Pyroklastický proud
Pyroklastický proud označovaný také jako žhavé mračno (fr. nuée ardente) je často se vyskytující projev explozivních sopečných erupcí.
Jde o pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1100 °C, pohybující se (podobně jako lavina) po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700 km/h).[1] Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního magmatu.
Obsah
Příčiny vzniku[editovat | editovat zdroj]
Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:
- Kolaps mraku plynů a popela (peléeský typ erupce). Pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry (pliniovský typ erupce), vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky.
- Kolaps sopečného dómu a jeho následný rozpad.
- Zničení části sopky při velké explozi.
- „Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.
Nebezpečí pyroklastických proudů[editovat | editovat zdroj]
Pyroklastické proudy jsou velmi nebezpečný jev, daleko nebezpečnější než samotná tekoucí láva (pro obrovskou teplotu a rychlost). Mohou způsobit rozsáhlé požáry, či usmrtit člověka během několika sekund. Na moři mohou vyvolat velké vlny tsunami.
Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:
- zničení města Pompeje v roce 79 při erupci sopky Vesuv v Itálii
- Erupce Krakatau v roce 1883 dala vzniknout nejrozsáhlejším známým pyroklastickým proudům, které pravděpodobně vyvolaly i vlny tsunami. Při katastrofě utonulo nebo bylo sežehnuto na 36000 lidí a zničeny stovky vesnic.
- exploze sopky Mont Pelée v Karibiku v roce 1902, která zabila téměř 30 tisíc lidí.[2] Teplota mračna byla odhadnuta na 1100 °C (podle částečně roztavených skleněných artefaktů).
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Podle studie německé Univerzity v Kielu se může pyroklastický proud pohybovat po vodě.[3]
- V roce 1963 astronom NASA, Winifred Cameron, naznačil, že klikatá údolí na povrchu Měsíce (např. Scroterovo údolí) mohla být zformována měsíční obdobou zemských pyroklastických proudů.
- Oběti, které jsou pohlceny pyroklastickým proudem neshoří, ale jsou „zmrazeny v čase“, promění se v sochy zachycující poslední okamžiky jejich života.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://pubs.usgs.gov/gip/msh//pyroclastic.html
- ↑ (anglicky)Arthur N. Strahler (1972), Planet Earth: its physical systems through geological time
- ↑ http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=14575991
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Sigurdson, Haraldur: Encyclopedia of volcanoes. Academic Press, str 546-548. ISBN 0-12-643140-X
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyroklastický proud ve Wikimedia Commons- (anglicky)Definice podle USGS
- (anglicky)Pyroclastic flow videos
