Přeskočit na obsah

Prvosenkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPrvosenkovité
alternativní popis obrázku chybí
Prvosenka medvědí ouško (Primula auricula)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
Batsch ex Borkh., 1797
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prvosenkovité (Primulaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré. Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými listy a zpravidla čtyř nebo pětičetnými pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje v současném pojetí asi 2500 druhů v téměř 60 rodech. Je rozšířena po celém světě. V české květeně je zastoupena 10 bylinnými rody, z nichž nejběžnější je prvosenka (petrklíč), drchnička a vrbina. Četné druhy patří mezi oblíbené skalničky či zahradní trvalky. Mají význam také v lékařství.

V současné taxonomii je čeleď pojata široce a je v ní zahrnuto i mnoho dřevnatých vesměs tropických druhů v minulosti řazených do bývalých čeledí Myrsinaceae a Theophrastaceae. Rovněž došlo k převratu pojetí některých rodů.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Prvosenkovité jsou jednoleté i vytrvalé byliny, keře i menší stromy. Listy jsou jednoduché, celistvé nebo laločnaté, vstřícné, střídavé nebo přeslenité, bez palistů. U dřevitých rodů mohou být listy tuhé a kožovité. Květy jsou nejčastěji čtyř nebo pětičetné, jedno nebo oboupohlavné, jednotlivé nebo v květenstvích různých typů. Kalich je vytrvalý. Korunní lístky jsou srostlé. Koruna výjimečně chybí (Glaux). Tyčinky jsou ve stejném počtu jako korunní lístky, volné nebo na bázi srostlé v trubičku. Semeník je svrchní nebo výjimečně (Samolus) polospodní, srostlý pravděpodobně z 5 plodolistů avšak jednokomůrkový, s 1 čnělkou a nenápadnou hlavatou bliznou. Plodem je tobolka či bobule s několika až mnoha semeny nebo jednosemenná peckovice.[1][2]

Květ Deherainia smaragdina

V rostlinné říši ojedinělou barvu mají květy keře Deherainia smaragdina. Jak druhové jméno napovídá, jsou sytě zelené a mimo to i dosti velké. Některé druhy rodu Clavija rostou jako nevětvené stromky v podrostu pralesa a mají listy až 1 metr dlouhé, nahloučené na vrcholu kmínku.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje asi 58 rodů a přes 2500 druhů. Je rozšířena celosvětově.[3] Dřevnaté Theophrastoideae rostou nejčastěji jako podrostové dřeviny v nížinných deštných lesích tropické Ameriky, pouze rod Clavija převažuje v Andách v nadmořské výšce 1000 až 2000 m. Rod Samolus má centrum diverzity na jižní polokouli.[3]

V původní české květeně jsou zastoupeny rody pochybek (Androsace), kruhatka (Cortusa), prvosenka (Primula), drchnička (Anagallis), žebratka (Hottonia), dřípatka (Soldanella), sedmikvítek (Trientalis), brambořík (Cyclamen), vrbina (Lysimachia), sivěnka (Glaux), v Evropě nadto ještě rody koridka (Coris) a Vitaliana.[4]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Prvosenkovité prošly v moderní době poměrně bouřlivým taxonomickým vývojem. Při molekulárních výzkumech bylo v roce 1998 zjištěno, že čeleď prvosenkovité, ač byla v klasickém pojetí oproti příbuzným čeledím Theophrastaceae a Myrsinaceae velmi dobře morfologicky definována, je parafyletická. Na základě těchto poznatků došlo k dosti velkým přesunům rodů: Samolus byl přesunut do čeledi Theophrastaceae, rody Anagallis, Cyclamen, Glaux, Lysimachia a Trientalis do čeledi Myrsinaceae a Maesa z Myrsinaceae do samostatné čeledi Maesaceae. V systému APG III, publikovaném v říjnu 2009, jsou posléze tyto 3 čeledi sloučeny do čeledi Primulaceae.[5] Nejblíže příbuznými čeleděmi prvosenkovitých v současném pojetí jsou čeledi zapotovité (Sapotaceae) a ebenovité (Ebenaceae).[3]

V současném systému je čeleď dělena na 4 podčeledi, víceméně zachovávající rodové rozdělení čeledí z předchozích molekulárních studií:

  • Maesoideae – jediný rod Maesa, asi 150 druhů v tropech Starého světa
  • Theophrastoideae
    • Samoleae – 15 druhů v rodu Samolus, Eurasie, jižní Afrika, Severní i Jižní Amerika
    • Theophrasteae – asi 90 druhů ve 4 rodech, tropická Amerika
  • Primuloideae – asi 900 druhů v 9 rodech, především mírný a subtropický pás severní polokoule, ojediněle i jinde
  • Myrsinoideae – téměř 1500 druhů ve 41 rodech, kosmopolitní[3]
  • Podčeleď Maesoideae: Maesa japonica
    Podčeleď Maesoideae: Maesa japonica
  • Podčeleď Theophrastoideae: kvetoucí Jacquinia aurantiaca
    Podčeleď Theophrastoideae: kvetoucí Jacquinia aurantiaca
  • Podčeleď Theophrastoideae: Samolus valerandi
    Podčeleď Theophrastoideae: Samolus valerandi
  • Podčeleď Primuloideae: prvosenka Primula vialii
    Podčeleď Primuloideae: prvosenka Primula vialii
  • Podčeleď Myrsinoideae: plodící Myrsine lessertiana
    Podčeleď Myrsinoideae: plodící Myrsine lessertiana

K převratu došlo také v pojetí některých rodů. Z hlediska středoevropské flóry je podstatný zejména přesun rodů Dodecatheon (boží květ) a Cortusa (kruhatka) do rodu Primula (prvosenka), a rovněž přesun rodů Anagallis (drchnička), Trientalis (sedmikvítek) a Glaux (sivěnka) do široce pojatého rodu Lysimachia (vrbina).[6][7]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Listy a kůra některých druhů Jacquinia mají velký obsah saponinů a jsou v tropické Americe využívány jednak jako náhrada mýdla, také však k přípravě jedu na lov ryb, zvaného barbasco. V Ekvádoru je takto využíván druh Jacquinia sprucei. Plody Clavija jsou jedlé. Některé druhy Ardisia jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[2]

Mnohé bylinné druhy prvosenkovitých jsou pěstovány jako okrasné trvalky, případně skalničky, zvl. z rodů prvosenka (Primula), vrbina (Lysimachia), brambořík (Cyclamen) a boží květ (Dodecatheon).

  • Boží květ Dodecatheon clevelandii
    Boží květ Dodecatheon clevelandii
  • Prvosenka jarní (Primula veris), detail květu
    Prvosenka jarní (Primula veris), detail květu
  • Květy keře Ardisia wallichii
    Květy keře Ardisia wallichii
  • Plody Ardisia elliptica
    Plody Ardisia elliptica
  • Vrbina Lysimachia clethroides
    Vrbina Lysimachia clethroides
  • Okrasný kultivar vrbiny Lysimachia punctata 'Alexander'
    Okrasný kultivar vrbiny Lysimachia punctata 'Alexander'

Přehled rodů

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Flora of China: Primulaceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  6. ↑ MANNS, Ulrika; ANDERBERG, Arne A. New combinations and names in Lysimachia (Myrsinaceae) for species of Anagallis, Pelletiera and Trientalis. BioOne. 2009, čís. 39(1). Dostupné online. 
  7. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  9. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prvosenkovité&oldid=21565622“