Arambourgiania
 ArambourgianiaStratigrafický výskyt: Svrchní křída | |
|---|---|
 Arambourgiania philadelphiae | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | archosauři (Archosauria) |
| Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
| Podřád | Pterodactyloidea |
| Nadčeleď | Azhdarchoidea |
| Čeleď | Azhdarchidae |
| Rod | Arambourgiania Nessov et al., 1987 |
| Binomické jméno | |
| Arambourgiania philadelphiae Nessov et al., 1987 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arambourgiania byl rod obřího pterosaura (ptakoještěra) z čeledi Azhdarchidae, který žil v pozdní křídě (stupeň Maastricht) na území dnešního Jordánska a také USA. S předpokládaným rozpětím křídel asi 7 až 12 metrů šlo o jednoho z největších létajících živočichů všech dob (konkurující například rodu Quetzalcoatlus).
Historie[editovat | editovat zdroj]
První pozůstatky tohoto živočicha byly objeveny v Jordánsku (Blízký Východ) již v roce 1943 a v 50. letech byly poslány do Francie (Paříž) ke studiu. Šlo o fragment krčního obratle dlouhého 61 cm, v plné velikosti by měřil zřejmě 78 cm. Délka krku tohoto pterosaura tak patrně činila až kolem 3 metrů.[1] Fosilie byla studována Camille Arambourgem, podle kterého byla později také pojmenována. Poté, co se kost ztratila, byla znovu objevena až roku 1995 v jordánském depozitáři paleontology Davidem Martillem a Eberhardem "Dino" Freyem. Pterosaur, původně nazvaný Titanopteryx, získal nové jméno podle paleontologa Nessova v roce 1987. Původní již totiž bylo preokupováno jistým druhem hmyzu, proto muselo být změněno.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
V roce 2016 byla publikována studie, podle které byl obratel druhu A. philadelphiae objeven až v Tennessee na východě USA. To by značně zvýšilo geografické rozšíření tohoto druhu a učinilo z něj prakticky druh kosmopolitní.[2]
Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci příbuzného rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 69.
- ↑ Harrell, T. Lynn Jr.; Gibson, Michael A.; Langston, Wann Jr. (2016). "A cervical vertebra of Arambourgiania philadelphiae (Pterosauria, Azhdarchidae) from the Late Campanian micaceous facies of the Coon Creek Formation in McNairy County, Tennessee, USA" Bull. Alabama Mus. Nat. Hist. 33: 94–103.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Arambourg, C. (1959). "Titanopteryx philadelphiae nov. gen., nov. sp. Ptérosaurien géant." Notes Mém. Moyen-Orient, 7: 229–234.
- Frey, E. & Martill, D. M. (1996). "A reappraisal of Arambourgiania (Pterosauria, Pterodactyloidea): One of the world's largest flying animals." N.Jb.Geol.Paläont.Abh., 199(2): 221-247.
- Martill, D. M., E. Frey, R. M. Sadaqah & H. N. Khoury (1998). "Discovery of the holotype of the giant pterosaur Titanopteryx philadelphiae Arambourg 1959, and the status of Arambourgiania and Quetzalcoatlus." Neues Jarhbuch fur Geologie und Palaontologie, Abh. 207(1): 57-76.
- Nessov, L. A., Kanznyshkina, L. F., and Cherepanov, G. O. (1987). "Dinosaurs, crocodiles and other archosaurs from the Late mesozoic of central Asia and their place in ecosystems." Abstracts of the 33rd session of the All-Union Palaeontological Society, Leningrad, pp. 46-47. [Rusky].
- Steel, L., D. M. Martill., J. Kirk, A. Anders, R. F. Loveridge, E. Frey, and J. G. Martin (1997). "Arambourgiania philadelphiae: giant wings in small halls." The Geological Curator, 6(8): 305-313.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arambourgiania na Wikimedia Commons - Článek na webu BBC Earth (anglicky)
- Článek o arambourgianii (francouzsky)
- SOCHA, Vladimír. Největší rozpětí křídel všech dob. OSEL.cz [online]. 31. března 2020. Dostupné online. (česky)
