Ptakoještěři

Ptakoještěři Stratigrafický výskyt: Střední trias - svrchní křída
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia)
Kmen	Strunatci (Chordata)
Třída	Plazi (Reptilia)
Nadřád	Archosauři (Archosauria)
Řád	Ptakoještěři (Pterosauria) Kaup, 1834
Podřády
Rhamphorhynchoidea Pterodactyloidea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptakoještěři (Pterosauři - „okřídlení ještěři“) jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopní aktivního letu. Žili stejně jako jim fylogeneticky příbuzní dinosauři od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 65 miliony let. Jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.

Zařazení

Ptakoještěři bývají někdy mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou. Přesto bývají laickou veřejností stále často považováni za dinosaury. První objevený ptakoještěr byl popsán již roku 1784 (některé nekompletní kostry však byly známy již kolem roku 1757) a od té doby bylo dodnes objeveno přes 120 platných rodů těchto létajících pravěkých obratlovců.

Rozměry

Někteří pterosauři představovali bezpochyby největší létající živočichy všech dob. Druh Quetzalcoatlus northropi ze svrchní křídy Texasu mohl dosáhnout rozpětí křídel 12-15 (v extrémním případě snad dokonce 18) metrů, což odpovídá středně velkému turistickému letadlu. Přesto jeho hmotnost činila zřejmě jen kolem 130-250 kilogramů. Podobných rozměrů dosahovali i někteří jiní pterosauři (Hatzegopteryx, Arambourgiania).

Jiní pterosauři byli naopak velmi drobní, neboť jejich rozpětí křídel nepřesahovalo 25 cm (například čínský rod Nemicolopterus).

K tomuto tématu viz také "Velikost ptakoještěrů".

Paleobiologie

Stejně jako dinosauři byli i pterosauři téměř s jistotou teplokrevní. U některých (např. druh Sordes pilosus) byla objevena i jakási primitivní srst. U jednoho exempláře nalezeného v Texasu byly dokonce objeveny náznaky jakéhosi proto-peří. Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky.

Největší ptakoještěři dosahovali rozpětí křídel přes 10 metrů a mohli zřejmě vykonávat vzdušné poutě na vzdálenosti tisíců kilometrů. Ve vzduchu zřejmě dosahovali rychlostí i přes 120 km/h. Do vzduchu se zřejmě dostávali rychlým výskokem za použití všech čtyř končetin.

Kryptozoologie

Už staré indiánské pověsti a příběhy z Texasu mluví o podivných létajících tvorech velmi podobných pterosaurům. Podobná svědectví pocházejí i z nedávna. Například několik učitelů spatřilo jak těsně nad jejich autem přeletěl ohromný ještěr.^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno ">zdroj⁠?!]]]} Jedna učitelka prý viděla jeho kosti prosvítající v jeho blanitých křídlech. Tvor měl prý šedivé peří. Mimo několik maleb ve skalách a několik svědectví neexistují žádné doklady pro existenci pterosaurů v současnosti. Vesměs jde pouze o neověřitelná a nepravdivá pozorování nebo pozorování velkých ptáků.

Český nález

Z území České republiky známe v současnosti jediný druh našeho ptakoještěra, objeveného již v roce 1880 u Chocně.

Související články

• Seznam ptakoještěrů
• Velikost ptakoještěrů

Odkazy

Externí odkazy

• Úvod do pterosaurologie ...aneb krátce k největším létajícím tvorům všech dob, dinosaurus.bloguje.cz, 28.04.2009.