Pyroklastický proud

Pyroklastický proud, sbíhající po svahu kompozitní sopky Mayon na Filipínách při erupci v roce 1984

Pyroklastický proud označovaný také jako žhavé mračno (fr. nuée ardente) je často se vyskytující projev explozivních sopečných erupcí.

Jde o pohyblivou, fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, s teplotou od 100 do 1100 °C, pohybující se (podobně jako lavina) po sopečném svahu dolů velkými rychlostmi (150-700  km/h). Těmito vlastnostmi je jednou z nejvíce devastujících forem sopečné činnosti. Pyroklastické proudy se vyskytují při explozivních erupcích viskózního magmatu.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku pyroklastických proudů jsou následující:

• Kolaps mraku plynů a popela (peléeský typ erupce). Pokud tlak exploze není dostatečný k vytlačení mraků popele vysoko do atmosféry (pliniovský typ erupce), vyvržený materiál padá a teče dolů po svazích sopky.
• Kolaps sopečného dómu a jeho následný rozpad.
• Zničení části sopky při velké explozi.
• „Zpěnění“ lávy během procesu jejího odplynění při erupci.

Nebezpečí pyroklastických proudů

Pyroklastické proudy jsou velmi nebezpečný jev, daleko nebezpečnější než samotná tekoucí láva (pro obrovskou teplotu a rychlost). Mohou způsobit rozsáhlé požáry, či usmrtit člověka během několika sekund. Na moři mohou vyvolat velké vlny tsunami.

Z katastrof způsobených pyroklastickými proudy se dají uvést nejznámější:

• zničení města Pompeje v roce 79 při erupci sopky Vesuv v Itálii
• Erupce Krakatau v roce 1883 dala vzniknout nejrozsáhlejším známým pyroklastickým proudům, které pravděpodobně vyvolaly i vlny tsunami. Při katastrofě utonulo nebo bylo sežehnuto na 36000 lidí a zničeny stovky vesnic.
• exploze sopky Mont Pelée v Karibiku v roce 1902, která zabila téměř 30 tisíc lidí. Teplota mračna byla odhadnuta na 1100 °C (podle částečně roztavených skleněných artefaktů).

Zajímavosti

• Podle studie německé Univerzity v Kielu se může pyroklastický proud pohybovat po vodě.
• V roce 1963 astronom NASA, Winifred Cameron, naznačil, že klikatá údolí na povrchu Měsíce (např. Scroterovo údolí) mohla být zformována měsíční obdobou zemských pyroklastických proudů.
• Oběti, které jsou pohlceny pyroklastickým proudem neshoří, ale jsou „zmrazeny v čase“, promění se v sochy zachycující poslední okamžiky jejich života.

Odkazy

Literatura

• (anglicky) Sigurdson, Haraldur: Encyclopedia of volcanoes. Academic Press, str 546-548. ISBN 0-12-643140-X

Související články

• Vesuv

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyroklastický proud ve Wikimedia Commons
• (anglicky)Definice podle USGS
• (anglicky)Pyroclastic flow videos