Pukanec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pukanec

Pukanec - katolický kostel
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 350 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Nitranský
okres Levice
region Hont
Pukanec
Pukanec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,33 km²
Počet obyvatel 1 893 (2015)
Hustota zalidnění 72,25 obyv./km²
Správa
Starosta Ján Rievaj
Vznik 1075
Oficiální web www.pukanec.sk
Telefonní předvolba +421-36
PSČ 935 05
Označení vozidel LV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pukanec je obec na Slovensku v okrese Levice.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se v Štiavnických vrších. V minulosti to bylo jedno z devíti královských báňských měst, kde se těžilo stříbro a jiné vzácné kovy. V Pukanci se nacházejí i naleziště ametystu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Původní název byl villa Baka (1075). Název Pukanec pochází od jména Bukan, které bylo výlučným jménem rodu Hont-Poznan. Obec tedy, i když o tom nemáme písemné zmínky, najisto původně patřila Hont-Poznanovcům, kteří ovládali významnou část jihozápadního Slovenska zřejmě již v předuherském období. V době Karla Roberta, který v roce 1323 udělil obci městské výsady, jim však už určitě nepatřila. V roce 1345 je Pukanec královským městem a rokem 1424 začíná období, kdy je spolu s dalšími důlními městy majetkem královen. Toto období trvá až do roku 1548, tehdy královna Marie přepustila důlní města králi Ferdinandovi I., který je pro dějiny Pukance významný tím, že mu dal právo meče a několik dalších výsad. Od roku 1564 se začali v okolí Pukance objevovat Turci, ale ti dobře bojující Pukančany vážněji neohrožovali až do roku 1640. V tomto roce Turci Pukanec vypálili a stejně tak i v roce 1664, což výrazně ovlivnilo pulsování města. Posledním "hřebíkem do rakve" města bylo však zejména ukončení důlního provozu, o které máme poslední zmínku v roce 1842. Výrazem ukončení slávy města Pukanec bylo, že se v roce 1876 ze svobodného královského a důlního města stalo městem Hontianské župy se zřízeným magistrátem.

Demografický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší údaj o počtu obyvatel Pukance je seznam daňových poplatníků z roku 1542. Tento seznam uvádí v Pukanci 177 poplatníků a 80 na nich závislých osob (rodinní příslušníci, sluhové, nájemníci). Na základě tohoto soupisu se odhaduje počet obyvatel města na 1180 osob. Na základě stejného zdroje se odhaduje počet obyvatel Nové Baně na 805, Ľubietové na 663 a Banské Belé na 522.[1]

Tabulka zobrazuje počet obyvatel a konfesionální složení Pukance od prvního moderního sčítání obyvatelstva v Uhersku do současnosti. Až do roku 1953 byla administrativní součástí Pukance i obec Uhliská, pro srovnatelnost je její populace připočítána k obyvatelstvu v Pukanci i po jejím osamostatnění.[2][3]

Na rozdíl od současnosti v 19. století tvořili většinu obyvatel Pukance evangelíci a.v. Evangelická většina byla výraznější bez započtení obce Uhliská. Např. v roce 1869 bylo mezi 2578 obyvateli města 1700 evangelíků.[4]

1869 1880 1890 1900 1910 1930 1950 1991 2001 2011
Pukanec (včetně obce Uhliská) 3 207 3 222 3 186 3 318 3 141 3 037 2 797 2 741 2 375 2 192
Římskokatolická církev 45,2% 45,2% 46,6% 48,8% 51,8% 58,4% 66,3% 57,7% 65,5% 61,5%
Evangelická církev a. v. 54,3% 54,0% 53,0% 50,9% 48,0% 41,4% 33,6% 21,1% 18,4% 16,0%
Jiné a bez vyznání 0,5% 0,9% 0,3% 0,3% 0,1% 0,3% 0,1% 30,2% 24,5% 22,5%
Pukanec (bez obce Uhliská) 2 578 2 481 2 457 2 155 1 990

Pozn. V roce 1991 včetně obce Bohunice.


Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Římskokatolický kostel sv. Mikuláše z roku 1505, který patří mezi nemnohé kostely na jihu Slovenska s dobře zachovalým gotickým zařízením. V kostele se nacházejí následující gotické oltáře: oltář Panny Marie z let 1470 - 1480, oltář Korunování Panny Marie z roku 1484, oltář sv. Josefa z třetí čtvrtiny 15. století, oltář sv. Salvátora z roku 1488 od mistra Pavla z Budína a hlavní oltář křižování z konce 15. století.
  • Dolní brána v Pukanci byla pravděpodobně součástí opevnění postaveného v letech 1578-1595. Bez povolení vrchnosti ji dal zbourat městský notář Július Ciglan v roce 1899.[5] Nadpis umístěný na bráně pod erbem města uvádí, že byla rekonstruována v roce 1737. Tento nadpis byl spolu s erbem města Pukanec původně umístěn na bráně. Dnes je spolu s erbem města zazděný v zasedacím sále obecního úřadu obce Pukanec.[6] Zachovaly se minimálně dvě historické fotografie brány a jedno zobrazení brány na nejstarší známé historické pohlednici Pukance pocházející z roku 1902. Na zobrazení z pohlednice je vidět i třetí okno, zakryté na druhém záběru stromem. Na záběru zvenku je vidět dnes již neexistující věž evangelického tolerančního kostela v Pukanci.
  • Zbytky hradeb ze 16. století
  • Evangelický kostel z roku 1935
  • Naučná stezka po stopách starého rudného hornictví v Pukanci - otevřená 27. května 2005 [7]
  • Expozice pukanské historie

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodil se zde Ľudovít Bakoš, slovenský vysokoškolský pedagog a veřejný činitel

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pukanec na slovenské Wikipedii.

  1. Martin Štefánik - Ján Lukačka a kol. 2010, Lexikon středověkých měst na Slovensku, Historický ústav SAV, Bratislava, 2010, ISBN 978-80-89396-11-5. Http://forumhistoriae.sk/-/lexikon-stredovekych-miest-na-slovensku
  2. Majo Juraj: Historicko-demografický lexikon obcí Slovenska 1880 -1910. Bratislava: Statistický úřad, 2012
  3. Křivý, V .: Výsledky voleb 1929 - 2012 za obce na Slovensku, http://sasd.sav.sk/ cz / data_katalog_abs.php? id = sasd_2010001
  4. http://www.svetobeznik-samuel-siket.sk/str_2db_6.html
  5. http://www.pukanec.sk/mestske-hradby.html
  6. Milan Hlôška, Andrej Chudoba: Tou Pukanskou branou, Vydavatelství Paprsek, 2010, ISBN 978-80-7114-792-3
  7. Pukanské noviny č. 2/2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]