Ebenovité
![]() | |
Kaki (Diospyros kaki) | |
Vědecká klasifikace | |
---|---|
Říše |
rostliny (Plantae) |
Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád |
vřesovcotvaré (Ericales) |
Čeleď |
ebenovité (Ebenaceae) Gürke |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ebenovité (Ebenaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Zahrnuje asi 756 druhů ve 3 rodech a je rozšířena v tropech a subtropech celého světa s přesahy do oblastí mírného pásu. Největší rod je tomel.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Ebenovité jsou dvoudomé nebo jednodomé keře a stromy s jednoduchými střídavými a obvykle dvouřadě uspořádanými listy bez palistů. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Na lícové straně listů jsou často nektariové žlázky. Květenství jsou úžlabní, často redukovaná na jediný květ. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné (Lissocarpa), pravidelné. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 7 srostlých lístků. Tyčinek je obvykle 6 až mnoho, obvykle přirůstají ke koruně. Semeník je svrchní (Diospyros) nebo spodní (Lissocarpa), srostlý ze 3 až 8 plodolistů. V každé komůrce je 1 až 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo peckovice.[1]
Květy jsou nejčastěji opylovány hmyzem, semena šíří ptáci a savci.[1] Název čeledi je odvozen od dřeva eben, získávaného z některých druhů tomelu (Diospyros), zejména z D. ebonum.
Samičí květ tomelu viržinského (Diospyros virginiana)
Detail květu tomelu japonského
Eben (Diospyros ebonum)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď zahrnuje asi 756 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v tropech a subtropech celého světa, několik opadavých druhů přesahuje do mírného pásu. Největším rodem je tomel (Diospyros, asi 732 druhů).[1][2] V tropické Americe jsou soustředěny především v nížinném deštném lese, několik druhů však roste i na venezuelských stolových horách a v Andách.[3] Ebenovité tvoří důležitou součást lesů tropické Afriky.[1]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Ebenovité tvoří v rámci řádu Ericales monofyletickou skupinu spolu s čeleděmi zapotovité (Sapotaceae) a prvosenkovité (Primulaceae). Do ebenovitých byla vřazena dříve samostatná čeleď Lissocarpaceae.[4] Rod Royena bývá slučován s rodem Diospyros.
Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]
Charakteristický je obsah černých barviv na bázi naftochinonů.[1]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- tomel (Diospyros)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Některé druhy jsou pěstovány pro jedlé plody, zvláště tomel japonský (Diospyros kaki), v menší míře i severoamerický tomel viržinský (D. virginiana) a asijský tomel obecný (D. lotus). Jedlé plody mají i další africké, asijské a americké druhy tomelu.[5] Některé africké a asijské druhy poskytují cenné dřevo známé jako eben. Černé dřevo poskytuje např. druh Diospyros ebenum, zatímco D. quaesita poskytuje dřevo žíhané.[3] V Africe, Malajsii i Francouzské Guyaně jsou některé druhy využívány k přípravě jedu pro lov ryb. Ze semen a plodů je získáváno černé barvivo.[3] V České republice je občas pěstován jako okrasná dřevina tomel viržinský (D. virginiana). Je vysazen v Dendrologické zahradě v Průhonicích i v Pražské botanické zahradě v Tróji.[6] Někdy se též jako okrasný pěstuje tomel obecný (D. lotus), např. v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V posledních letech se v zahradách na jižní Moravě objevují i odolné odrůdy tomelu japonského, pěstovaného pro své ovoce, v chladnějších oblastech pak jeho kříženci s tomelem viržinským.
Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]
Diospyros (včetně Royena), Euclea, Lissocarpa[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ebenovité na Wikimedia Commons
Taxon Ebenaceae ve Wikidruzích
- Taxonomie na www.biolib.cz (česky)
- Odkazy na Ebenaceae na botany.csdl.tamu.edu (anglicky)
- Ebenovité na www.botany.hawaii.edu (anglicky)
- Ebenovité na Madagaskaru na www.mobot.org (anglicky)
- Krátké popisy druhů v BoDD – Botanical Dermatology Database (anglicky)