Ořešník kropenatý
 Ořešník kropenatý | |
|---|---|
 Ořešník kropenatý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | krkavcovití (Corvidae) |
| Rod | ořešník (Nucifraga) |
| Binomické jméno | |
| Nucifraga caryocatactes (Linnaeus, 1758) | |
 Mapa rozšíření ořešníka kropenatého
celoroční výskyt
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je středně velký pták z čeledi krkavcovitých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
U ořešníka kropenatého se rozlišuje celkem 10 poddruhů, z nichž se v Evropě vyskytují 2: ořešník kropenatý evropský (N. c. caryocatactes), obývající Evropu, a ořešník kropenatý sibiřský (N. c. macrorhynchos), obývající Sibiř a v Evropě se často objevující na tahu. Uvedené poddruhy se mimo šířky bílé pásky na konci ocasu liší především tloušťkou zobáku, přičemž evropský poddruh má zobák znatelně silnější,[2] jelikož limbové oříšky evropské limby mají silnější skořápku (tzv. paralelní variabilita).
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Délka těla: 32–35 cm
- Rozpětí křídel 49–53 cm.[3]
Je velký asi jako hrdlička zahradní. Má tmavě hnědé peří s bílými kapkovitými skvrnami. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší. Během hnízdního období plachý, skrytě žijící, na podzim však často překvapivě krotký. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná.
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Hlas je hlasité, drnčivé, často několikrát opakované „gerrr“. Na jaře lze slyšet tichý žvatlavý zpěv s častými imitacemi.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Má palearktický typ rozšíření, s areálem zahrnujícím pásmo severských jehličnatých lesů od jižního Norska a střední Evropy na západě, po Kamčatku, Kurily a Japonsko na východě. Nejseverněji zasahuje na severovýchodní Sibiř, nejjižněji v podobě izolovaných populací do Alp, balkánských pohoří, Kašmíru, Himálají, Junanu a Tchaj-wanu. Většinou stálý a potulný druh, s neperiodickými výraznými invazemi do Evropy (včetně Česka), severního Íránu, střední Číny a Koreje. Při invazích se v hejnech společně se sibiřskými ptáky (ssp. macrorhynchos) obvykle objevují i jedinci vzhledově nerozlišitelní od nominátního poddruhu (ssp. caryocatactes); v takovém případě se jedná buď o ptáky z hybridní zóny nebo o jedince ze severovýchodního Ruska či Skandinávie, kteří se k invazím připojují.[2][4] Evropská populace je odhadována na 400 000–860 000 párů a je považována za stabilní.[5]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Na území České republiky pravidelně hnízdí převážně ve výše položených oblastech s jehličnatými lesy v nadmořské výšce 500–1000 m. V posledních desetiletích se však šíří i do nižších poloh, kde k hnízdění využívá kulturní smrčiny (např. Sázavsko, kde hnízdí v 350–400 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985–89 i 2001–03 odhadnuta na 2500–5000 párů. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.[2]
Mimohnízdní výskyt ořešníka kropenatého na českém území souvisí jak s rozletem části v Česku vyhnízdivších ptáků, tak s průtahem a v některých letech též invazí severských ptáků. K rozletu ptáků hnízdících v Česku dochází již od začátku července, průtah pak vrcholí v srpnu a září. Ořešníci se během tohoto období často objevují i v nížinách, včetně městských zahrad.[2]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí jednotlivě, monogamně, ve značně velkých teritoriích. Cizí ptáci jsou v nich však obvykle trpěni a vyháněni pouze v případě, že vybírají ukryté ořechy. Hnízdiště páry zabírají již v únoru a začátkem března začínají se stavbou hnízda. Hnízdo je miska ze stébel, klacíků, mechů a lišejníků umístěná vysoko u kmenů mladších jehličnatých stromů, většinou smrků. Hnízdí jednou ročně. Samice snáší 3–4 bělavá, řídce hnědě skvrnitá vejce o rozměrech 33,9 × 24,1 mm, na kterých sedí sama po dobu 16–18 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 22–25 dnů. Vzletnosti dosahují o pár dnů později a pohlavně dospělá jsou v 1. roce života.[2]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potrava ořešníka kropenatého je převážně rostlinná. Převažují v ní semena jehličnanů (zvláště limby) a lískové ořechy, ale zastoupena jsou i jiná semena a různé plody. Zanedbatelný není ani podíl živočišné složky, tvořené hmyzem a příležitostně také drobnými savci, ptačími mláďaty, obojživelníky, měkkýši a žížalami. Semena a ořechy v pozdním létě a na podzim ukrývá do různých skrýší, např. pod kořeny stromů, v listí nebo do děr, a velmi dobře si je pamatuje.[2][3] V zimě je schopen najít zásoby ukryté až 2 metry hluboko pod sněhem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f g HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
- ↑ Spotted Nutcracker Nucifraga caryocatactes [online]. BirdLife International [cit. 2013-03-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ořešník kropenatý na Wikimedia Commons - hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den
- Ořešník kropenatý na NaturFoto.cz
- Mapa hnízdního rozšíření ořešníka kropenatého v Evropě v letech 2013–2017 a porovnání s 80. lety 20. století na EBBA2.info (anglicky)
- Ořešník kropenatý na Bird Migration Atlas (anglicky, španělsky, francouzsky)
