Přeskočit na obsah

Povodí Amazonky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
povodí Amazonky
Souřadnice3°0′0″ j. š., 60°0′0″ z. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Povodí řeky Amazonky

Povodí Amazonky je povodí řeky 1. řádu a je součástí úmoří Atlantského oceánu. S udávanou rozlohou povodí od 6 915 000 do 7 180 000 km² se jedná o největší povodí světa a Jižní Ameriky. Povodí řeky Amazonky, jejích zdrojnic a přítoků na severu sousedí s povodím Orinoka, na východě s povodím Tocantins, na jihu s povodím Ría de la Platy a celou řadou relativně menších povodí. S povodím Orinoka sdílí díky bifurkaci jeho horní povodí – jeho vody jsou zčásti odváděny řekou Casiquiare do Rio Negra.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Povodí se nachází na území států Brazílie, Bolívie, Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Rozprostírá se zhruba od 80. stupně západní délky po 50. stupeň západní délky a od 5. stupně severní šířky po 20. stupeň jižní šířky.

Centrální část povodí Amazonky tvoří Amazonská nížina (Amazonie), která je z větší části zalesněná a zabírá značnou část z rozlohy 6,915 milionu km². Jedná se o největší aluviální nížinu světa. Na západě je ohraničena hřebeny And, na severu tvoří hranici Guyanská vysočina, na jihu je to zejména Brazilská vysočina a na východě ústí řeky a pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem celého povodí je vrchol hory Yerupajá vysoké 6635 m.

Hlavní vodní tok tvoří řeka Amazonka, která z celého povodí odvádí do Atlantského oceánu 6,9 bilionu m³ sladké vody ročně, což představuje asi 20 % celkového objemu, které všechny světové řeky odvedou do moří a oceánů.

Klima

[editovat | editovat zdroj]

Velká část povodí má ekvatoriální a tropické monzunové podnebí.

Amazonský deštný prales

[editovat | editovat zdroj]
Amazonský prales v okolí řeky

Většinu povodí, více než 5 milionů km², pokrývá Amazonský deštný prales, největší tropický deštný les světa. V okrajových oblastech povodí se však objevují i jiné ekosystémy včetně savan, buše (zvaného caatinga či cerrado), galeriových lesů nebo horských mlžných lesů. Oblast deštného pralesa je známá vysokou mírou biodiverzity: žije v ní více než 10 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu. Udivující je biodiverzita rostlin, z nichž některé jsou využívány jako kulturní plodiny (kvajáva, kaučukovník, kakaovník, juvie ztepilá) nebo pro výrobu léčiv (lapacho, vilcacora) a drog. Je pravděpodobné, že mnoho zdejších léčivých či jinak užitečných rostlin ještě čeká na objevení.

V antropologii a etnologii se používá pojem Velká Amazonie pro celou tropickou část Jižní Ameriky kromě And – kromě povodí Amazonky se k ní řadí i povodí Orinoka a oblast východní Brazílie. Původní obyvatelé této oblasti jsou amazonští indiáni a jejich kultura v celé této oblasti vykazuje mnoho společných rysů.

Dílčí povodí

[editovat | editovat zdroj]

Povodí Tocantins je někdy vyčleňováno jako samostatné povodí.

název řeky orientace
přítoku 		říční
úsek 		délka
[km] 		rozloha povodí
[km²] 		průměrný průtok
[m³/s]
horní Amazonka
(soutok Ucayali a Marañónu – Tabatinga)
Marañón L 1 2 112 364 873,4 16 708
Ucayali P 1 2 738 353 729,3 13 630,1
Tahuyo P 1 80 1 630 105,7
Tamshiyaçu P 1 86,7 1 367,3 86,5
Itaya L 1 213 2 668 161,4
Nanay L 1 483 16 673,4 1 072,7
Maniti P 1 198,7 2 573,6 180,4
Napo L 1 1 075 103 307,8 7 147,8
Apayaçu L 1 50 2 393,6 160,9
Orosa P 1 95 3 506,8 234,3
Ampiyaçu L 1 140 4 201,4 267,2
Chichita L 1 48 1 314,2 87,7
Cochiquinas P 1 49 2 362,7 150,2
Santa Rosa P 1 45 1 678 101,5
Cajocumal L 1 58 2 094,9 141,5
Atacuari L 1 108 3 480,5 236,8
střední Amazonka
(Tabatinga – Encontro das Águas)
Javari P 2 1 056 99 674,1 5 222,5
Igarapé Veneza P 2 943,9 58,3
Tacana L 2 541 35,5
Igarapé de Belém L 2 1 299,9 85,4
Igarapé São Jerônimo L 2 1 259,6 78,2
Jandiatuba P 2 520 14 890,4 980
Igarapé Acuruy P 2 2 462,1 127,1
Putumayo L 2 1 813 121 115,8 8 519,9
Tonantins L 2 2 955,2 169,2
Jutaí P 2 1 488 78 451,5 4 000
Juruá P 2 3 283 190 573 6 662,1
Uarini P 2 7 195,8 432,9
Japurá L 2 2 816 276 812 18 121,6
Tefé P 2 571 24 375,5 1 190,4
Caiambe P 2 2 650,1 90
Parana Copea L 2 10 532,3 423,8
Coari P 2 599 35 741,3 1 389,3
Mamiá P 2 5 514 176,2
Piorini (Badajos) L 2 413 21 575 1 300
Igarapé Miuá L 2 1 294,5 56,9
Purus P 2 3 382 378 762,4 11 206,9
Paraná Arara L 2 1 915,7 78,2
Paraná Manaquiri P 2 1 318,6 52,9
Manacapuru L 2 291 14 103 559,5
dolní Amazonka
(Encontro das Águas – Gurupá)
Río Negro L 3 2 362 714 577,6 30 640,8
Prêto da Eva L 3 3 039,5 110,8
Igapó-Açu P 3 500 45 994,4 1 676,5
Madeira P 3 3 380 1 322 782,4 32 531,9
Urubu L 3 430 13 892 459,8
Uatumã L 3 701 67 920 2 290,8
Canumã, Paraná do Urariá P 3 400 127 116 4 804,4
Nhamundá, Trombetas L 3 744 150 032 4 127
Curuá L 3 484 28 099 470,1
Lago Grande do Curuaí P 3 3 293,6 92,7
Tapajós P 3 1 992 494 551,3 13 540
Curuá-Una P 3 315 24 505 729,8
Maicurú L 3 546 18 546 272,3
Uruará P 3 104,8
Jauari L 3 76,9
Guajará P 3 4 243 105,6
Paru de Este L 3 731 39 289 970
Xingu P 3 2 275 513 313,5 10 022,6
Igarapé Arumanduba L 3 50,8
Jari L 3 769 51 893 1 213,5
delta Amazonky
(Gurupá – ústí)
Braco do Cajari L 4 4 732,4 157,1
Pará P 4 784 84 027 3 500,3
Tocantins P 4 2 639 777 308 11 796
Atuã L 4 2 769 119,8
Anajás P 4 300 24 082,5 948
Mazagão L 4 1 250,2 44,4
Vila Nova L 4 5 383,8 180,8
Matapi L 4 2 487,4 81,7
Acará, Guamá P 4 400 87 389,5 2 550,7
Arari L 4 1 523,6 80,2
Pedreira L 4 2 005 89,9
Paracauari P 4 1 390,3 67,9
Jupati L 4 724,2 32,6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Povodí_Amazonky&oldid=25512376“