Racek mořský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRacek mořský
alternativní popis obrázku chybí
Racek mořský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďrackovití (Laridae)
RodLarus
Binomické jméno
Larus marinus
Linné, 1758
Rozšíření racka mořského.
Rozšíření racka mořského.
Rozšíření racka mořského.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek mořský (Larus marinus) je největší racek rozšířený v Evropě, Severní Americe a na několika ostrovech v Atlantském oceánu. Jeho přirozeným biomem je přitom mořské pobřeží, případně břehy větších jezer nebo řek. Je částečně tažný, většina jedinců na zimu migruje na jih, vnitrozemští racci se většinou pouze stahují na větší nezamrzlá jezera. V České republice se vzácně vyskytuje od září do listopadu.

Taxonomie a populace[editovat | editovat zdroj]

Racka mořského popsal Linné v 18. století, konkrétně v roce 1758, ve své knize Systema Naturae. Již v té době nesl racek mořský latinské jméno Larus marinus, které mu zůstalo až do současné doby.

Co se týče populace racků mořských, pak je IUCN klasifikuje jako málo dotčené, tedy neohrožené. Nejsou známy přesné počty, ale populace racků mořských jsou velké a nesnižují se. Zvláštností je, že populace většiny ostatních druhů racků klesají, naopak u racků mořských stoupají. Vzácně je uvidíme i v Česku, ale zde jsou více rozšířené spíše sladkovodní druhy racků.

Pták v šatu 1. roku

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je 3174 cm velký s rozpětím křídel mezi 1,41,7 m. Obvykle váží kolem jednoho kilogramu, ačkoli dospělí samci občas dosahují hmotnosti i vyšší než 2 kg. Má silný a poměrně dlouhý zobák s červenou skvrnou, narůžovělé končetiny, bílé břicho, hrdlo a hlavu a černě zbarvenou vrchní stranu křídel s bílými konci. Mladí jedinci jsou hnědí a stejně zbarveni jako dospělci jsou až ve čtvrtém roce života, což je v porovnání s jinými racky značně dlouho.

Ze všech racků má také nejhlubší hlas. Ozývá se nejčastěji kdákavým „kdau“ nebo „krao“.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Racek mořský je všežravec, ale zpravidla upřednostňuje masitou stravu, zvláště pak hlemýždě, korýše, ryby, hmyz nebo členovce, pokud se naskytne příležitost, pozře i mršinu. Občas, a to je mezi racky neobvyklé, útočí i na jiné ptáky až do velikosti kachny divoké. Často následuje rybářské lodě nebo jen tak vyčkává na mořském pobřeží a okrádá jiné vodní ptáky o ulovenou potravu.

Hnízdí osamoceně nebo v malých koloniích na pobřeží Atlantského oceánu, na skandinávském pobřeží Baltského moře, v Pobaltí nebo na pobřeží Severního moře. Hnízdo si staví na zemi nebo na skalních útesech. V květnučervnu klade 35 vajec, na kterých sedí oba rodiče 27 dní. Mláďata jsou schopna letu již ve věku 8 týdnů.

Larus marinus

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Great Black-backed Gull na anglické Wikipedii a Mewa siodłata na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]