Palác Pena
| Palác Pena | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | neomanuelský styl, eklektismus a neomaurská architektura |
| Architekt | Wilhelm Ludwig von Eschwege |
| Výstavba | 1838 |
| Poloha | |
| Adresa | Sintra (Santa Maria e São Miguel, São Martinho e São Pedro de Penaferrim),  Portugalsko |
| Souřadnice | 38°47′16″ s. š., 9°23′26″ z. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní palác Pena (portugalsky: Palácio Nacional de Pena) je zámek z 19. století stojící na vrcholu kopce Pena nad portugalským městem Sintra. Za jasného dne je dobře vidět z Lisabonu a velké části jeho metropolitní oblasti. Je to národní památka a představuje jeden z hlavních projevů romantismu 19. století v Portugalsku a Evropě vůbec. Je na seznamu "sedmi divů Portugalska", který byl sestaven s podporou portugalského ministerstva kultury. V rámci položky "kulturní krajina Sintry" je součástí i Světového dědictví UNESCO. Palác je také používán prezidentem Portugalské republiky a dalšími vládními představitely pro reprezentační účely. Romantický eklekticismus paláce kombinuje novogotiku, novomanuelský sloh, novomaurský styl i novorenesanci.[1] Přítomny jsou také odkazy na další významné portugalské stavby minulosti, jako je Belémská věž.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Stavební historie místa začala již ve středověku, kdy byla na vrcholu kopce nad Sintrou postavena kaple zasvěcená Panně Marii z Peny. Podle tradice došlo ke stavbě po tamním zjevení Panny Marie. V roce 1493 podnikl král Jan II. v doprovodu své manželky královny Eleonory z Viseu pouť na toto místo. Jeho nástupce, král Manuel I., si tuto svatyni také velmi oblíbil a nařídil na tomto místě postavit klášter, který byl darován řádu svatého Jeronýma (jeronimitům). Po staletí pak byla Pena malým, tichým místem pro meditaci, kde žilo maximálně osmnáct mnichů. V 18. století byl klášter zasažen bleskem a vyhořel. Ještě větší škody však způsobilo velké lisabonské zemětřesení z roku 1755, které jej proměnilo v ruiny. Nicméně kaple (a její sochy z mramoru a alabastru připisované Nicolau Chantereneovi) vyvázly bez významného poškození. Po dlouhá desetiletí zřícenina jen chátrala. Až v roce 1838 se král Ferdinand II. rozhodl přeměnit zbytky kláštera na palác, který by sloužil jako letní sídlo portugalské královské rodiny.[2] Zakázku na přestavbu v romantickém stylu dostal důlní inženýr a amatérský architekt Wilhelm Ludwig von Eschwege. Stavba probíhala v letech 1842 až 1854. Do výzdoby a symboliky zasáhli král Ferdinand i jeho žena královna Marie II. Král mimo jiné navrhl začlenění středověkých a islámských prvků a také navrhl zdobené okno pro hlavní průčelí (inspirované oknem kapitulní síně Kláštera Řádu Kristova v Tomaru). Po Ferdinandově smrti přešel palác do majetku jeho druhé manželky Elisy Henslerové, hraběnky z Edly. Ta pak prodala palác králi Ludvíkovi I., který ho tak získal zpět pro královskou rodinu. V roce 1889 jej koupil portugalský stát a po republikánské revoluci v roce 1910 byl klasifikován jako národní kulturní památka a přeměněn na muzeum. Poslední královna Portugalska, Amélie Orleánská, zde strávila poslední noc před odchodem do exilu. Palác se rychle stal jednou z nejnavštěvovanějších portugalských památek. V průběhu času původně červená a žlutá barva fasády vybledly a po mnoho let byl palác zcela šedý. Koncem 20. století byly ale, po jistých diskusích, obnoveny původní barvy.
Park[editovat | editovat zdroj]
Palác obklopuje lesnatý park rozkládající se na 200 hektarech nerovného terénu. Král Ferdinand II. nařídil, aby v něm byly vysazeny stromy z rozmanitých vzdálených zemí. Mezi ně patřily severoamerické sekvoje, cypřišky Lawsonovy, magnólie, zeravy, jinany, kryptomerie a široká škála kapradin a stromových kapradin z Austrálie a Nového Zélandu. Park je protkán labyrintovým systémem úzkých cest.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pena Palace na anglické Wikipedii.
- ↑ Palácio Nacional da Pena. VisitPortugal.com [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TAURINO, João. Palácio Nacional da Pena. VisitSintra.travel [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Pena na Wikimedia Commons
