Ebenovité
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 kaki (Diospyros kaki) |
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ebenovité (Ebenaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales).
Obsah
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Ebenovité jsou dvoudomé nebo jednodomé keře a stromy s jednoduchými střídavými a obvykle dvouřadě uspořádanými listy bez palistů. Čepel listů je celokrajná, s peřenou žilnatinou. Na lícové straně listů jsou často nektariové žlázky.
Květenství jsou úžlabní, často redukovaná na jediný květ. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné (Lissocarpa), pravidelné. Kalich i koruna jsou složeny ze 3 až 7 srostlých lístků. Tyčinek je obvykle 6 až mnoho, obvykle přirůstají ke koruně. Semeník je svrchní (Diospyros) nebo spodní (Lissocarpa), srostlý ze 3 až 8 plodolistů. V každé komůrce je 1 až 2 vajíčka. Plodem je bobule nebo peckovice.[1]
Nejčastěji jsou opylovány hmyzem, semena šíří ptáci a savci.[1] Název čeledi je odvozen od dřeva eben, získávaného z některých druhů tomelu (Diospyros), zejména z D. ebonum.
-
samičí květ tomelu viržinského (Diospyros virginiana)
-
plodící Euclea racemosa
-
detail květu tomelu japonského
-
eben (Diospyros ebonum)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď je rozšířena v tropech a subtropech celého světa, několik opadavých druhů přesahuje do mírného pásu. Největším rodem je tomel (Diospyros).[1] V tropické Americe jsou soustředěny především v nížinném deštném lese, několik druhů však roste i na venezuelských stolových horách a v Andách.[2] Ebenovité tvoří důležitou součást lesů tropické Afriky.[1]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Ebenovité tvoří v rámci řádu Ericales monofyletickou skupinu spolu s čeleděmi zapotovité (Sapotaceae) a prvosenkovité (Primulaceae). Do ebenovitých byla vřazena dříve samostatná čeleď Lissocarpaceae.[3] Rod Royena bývá slučován s rodem Diospyros.
Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]
Charakteristický je obsah černých barviv na bázi naftochinonů.[1]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Některé druhy jsou pěstovány pro jedlé plody, zvláště tomel japonský (Diospyros kaki), v menší míře i severoamerický tomel viržinský (D. virginiana) a asijský tomel obecný (D. lotus). Jedlé plody mají i další africké, asijské a americké druhy tomelu.[4]
Některé africké a asijské druhy poskytují cenné dřevo známé jako eben. Černé dřevo poskytuje např. druh Diospyros ebenum, zatímco D. quaesita poskytuje dřevo žíhané.[2]
V Africe, Malajsii i Francouzské Guyaně jsou některé druhy využívány k přípravě jedu pro lov ryb. Ze semen a plodů je získáváno černé barvivo.[2]
V České republice je občas pěstován jako okrasná dřevina tomel viržinský (D. virginiana). Je vysazen v Dendrologické zahradě v Průhonicích i v Pražské botanické zahradě v Tróji.[5] Někdy se též jako okrasný pěstuje tomel obecný (D. lotus), např. v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V posledních letech se v zahradách na jižní Moravě objevují i odolné odrůdy tomelu japonského, pěstovaného pro své ovoce, v chladnějších oblastech pak jeho kříženci s tomelem viržinským.
Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]
Diospyros, Euclea, Lissocarpa, Royena
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
- ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ebenovité ve Wikimedia Commons
Taxon Ebenaceae ve Wikidruzích- Taxonomie na www.biolib.cz (česky)
- Odkazy na Ebenaceae na botany.csdl.tamu.edu (anglicky)
- Ebenovité na www.botany.hawaii.edu (anglicky)
- Ebenovité na Madagaskaru na www.mobot.org (anglicky)
- Krátké popisy druhů v BoDD – Botanical Dermatology Database (anglicky)
