Přeskočit na obsah

Pterodactyloidea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPterodactyloidea
Stratigrafický výskyt: Střední jura - svrchní křída
alternativní popis obrázku chybí
Fosílie rodu Gnathosaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřádarchosauři (Archosauria)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea*
Plieninger, 1901
Nadčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pterodactyloidea (zjednodušeně „okřídlené prsty“) je jedním ze dvou podřádů ptakoještěrů z kladu Novialoidea (druhým je skupina Rhamphorhynchoidea). Do této skupiny patří vývojově nejvyspělejší a také největší zástupci pterosaurů.

Popis a význam

[editovat | editovat zdroj]

Objevili se v období střední jury a od primitivnějších ramforynchoidů je odlišuje krátká ocasní část páteře a dlouhé křídlové metakarpály (kosti přední končetiny).

Většina odvozených druhů již postrádala zuby a měla dobře vyvinuté různé lebeční hřebeny. Vymřeli spolu s neptačími dinosaury na konci období křídy. Do této skupiny patří také vůbec největší známí létající živočichové všech dob, jako byl například Quetzalcoatlus s rozpětím křídel až přes 13 metrů. Řadí se sem také jediný zatím popsaný ptakoještěr, objevený na území České republiky. Tím je druh Cretornis hlavaci.[1]

Paleoekologie

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých odhadů dokázali největší zástupci této skupiny ptakoještěrů urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[2]

Pterodaktyloidi existovali jako vývojová skupina přibližně 100 milionů let (asi od období střední jury před zhruba 162 miliony let).[3] Dlouhou dobu se předpokládalo, že na úplném konci období křídy, tedy krátce před hromadným vymíráním před 66 miliony let, byli pterosauři už pouze vymírající skupinou s velice nízkou biodiverzitou (v podstatě už tehdy měly existovat pouze obří formy specializovaných azhdarchidů, kterým přímo ekologicky nekonkurovali mnohem menší zástupci ptáků). Novější výzkumy z Maroka, USA, Kanady i odjinud ale ukazují, že druhová rozmanitost ptakoještěrů byla v globálním rozsahu stále vysoká i krátce před vymíráním (zhruba v posledním milionu let křídy), a to například i v ekosystémech geologického souvrství Hell Creek, ze kterého známe populární dinosaury, jako je Tyrannosaurus rex nebo Triceratops horridus.[4][5]

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Podle D. Unwina, 2006.

  1. SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online.  (česky)
  3. Andres, B.; Clark, J.; Xu, X. (2014). The Earliest Pterodactyloid and the Origin of the Group. Current Biology. 24 (9): 1011–1016.
  4. SOCHA, Vladimír. Gigantičtí ptakoještěři nad hlavami tyranosaurů. OSEL.cz [online]. 27. srpna 2024. Dostupné online.  (česky)
  5. Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLoS Biology. 16 (4): e1002627.
  6. Wang, X., A., W. A. Kellner, Z. Zhou, and D. A. Campos. (2008). "Discovery of a rare arboreal forest-dwelling flying reptile (Pterosauria, Pterodactyloidea) from China." Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(6): 1983–1987. doi:10.1073/pnas.0707728105
  7. Averianov, A. O. (2020). Taxonomy of the Lonchodectidae (Pterosauria, Pterodactyloidea). Proceedings of the Zoological Institute RAS, 324(1): 41–55. doi: https://doi.org/10.31610/trudyzin/2020.324.1.41

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Unwin, David M. (2006). The Pterosaurs: From Deep Time. New York: Pi Press. p. 246. ISBN 0-13-146308-X.
  • Wang, X., A., W. A. Kellner, Z. Zhou, and D. A. Campos. (2008). "Discovery of a rare arboreal forest-dwelling flying reptile (Pterosauria, Pterodactyloidea) from China." Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(6): 1983–1987. doi:10.1073/pnas.0707728105
  • Unwin, D. M., (2003). "On the phylogeny and evolutionary history of pterosaurs." Pp. 139-190. in Buffetaut, E. & Mazin, J.-M., (eds.) (2003). Evolution and Palaeobiology of Pterosaurs. Geological Society of London, Special Publications. 217: 1-347.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]