Kozárovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kozárovce
Kozárovce – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 180 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Nitranský
okres Levice
Kozárovce
Kozárovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 21,82 km²
Počet obyvatel 1 998 (30.11.2011)
Hustota zalidnění 91,6 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Jozef Majer
Oficiální web www.kozarovce.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad Kozárovce
Hlavná 685
935 22 Kozárovce
Telefonní předvolba 036
PSČ 935 22
Označení vozidel LV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozárovce jsou obec na Slovensku ležící v okrese Levice v Nitranském kraji.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na pravém břehu Hronu ve východním části Pohronské pahorkatiny. Západní okraj Štiavnických vrchů na druhé straně Hronu zde dotváří tzv. Slovenskou bránu. Obec leží na severním okraji okresu Levice, který se zde stýká s okresy Zlaté Moravce a Žarnovica. Katastr obce má ráz pahorkatiny, protéká ním několik potoků. Na Čaradickém potoku byla vybudovaná vodní nádrž. Přírodní podmínky umožňují pěstování vinné révy, obec leží na severní hranici jejího pěstování na Slovensku. Z dřevin převažuje dub.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení oblasti je archeologickými nálezy doloženo již z období neolitu. V době Velké Moravy zde v lokalitě Hrádze (Festunok) stávalo hradiště, které chránilo vstup do Pohroní. Zaniklo v 10. století. První písemná zmínka pochází z roku 1075, kdy obec daroval Gejza I. opatství v Hronském Beňadiku. Obec je zde uváděna jako villa Kouachi. Ve středověku obec vzhledem ke strategické poloze trpěla vpády Tatarů a později Turků. Obyvatelé se živili především zemědělstvím.

V roce 1912 byla vybudovaná železniční trať Zlaté Moravce- Kozárovce a později se tato stala součástí tratě spojující Bratislavu s Pohroním a Košicemi.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci se udržují lidové tradice, působí zde několik folklorních souborů (Vretienko, Praslica, Matičiar) a ochotnícké divadlo.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]