Norské fondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plaketa na kalvárii v Gödöllő, Maďarsko. Její rekonstrukce byla financována Norskem prostřednictvím Norských fondů.

Fondy EHP a Norské fondy (anglicky EEA and Norway Grants jsou finanční příspěvek Norska, Islandu a Lichtenštejnska určený ke snížení ekonomických a sociálních nerovností v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posílení vzájemných vztahů s 16 členskými zeměmi Evropské unie a EHP v severní, střední a jižní Evropě.[1]

Prostřednictvím fondů přispívá Island, Lichtenštejnsko a Norsko i k posílení základních evropských hodnot jako demokracie, tolerance a právní stát.

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Island, Lichtenštejnsko a Norsko jsou partnery EU prostřednictvím Dohody o Evropském hospodářském prostoru.[2] Tato dohoda umožňuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu v rámci vnitřního trhu. Dohoda o EHP rovněž obsahuje společný cíl snížit sociální a ekonomické rozdíly v Evropě. Od chvíle, kdy dohoda v roce 1994 vstoupila v platnost, přispívá Island, Lichtenštejnsko a Norsko k hospodářskému a sociálnímu pokroku v méně bohatých zemích EU a EHP. Tyto příspěvky byly distribuovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994-1998), finančního nástroje (1999-2003) a Fondů EHP a Norských fondů (2004-2009 a 2009-2014). Od roku 2004 existují dva oddělené mechanismy: Fondy EHP a Norské fondy. Norsko je hlavním přispěvatelem do obou mechanismů (Fondy EHP: 95,8% a Norské fondy: 100%). V dohodách o finančních mechanismech na období 2009-2014 bylo jako obecný cíl kromě snižování sociálních a ekonomických rozdílů zavedeno posílení dvoustranných vztahů mezi dárcem a přijímajícími zeměmi. Po skončení finančního období vyhodnocují dárcovské země spolu s EU potřebu další podpory za účelem snížení sociálních a ekonomických nerovností v rámci EHP a jednají o finančních příspěvcích.[3][4]

Oprávněnost[editovat | editovat zdroj]

Eko-farma Malinka v Rudlově (Slovensko) byla renovována a rozšířena a k existujícím pracovním místům přibyla nová. Míra nezaměstnanosti romské populace na Slovensku se pohybuje kolem 80 procent.

Oprávněnost pro čerpání z fondů odpovídá kritériím stanoveným pro Fond soudržnosti EU, podle nichž je členský stát oprávněn z fondu čerpat, pokud je jeho hrubý národní důchod na obyvatele nižší než 90 % průměru EU. Země, které vstoupily do EU před rokem 2004, jsou však z možnosti obdržet finanční prostředky v rámci Norských fondů vyňaty.[5]

Jak to funguje[editovat | editovat zdroj]

Dárcovské země a EU se dohodnou na celkové výši příspěvku a na rozdělení pro jednotlivé přijímající státy. V rámci stanovené národní alokace pak dárcovské státy jednají s každým přijímajícím státem zvlášť a dohodnou se na tom, jaké programy se vytvoří, na jejich cílech a na velikosti alokace pro každý z programů. Základem pro dohodu jsou potřeby a priority přijímajícího státu a rámec pro spolupráci s dárcovskými zeměmi.

Za celkový management programů je v každé zemi odpovědné příslušné národní kontaktní místo. Programy rozvíjejí a spravují správci programů, často ve spolupráci s partnerem z dárcovské země, a přidělují prostředky pro projekty. Projekty se vybírají zpravidla na základě vyhodnocení žádostí z otevřených výzev, které zveřejňuje správce programu.[6]

Fondy EHP a Norské fondy 2014-2021[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. července 2015 oznámilo Ministerstvo zahraničních věcí Norska, že Norsko a EU parafovaly dohodu o Fondech EHP a Norských fondech pro nové období. Dosud však o ní není známo mnoho podrobností. Programové období se prodloužilo z pěti na sedm let. Pro období 2014-2021 dosahují Norské fondy (financované výhradně Norskem) objemu 179,1 milionu EUR ročně a Fondy EHP objemu 221,2 milionů EUR ročně.[7] Podle tiskové zprávy Ministerstva zahraničních věcí Norska bude podpora zaměřena především na inovace a růst prostřednictvím výzkumu, na vzdělávání a zvýšenou mobilitu na evropském pracovním trhu. Norsko také rozšíří spolupráci s přijímajícími zeměmi v oblasti soudnictví a vnitřních záležitostí. Tato spolupráce bude zahrnovat společné úsilí na zvládnutí migrační problematiky.[7] Vznikne nový regionální fond ve výši 850 milionů norských korun, který bude napomáhat rozvoji přeshraniční spolupráce v Evropě.[7]

Fondy EHP a Norské fondy 2009–2014[5][editovat | editovat zdroj]

Celkově dostalo v rámci Fondů EHP a Norských fondů v letech 2009-2014 podporu 16 zemí severní, střední a jižní Evropy.

Fondy EHP: 993,50 milionů EUR[editovat | editovat zdroj]

Přijímající země Celková alokace (mil EUR)
Bulharsko 78,6
Chorvatsko 5,0
Kypr 3,85
Česká republika 61,4
Estonsko 23,0
Řecko 63,4
Maďarsko 70,1
Lotyšsko 34,6
Litva 38,4
Malta 2,9
Polsko 266,9
Portugalsko 58,0
Rumunsko 190,8
Slovensko 38,4
Slovinsko 12,5
Španělsko 45,9
Rumunsko má nejnižší míru recyklace v EU. V rámci projektu Total Waste Management vzniklo ve spolupráci s norskými společnostmi Tomra a Orwak 25 sběrných míst po celé zemi. Každý sběrný bod generuje 2-5 pracovních míst. Projekt je financován z Norských fondů.

Norské fondy: 804,6 milionů EUR[editovat | editovat zdroj]

Přijímající země Celková alokace (mil EUR)
Bulharsko 48,0
Chorvatsko 4,6
Kypr 4,0
Česká republika 70,4
Estonsko 25,6
Maďarsko 83,2
Lotyšsko 37,4
Litva 45,6
Malta 1,6
Polsko 311,2
Rumunsko 115,2
Slovensko 42,4
Slovinsko 14,4

Dalších 8 milionů eur bylo vyčleněno pro Globální fond pro důstojnou práci a tripartitní dialog spravovaný prostřednictvím organizace Innovation Norway.

Norsko financuje vzdělávací program muzea POLIN ve Varšavě. Aktivity zahrnují bezplatné programy pro studenty a učitele, virtuální prohlídky muzea, celostátní putovní výstavy, atd. Do programu je zapojena široká škála norských partnerů, včetně norského Centra pro studium holocaustu a náboženských menšin, Židovských muzeí v Oslu a Trondheimu, Evropského střediska Wergeland a Centra Falstad.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Financování směruje celkem do 150 programů v rámci následujících prioritních oblastí:

  • Ochrana a management životního prostředí
  • Klimatické změny a obnovitelné energie
  • Zachycování a ukládání uhlíku
  • Výzkum a stipendia
  • Zelené inovace v průmyslu
  • Spravedlnost a vnitřní věci
  • Občanská společnost
  • Lidský a sociální rozvoj
  • Kulturní dědictví a kulturní výměny
  • Důstojná práce a tripartitní dialog

Programy v rámci Fondů EHP a Norských fondů 2009-2014 mohou být realizovány do roku 2017. Více než 80 programů je realizováno ve spolupráci s veřejnými institucemi z dárcovských zemí. Více než 20 % projektů má partnery z Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Úplný přehled projektů naleznete na projektovém portálu Fondů EHP a Norských fondů.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Programy budou probíhat do roku 2017, a dosud se uskutečnilo jen několik hodnocení a evaluací. Nezávislé hodnocení programů nevládních organizaci (NNO) konstatovalo, že programy zvýšily kapacity NNO ve střední a jižní Evropě a přispěly k tomu, aby občané dokázali lépe vyjadřovat své výhrady vůči vládám a aktivně s nimi spolupracovali. Další předběžné výsledky můžete najít ve výročních zprávách.

Fondy EHP a Norské fondy 2004–2009[4][editovat | editovat zdroj]

Fondy EHP: 672 milionů EUR

Přijímající státy: Bulharsko (od 2007), Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko (od 2007), Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Norské fondy: 567 milionů EUR

Přijímající státy: Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. V roce 2007 poskytlo Norsko dalších 68 milionů EUR prostřednictvím Norských programů dvoustranné spolupráce s Bulharskem a Rumunskem poté, co tyto dvě země vstoupily do EU.

Norsko, jako největší přispěvatel, poskytlo téměř 97% z celkových prostředků pro všechny tři finanční mechanismy.

Rozšíření Evropské unie a EHP v roce 2004 a 2007 si vyžádalo podstatné zvýšení příspěvků na evropskou soudržnost. Většina nových členských zemí byla výrazně pod průměrem sociálního a ekonomického rozvoje EU. Pro ilustraci, 10 států, které vstoupily do EU v roce 2004, mělo 75 milionů obyvatel, ale jejich společný hrubý domácí produkt byl menší než HDP Norska a Švýcarska dohromady, přičemž tyto dva státy mají celkem pouze 12 milionů obyvatel. V období 2004-2009 poskytlo Norsko, Island a Lichtenštejnsko podporu ve výši 1,307 miliardy EUR. Příspěvky pro jednotlivé země se odvíjely od počtu obyvatel a HDP na obyvatele. Největším příjemcem se stalo Polsko, následované Maďarskem, Rumunskem a Českou republikou.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Z Fondů EHP a Norských fondů v letech 2004-2009 dostalo finanční podporu 1250 projektů, programů a fondů. Projekty byly financovány v rámci těchto oblastí:

  • Životní prostředí
  • Zdraví a péče o děti
  • Výzkum a stipendia
  • Kulturní dědictví
  • Budování institucionálních kapacit a rozvoj lidských zdrojů
  • Schengen a soudnictví
  • Občanská společnost
  • Regionální rozvoj a přeshraniční aktivity

Více než pětina podpořených projektů zahrnovala partnerství mezi organizacemi přijímajících států a Islandu, Lichtenštejnska nebo Norska. Stručné informace o všech podpořených projektech, a dále videa a fotogalerie se nacházejí na projektovém portálu Fondů EHP a Norských fondů.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

V závěrečné zprávě End review of the EEA and Norway Grants 2004-2009 je uvedeno: "Je jisté, že granty EHP a Norska přispěly ke snížení rozdílů v Evropě, ačkoli samozřejmě v mnohem menší míře než evropské fondy." (2012)

Také Nejvyšší kontrolní úřad Norska konstatoval, že "projekty v období 2004-2009 z větší části dosáhly plánovaných výstupů. Existují také příklady dosažených výsledků na místní úrovni.”[8] (2013)

Specifické vyhodnocení podle jednotlivých sektorů lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí Norska.

Finanční nástroj 1999–2003[4][editovat | editovat zdroj]

V období 1999–2003 získaly Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko celkem 119,6 milionů EUR ze států EHP / ESVO – Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Projekty byly podpořeny v oblasti ochrany životního prostředí, městské obnovy, znečištění v městských oblastech, ochrany kulturního dědictví, dopravy, vzdělávání a odborné přípravy, a akademického výzkumu. Asi 93% finančních prostředků bylo vynaloženo na projekty související s ochranou životního prostředí.

Finanční mechanismus 1994–1998[4][editovat | editovat zdroj]

První program ekonomické podpory pokrýval Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Projekty byly podpořeny v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávání a odborné přípravy, a dopravy. Kromě 500 milionů EUR určených na podporu projektů byly Evropskou investiční bankou (EIB) poskytnuty zvýhodněné půjčky ve výši 1,5 miliardy EUR.

Když dne 1. ledna 1995 Finsko, Švédsko a Rakousko opustily ESVO a vstoupily do EU, odpovědnost za příspěvky těchto tří zemí převzala Evropská komise.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kdo jsme [online]. EHP a Norské fondy, 2016, [cit. 2016-02-25]. Dostupné online.  
  2. https://www.regjeringen.no/en/topics/european-policy/eos/id115261/
  3. The European Economic Area Agreement (EEA) [online]. [cit. 2015-07-16]. [1]. (anglicky) 
  4. a b c d Our history - EEA Grants [online]. [cit. 2015-07-15]. [2]. (anglicky) 
  5. a b Which countries benefit? [online]. [cit. 2015-07-15]. [3]. (anglicky) 
  6. About the EEA and Norway Grants [online]. [cit. 2015-07-15]. [4]. (anglicky) 
  7. a b c Agreement between Norway and EU on EEA and Norway Grants and tariff-free quotas for fish [online]. [cit. 2015-08-11]. [5]. (anglicky) 
  8. The Office of the Auditor General's investigation of the EEA and Norway Grants. [online]. . [6]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]