Ostravsko-frýdlantská dráha
,
Ostravsko-frýdlantská dráha (německy k.k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn, zkratka OFE) byla privátní společnost, která nechala postavit železniční trať mezi stanicemi Ostrava střed a Frýdlant nad Ostravicí. Dalším projektem OFE byla místní dráha z Kunčic do Českého Těšína s napojením na Košicko-bohumínskou dráhu. Dopravu na svých tratích ale od počátku nechávala smluvně zajišťovat od jiných železničních společností.[1]
Železniční trať Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí
[editovat | editovat zdroj]Pro trať mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí získala OFE koncesi v roce 1869. Stavbu realizovala firma bratří Kleinů, která ji do roku 1870 postavila. Dne 1. ledna 1871 byla zahájena doprava.[2] Tu zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), která měla koncesi na provozování trati mezi Přerovem, Bohumínem a dnešním Polskem platnou do roku 1886. Koncese KFNB byla prodloužena s podmínkou, že vybuduje paralelní trať[3] ke své Severní dráze císaře Ferdinanda.Tím nabyla Ostravsko-frýdlantská dráha na významu, protože KFNB počítala s tím, že by paralelní trať napojila ve Frýdlantu. K dohodě o společném užívání části trati (Frýdlant - Frýdek v délce 10,1 km) došlo až poté, co KFNB získala značný vliv na OFE koupí významného množství akcií OFE.[4]
Pro svůj projekt mezitím KFNB odkoupila trať od Společnosti Kroměřížské dráhy a další lokálku patřící Rakouské společnosti místních drah.
Dne 5. srpna 1880 se vylily z koryt řeky Ostravice a Lučina. Čekárna a kanceláře stanice Ostrava-Vítkovice byly zatopeny. Voda strhla pilíř mostu přes Ostravici v Hrušově, mostovka ležela ve vodě.[5]
Železniční trať Ostrava-Kunčice – Český Těšín
[editovat | editovat zdroj]Vyjednávání o dohodě s KFNB o společném využívání úseku trati (Frýdlant - Frýdek) se protahovala kvůli obavám OFE ze ztráty zisků na dalším projektu OFE: Místní dráhy Ostrava-Kunčice – Český Těšín. Ta byla koncesována roku 1909. Proti udělení koncese podala stížnost společnost KFNB, protože měla zato, že se jedná o konkurenci pro její Báňskou dráhu. Stížnost ke správnímu soudu proti udělení koncese podala i Košicko-bohumínská dráha.[6] Úseky místní dráhy byly otevírány v letech 1911-1914. Po 1. světové válce se část místní dráhy ocitla za hranicemi a byla proto polskou stranou odkoupena a na české straně postavena v nové trase.[7]
Po zestátnění KFNB v roce 1906 převzaly provoz Císařsko-královské státní dráhy, jež vystřídaly v roce 1918 Československé státní dráhy.[1]
Roku 1927 bylo sídlo společnosti přeneseno z Vídně do Ostravy a později se začalo jednat o jejím zestátnění. Zestátnění nebylo obtížné i kvůli tomu, že většinu z více než 7000 akcií vlastnil stát a část společnost sama, jen 157 akcí bylo v majetku třetích osob. Na tratě společnosti byly napojeny uhelné doly, a tratě se jevily jako perspektivní. Stát tedy odkoupil zbývající akcie a převzal i dřívější závazky v podobě ne zcela splacených částek z prioritních půjček z let 1870 a 1916. K zestátnění došlo k roku 1936.[1][7]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
- ↑ Obec Kunčice pod Ondřejníkem; Povinně zveřejňované údaje; Železnice. www.kuncicepo.cz [online]. [cit. 2011-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-27.
- ↑ A. priv. Kaiser Ferdinand - Nordbahn.. Verkehrszeitung. 1885-07-26, roč. XII., čís. 30, s. 8.
- ↑ KONTA, Ignaz. Geschichte der Eisenbahnen der Oesterreichisch-Ungarischen Monarchie. Wien: K. Prochaska, 1888-1889. 558 s. S. 367.
- ↑ Mährisch-schlesischer Correspondent. 1880.08-07, roč. 20, čís. 179, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Eine Klage gegen das Eisenbahnministerium.. Mährisch-schlesischer Grenzbote. 1909-12-18, roč. 33., čís. 101., s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Vládní návrh o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem