)
  • Lustrum (v USA a Itálii pod názvem Conspirata) (2009)
  • Dictator (2015)

Krátké povídky

[editovat | editovat zdroj]
  • PMQ, povídka ve sbírce Speaking with the Angel (2000)

Literatura faktu

[editovat | editovat zdroj]
  • A Higher Form of Killing: Secret Story of Gas and Germ Warfare (1982 spolu s Jeremy Paxmanem)
  • Gotcha! The Government, the Media and the Falklands Crisis (1983)
  • The Making of Neil Kinnock (1984)
  • Selling Hitler: Story of the Hitler Diaries (1986)
  • Good and Faithful Servant: Unauthorized Biography of Bernard Ingham (1990)

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Obchod s Hitlerem, aneb, Tajemství Hitlerových deníků (1993)
  • Otčina (1993, 2012) Zpracováno v Českém rozhlasu jako pětidílná rozhlasová adaptace. Překlad Pavel Bakič, dramatizace Vít Vencl, hudba Marko Ivanović, dramaturgie Kateřina Rathouská a Renata Venclová, režie Aleš Vrzák. Osoby a obsazení: Xavier March, vyšetřovatel berlínské kriminální policie (Jiří Vyorálek), Max Jaeger, vyšetřovatel berlínské kriminální policie (Jan Vondráček), Charlie Maguireová, americká novinářka (Tereza Dočkalová), Arthur Nebe, ředitel říšské kriminální policie (Jiří Štěpnička), Rudi Halger, historik, Marchův přítel z války (Martin Myšička), Luther (Ladislav Frej), Rozhlas (Naděžda Fořtová), Odilo Globus Globocnik, Obergruppenführer SS (Igor Bareš), Karl Krebs, důstojník gestapa (Marek Holý), Eisler, patolog (Zdeněk Hess), Henry Nightingale, druhý tajemník na ambasádě USA (Jan Dolanský), Celník (Filip Titlbach), Úřednice v kartotéce (Valérie Zawadská), Nádražák (Dušan Sitek) a Policista (Jacob Erftemeijer)[8]
  • Enigma (1997)
  • Archangelsk (2000)
  • Pompeje (2004)
  • Obchod s Hitlerem (2007)
  • Římská trilogie. 1, Impérium (2008)
  • Duch (2009)
  • Římská trilogie. 2, Lustrum (2011)
  • Důstojník a špeh (2016)
  • Konkláve (2017)
  • Diktátor (2018)
  • Mnichov (2019)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Harris (novelist) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ www.observer.com [online]. [cit. 2011-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-15. 
  2. ↑ http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=15776253
  3. ↑ Review in The Guardian
  4. ↑ http://www.guardian.co.uk/politics/2007/sep/27/books.generalfiction
  5. ↑ http://www.amazon.co.uk/Fear-Index-Robert-Harris/dp/0091936969/ref=sr_1_24?ie=UTF8&qid=1297669158&sr=8-24,
  6. ↑ Mr. Beaks. Mr. Beaks Interrogates The Ghost Writer Novelist-Screenwriter Robert Harris! [online]. March 5, 2010 [cit. 2011-03-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Verschuur, Paul; Pettersson, Edvard. Polanski Arrested in Switzerland on 1978 U.S. Warrant (Correct) [online]. September 28, 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ SVÁTKOVÁ, Kateřina. Bestseller Otčina o nacistické nadvládě se stal předlohou k rozhlasovému seriálu [online]. Český rozhlas, 2016-11-20 [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Harris&oldid=22492422“