Fondy EHP a Norska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Norské fondy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi státy Evropského hospodářského prostoru a k posilování bilaterálních vztahů s 15 členskými státy EU střední a jižní Evropy. Fondy rovněž přispívají k posílení základních evropských hodnot, jako je demokracie, tolerance a právní stát.

Historie[1][2][editovat | editovat zdroj]

Logo grantů EHP a Norska 2014–2021.

Fondy EHP a Norska vznikly na základě Dohody o EHP. Podle této dohody jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko součástí jednotného evropského trhu (ESM), který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob na vnitřním trhu. Dohoda o EHP stanoví společné cíle vzájemné spolupráce při snižování sociálních a hospodářských rozdílů v Evropě a posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi.

Od okamžiku, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, přispívá Island, Lichtenštejnsko a Norsko k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v několika zemích EU a EHP. Finanční prostředky byly poskytovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994–1998), finančního nástroje (1999–2003) a Fondů EHP a Norska (2004–2009, 2009–2014, 2014–2021). Celkem poskytlo Norsko, Island a Lichtenštejnsko v letech 1994 až 2014 prostřednictvím po sobě jdoucích grantových plánů 3,3 miliardy EUR. V období 2014–2021 byly na granty vyčleněny další finanční prostředky, a to ve výši 2,8 miliardy EUR. Výše uvedené státy poskytující podporu přispívají do fondů v poměru ke své velikosti a výši HDP. V období 2014–2021 proto do Fondů EHP a Norska přispívá Norsko 97,7 %, Island 1,6 % a Lichtenštejnsko 0,7 % finančních prostředků.

Od roku 2004 existují dva samostatné mechanismy: Fondy EHP a Fondy Norska. Fondy EHP jsou financovány výše uvedenými třemi státy, které poskytují podporu: Island, Lichtenštejnsko a Norsko; zatímco Fondy Norska jsou financovány výhradně Norskem.

Pro koho jsou fondy určeny[editovat | editovat zdroj]

Kritéria pro získání podpory z Fondů EHP a Norska se shodují s kritérii stanovenými pro Fond soudržnosti EU určeného pro členské státy EU, jež mají hrubý národní důchod (HND) na obyvatele menší než 90 % průměru EU. Pro období 2014-2021 splňují tato kritéria následující státy: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Země, které vstoupily do EU před rokem 2004, nemohou financování z Fondů Norska čerpat; Řecko a Portugalsko tedy čerpají pouze finanční prostředky z Fondů EHP.[3]

Jak to funguje[editovat | editovat zdroj]

Nejprve EU s těmito třemi státy poskytujícími podporu uzavřou Memorandum o porozumění (MoU), v němž se dohodnou na celkové výši finanční podpory a přidělení finančních prostředků jednotlivým přijímajícím státům (dále také příjemci). Finanční prostředky se jednotlivým zemím přidělují podle počtu obyvatel a výše HDP na obyvatele, takže největším příjemcem je Polsko a dále Rumunsko. Nejnižší příspěvek získá Malta.

Poté Island, Lichtenštejnsko a Norsko jednají s jednotlivými příjímajícími státy a společně rozhodnou, jaké programy otevřou, stanoví jejich cíle a výši alokace pro jednotlivé programy. Vybrané programy vychází z potřeb daného přijímacího státu a jeho priorit a na rozsahu spolupráce se státy, jež podporu poskytují. Během jednání se státy obracejí na Evropskou komisi a konzultují s ní daný záměr tak, aby se předcházelo duplicitě a aby bylo zajištěno, že finanční prostředky budou vynaloženy účelně tam, kde lze dosáhnout největšího efektu. Programy v rámci Fondů EHP a Norska musí být v souladu s pravidly a normami EU týkajících se lidských práv, řádnou správou věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů.

Finanční prostředky poskytované Evropskou unií a z Fondů EHP a Norska se navzájem doplňují, obvykle je na vnitrostátní úrovni spravuje ten samý řídicí orgán. Fondy EHP a Norska často financují projekty v oblastech, které obvykle EU ani veřejná správa daného státu nefinancuje.

Každé Národní kontaktní místo odpovídá za celkovou koordinaci programů ve svém přijímajícím státu. Zprostředkovatelé (ZP) vytváří programy a řídí je, často ve spolupráci s partnerem ze států poskytujících podporu, a udělují finanční prostředky na projekty. Projekty jsou většinou vybírány na základě otevřených výzev k předkládání návrhů vydaných zprostředkovali programů.[4]

Posílení bilaterální spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze dvou hlavních cílů Fondů EHP a Norska je posílení spolupráce a vztahů mezi přijímajícími a dárcovskými zeměmi. Partnerství mezi subjekty z přijímajících zemí a jejich protějšky na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku jsou stěžejní součástí podpory a skýtají jedinečnou možnost řešit společné evropské problémy.

Důraz je kladen na podporu partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty v přijímajících a dárcovských státech. Spolupráce mezi lidmi a institucemi na administrativní i politické úrovni, v soukromém sektoru, akademické obci i občanské společnosti je nezbytným předpokladem pro posílení bilaterálních vztahů.

Fondy EHP a Norska 2014–2021[editovat | editovat zdroj]

Na období 2014–2021 bylo v rámci Fondů EHP a Norska vyčleněno 2,8 miliardy EUR. Do Fondů EHP (1,55 miliardy EUR) společně přispívají Island (3 %), Lichtenštejnsko (1 %) a Norsko (96 %) a jsou určeny k čerpání finančních prostředků ve všech 15 zemích. Do Fondů Norska (1,25 miliardy EUR) přispívá výhradně Norsko a jsou určeny pro 13 států, které přistoupily k EU po roce 2003. Výše příspěvku každého státu poskytujícího podporu závisí na jeho hrubém domácím produktu (HDP).

Obrázek 1. Celková výše přidělovaných finančních
Obrázek 2. Celková výše přidělovaných finančních







Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Pět prioritních sektorů (PS) a 23 souvisejících programových oblastí (PO) financovaných v období 2014–2021 vychází z priorit stanovených v rámci „Strategie Evropa 2020“ - strategie růstu Evropské unie pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění na období 10 let - a z 11 cílů politiky soudržnosti EU. Jejich smyslem je přispět k růstu a zaměstnanosti, hledat řešení změny klimatu a energetické závislosti a zároveň snížit chudobu a sociální vyloučení. Podporují také bilaterální a mezinárodní spolupráci.

PS 1: Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 byl zahájen projekt AYEN (Síť pro aktivní podnikání mladých) financovaný Fondem pro zaměstnanost mládeže. Cílem projektu je vybudovat nadnárodní podnikatelskou síť. Umožní mladým lidem, kteří vypadli ze systému vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravy (NEETS), najít v rámci své vlastní komunity příležitosti, které mohou dát základ novým podnikům a vytvořit nová pracovní místa. Projektu se účastní partneři Chorvatska, Řecka, Itálie, Bulharska, Kypru, Rumunska a Norska.

1. Rozvoj podnikání, inovace a malé a střední podniky

2. Výzkum

3. Vzdělávání, stipendia, učňovská příprava a podnikání mladých lidí

4. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

5. Sociální dialog – důstojná práce

PS 2: Sociální začleňování, zaměstnanost mládeže a snižování chudoby[editovat | editovat zdroj]

6. Evropské problémy v oblasti veřejného zdraví

7. Začleňování Romů a posilování jejich postavení

8. Ohrožené děti a mládež

9. Účast mladých lidí na trhu práce

10. Místní rozvoj a snižování chudoby

PS 3: Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství[editovat | editovat zdroj]

11. Životní prostředí a ekosystémy

12. Obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, energetická bezpečnost

13. Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

PS 4: Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody[editovat | editovat zdroj]

14. Podnikání v oblasti kultury, kulturní dědictví a spolupráce v oblasti kultury

15. Občanská společnost

16. Řádná správa věcí veřejných, odpovědné instituce, transparentnost

17. Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích

PS 5: Spravedlnost a vnitřní věci[editovat | editovat zdroj]

18. Azyl a migrace

19. Nápravná zařízení a vazba

20. Mezinárodní policejní spolupráce a boj proti trestné činnosti

21. Účinnost a účelnost soudního systému, posílení právního státu

22. Domácí a genderové násilí

23. Prevence katastrof a připravenost na ně

Novinkou v rámci Fondů EHP a Norska na období 2014–2021 je založení Fondu pro zaměstnanost mladých (65,5 milionu EUR) a Fondu pro regionální spolupráci (34,5 milionu EUR). Tyto fondy podporují evropské přeshraniční a nadnárodní projektové iniciativy s cílem nalézt řešení některých společných evropských problémů.

Všechny programy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021 běží do 30. dubna 2024.

Spolupráce a externí partneři[editovat | editovat zdroj]

Strategickou roli při plánování a realizaci programu hrají tzv. Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu (DPP), kteří zároveň pomáhají navázat projektová partnerství. Během období 2014–2021 se do programů zapojí celkem 21 partnerů DPP[nedostupný zdroj] (dva z Islandu, jeden z Lichtenštejnska a 18 z Norska).

Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu jsou většinou veřejné instituce, které se zabývají příslušnou agendou na státní úrovni a které mají rozsáhlé mezinárodní zkušenosti. Partneři DPP se vybírají na podnět států poskytujících podporu.

Ve Fondech EHP a Norska hrají významnou roli mezivládní organizace a subjekty, které dohlíží na dodržování mezinárodních úmluv a smluv v celé Evropě. Tyto organizace poskytují pomoc v oblastech souvisejících s lidskými právy, demokracií a právním státem. Aby bylo zajištěno, že programy a projekty v rámci Fondů EHP a Norska budou v souladu s evropskými a mezinárodními normami, uzavřely státy poskytující podporu strategické partnerství s třemi evropskými partnery, kteří budou v období 2014–2021 působit jako mezinárodní partnerské organizace (IPO):

  • V oblasti programů a projektů týkajících se začleňování Romů a základních práv je to Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Fondy s touto agenturou spolupracují také na setkáních na vysoké úrovni, která se zaměřují na otázky souvisejících se základními právy.
  • Externím partnerem fondů, který má nejširší záběr a podílí se na několika programech, je Rada Evropy (RE). Tato organizace poskytuje strategické poradenství a technickou podporu v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu.
  • Strategickým partnerem fondů v oblasti řádné správy věcí veřejných je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která se v této oblasti podílí na několika programech a projektech.

Fondy EHP a Norské 2009-2014[3][editovat | editovat zdroj]


Logo Fondů EHP a Norska 2009–2014.

Na období 2009–2014 bylo v rámci fondů vyčleněno 1,8 miliardy EUR. Finanční podporu z Fondů EHP (993,5 milionu EUR), společně financovaných Islandem (3 %), Lichtenštejnskem (1 %) a Norskem (96 %), mohlo čerpat 16 zemích. Z Fondů Norska (804,6 milionu EUR), financovaných výhradně Norskem, mohlo finanční prostředky čerpat 13 států, které vstoupily do EU po roce 2003. Přechodně bylo v období 2009-2014 umožněno čerpat finance i Španělsku. Poté, co v roce 2013 přistoupilo Chorvatsko k EU, stalo se v roce 2014 členem EHP, a získalo tak také nárok z obou fondů čerpat.


Tabulka 1. Fondy EHP a Norska v období 2009–2014

Státy Fondy EHP Fondy Norska Celkem přiděleno % vyčerpáno*
Bulharsko 78 600 000 € 48 000 000 € 126 600 000 € 79,49 %
Chorvatsko 5 000 000 € 4 600 000 € 9 600 000 € 63,33 %
Kypr 3 850 000 € 4 000 000 € 7 850 000 € 96.38 %
Česko 61 400 000 € 70 400 000 € 131 800 000 € 84,13 %
Estonsko 23 000 000 € 25 600 000 € 48 600 000 € 97,12 %
Řecko 63 400 000 € 0 € 63 400 000 € 86,28 %
Maďarsko 70 100 000 € 83 200 000 € 153 300 000 € 57,76 %
Lotyšsko 34 550 000 € 38 400 000 € 72 950 000 € 87,66 %
Litva 38 400 000 € 45 600 000 € 84 000 000 € 95,26 %
Malta 2 900 000 € 1 600 000 € 4 500 000 € 98,76 %
Polsko 266 900 000 € 311 200 000 € 578 100 000 € 91,69 %
Portugalsko 57 950 000 € 0 € 57 950 000 € 90,51 %
Rumunsko 190 750 000 € 115 200 000 € 305 950 000 € 82,21 %
Slovensko 38 350 000 € 42 400 000 € 80 750 000 € 79,80 %
Slovinsko 12 500 000 € 14 400 000 € 26 900 000 € 91,37 %
Španělsko 45 850 000 € 0 € 45 850 000 € 89,46 %
Celkem 993 500 000 € 804 600 000 € 1 798 100 000 € 85,11 %

*% vyčerpáno z celkové částky způsobilých výdajů. Data jsou platná k 5. září 2019 a mohou podléhat změnám.

Zdroj: Přezkum Fondů EHP a Norska 2009–2014 na konci období, rychlé posouzení: závěrečná zpráva, březen 2019.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

V období 2009–2014 byla podpora z Fondů EHP a Norska poskytována v rámci devíti prioritních sektorů a 32 programových oblastí (PAs), jak je uvedeno v tabulce č. 2. Přidělené finanční prostředky na jednotlivé prioritní sektory najdete v následující grafice.

Obrázek 3. Finanční prostředky přidělené na jednotlivé

Tabulka 2. Prioritní sektory (PS) a programové oblasti (PA) v rámci Fondů EHP a Norska 2009–2014

Fondy EHP Fondy Norska
Ochrana a správa životního prostředí

Ucelená správa moří a vnitrozemských vod

Biodiverzita a ekosystémové služby

Monitorování životního prostředí a ucelené plánování a kontrola

Omezování nebezpečných látek

Zachycování a ukládání uhlíku (CCS)

Zachycování a ukládání uhlíku

Změna klimatu a obnovitelná energie

Energetická účinnost

Obnovitelná energie

Přizpůsobení se změně klimatu

Námořní sektor

Výzkum a technologie v oblasti životního prostředí a změny klimatu

Ekologické inovace v průmyslu

Ekologické inovace v průmyslu

Občanská společnost

Financování nevládních organizací

Důstojná práce a tripartitní dialog

Globální fond pro důstojnou práci a tripartitní dialog

Spravedlnost a vnitřní věci

Domácí a genderově podmíněn násilí

Schengenská spolupráce a boj proti přeshraničnímu a organizovanému zločinu, včetně nezákonného obchodování a kočovných zločineckých skupin

Zvyšování kapacity a spolupráce v oblasti soudnictví

Nápravné služby, včetně alternativních trestů

Spravedlnost a vnitřní věci

Lidský a sociální rozvoj

Ohrožené děti a mládež

Místní a regionální iniciativy ke snižování rozdílů mezi zeměmi a pro podporu sociálního začleňování

Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Zohledňování genderové rovnosti a podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

Institucionální rámec v azylovém a migračním sektoru

Lidský a sociální rozvoj

Budování kapacit a institucionální spolupráce mezi přijímajícím státem a norskými veřejnými institucemi, místními a regionálními orgány

Přeshraniční spolupráce

Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Zohledňování genderové rovnosti a podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

Ochrana kulturního dědictví

Ochrana a revitalizace kulturního a přírodního dědictví

Podpora rozmanitosti v kultuře a umění v rámci evropského kulturního dědictví

Výzkum a vzdělanost

Výzkum v rámci prioritních sektorů

Stipendia

Výzkum a vzdělanost

Bilaterální spolupráce v oblasti výzkumu

Bilaterální stipendijní program

Zdroj: Blue Book 2009-2014

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Díky spolupráci v rámci dvoustranných programů a projektů se otvírá prostor pro vzájemné sdílení znalostí, zkušeností a dobré praxe a vytváření společných plánů. V období 2009–2014 se do programů/projektů zapojilo 23 Partnerů na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu (DPPs) (20 z Norska, dva z Islandu a jeden z Lichtenštejnska). Kromě toho se mezi Partnery na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu v několika programech započítávala i Rada Evropy.

Partnera na úrovni projektu ze státu poskytujícího podporu mělo více než 30 % projektů z celkových 7 000, které byly podpořeny v rámci tohoto finančního období. Celkem se jednalo o téměř 1 000 partnerů ze států poskytujících podporu (185 z Islandu, 11 z Lichtenštejnska a 780 z Norska).

Prostřednictvím podpory z Fondů EHP a Norska školila nevládní organizace Sastipen v Rumunsku zdravotnické pracovníky romského původu v oblasti poskytování základní zdravotní péče lidem, kteří žijí v odlehlých částech venkova. Díky projektu vzniklo 45 zdravotnických zařízení a lepší přístup ke zdravotní péči získalo 130 000 lidí. Díky průzkumu provedeném z finančních prostředků Fondů byly sesbírány velmi potřebné informace o zdravotních potížích, které postihují romskou populaci.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává Přezkum Fondů EHP a Norska 2009-2014 po uplynutí období. V daném období 2009–2014 byla provedena tato nezávislá hodnocení a přezkumy:

Více informací o programech a projektech financovaných v období 2009–2014 lze najít na Portálu výsledků a dat Fondů EHP a Norska.

Fondy EHP a Norska 2004–2009[2][editovat | editovat zdroj]

Logo Fondů EHP a Norska 2004-2009, také označovaných jako Finanční mechanismy EHP a Norska 2004-2009.

V rámci rozšíření EU v roce 2004 vstoupilo nejen do EU, ale také do Evropského hospodářského prostoru (EHP) deset nových členských států – Kypr, Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Spolu s rozšířením bylo zapotřebí výrazně zvýšit příspěvky na evropskou politiku soudržnosti. Většina nových členských států byla výrazně pod průměrem sociálního a hospodářského rozvoje EU.

V období 2004–2009 poskytly Fondy EHP a Norska finanční prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR. Fondy EHP (672 milionů EUR) podpořily 15 států ve střední a jižní Evropě. Fondy Norska poskytly dalších 567 milionů EUR deseti zemím, které vstoupily do EU v roce 2004.

Financial Mechanism EEA Norway.jpg

Kromě těchto dvou mechanismů poskytlo Norsko podporu ve výši 68 milionů EUR také Rumunsku a Bulharsku, a to v rámci norských programů bilaterální spolupráce poté, co tyto dva státy vstoupily do EU v roce 2007.

Norsko, jakožto největší poskytovatel podpory, se na celkovém výši grantů podílelo v letech 2004-2009 téměř z 97 %.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 do roku 2009 získalo finanční podporu prostřednictvím Finančních mechanismů EHP a Norska celkem 1 250 projektů. Finanční podporu získaly tyto projekty v rámci následujících oblastí:

  • Životní prostředí a udržitelný rozvoj Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Zachování evropského kulturního dědictví Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Občanská společnost Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Schengenský prostor a soudnictví Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Zdraví a péče o dětiZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Budování institucionálních kapacit a rozvoj lidských zdrojůZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Akademický výzkum a badatelská činnostZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Regionální a přeshraniční spolupráceZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Budování institucionálních kapacit Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Fondy EHP a Norska nadále podporují Domov pro spolupráci, který se nachází v nárazníkové zóně OSN v centru Nicosie na Kypru. Toto kulturní a vzdělávací centrum se stalo důležitým místem setkání organizací z celého ostrova.

Více než každý pátý projekt byl realizován v partnerství subjektů přijímajícího státu a Islandu, Lichtenštejnska nebo Norska.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Přezkum Fondů EHP an Norska 2004-2009provedený po uplynutí období hodnotil výsledky takto: „Fondy EHP a Norska 2004–2009 přispěly ke snížení rozdílů v Evropě […] a přinesly pro daný region značné benefity“ (Závěrečná zpráva, Nordic Consulting Group, leden 2012).

Pro období financování 2004–2009 byla provedena následující nezávislá hodnocení a přezkumy:

Finanční nástroj 1999–2003[2][editovat | editovat zdroj]

Udržitelný školní areál v Corku (Irsko): Projekt celoživotní laboratoře. Finanční nástroj 1999–2003 podpořil obnovu a přeměnu areálu bývalé vodárny na víceúčelové zařízení. Celkovým cílem projektu byla podpora energetické účinnosti a udržitelnosti a zároveň obnova architektonického a průmyslového dědictví v Corku

V období 1999–2003 získalo od států ESVO/EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) finanční podporu ve výši 119,6 milionu EUR tyto státy: Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Byly podpořeny projekty v oblasti ochrany životního prostředí, obnovy měst, znečištění městských oblastí, ochrany kulturního dědictví, dopravy, vzdělávání a odborné přípravy a akademického výzkumu. Asi 93 % všech vyčleněných finančních prostředků bylo vynaloženo na projekty související s ochranou životního prostředí.

Stáhněte si Závěrečnou zprávu o Finančním nástroji 1999-2003.

Výrazným úspěchem byl španělský projekt Vía de la Plata – Extremadura, v rámci něhož byla zrekonstruována starověká římská cesta Vía de la Plata. Projekt získal prestižní cenu Evropské dědictví 2005 v kategorii Ochrana kulturních krajin.

Finanční mechanismus 1994–1998[2][editovat | editovat zdroj]

Finanční mechanismus 1994–1998 byl určen pro Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Byly podpořeny projekty v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávání a odborné přípravy a dopravy. Kromě podpory projektů ve výši 500 milionů EUR byly poskytnuty slevy na úrocích z úvěrů ve výši 1,5 miliardy EUR u Evropské investiční banky (EIB).

Finsko, Švédsko a Rakousko, které byly do roku 1994 členy EFTA (také zkr. ESVO), tuto organizaci opustily a připojily se k EU. Povinnost těchto tří zemí přispívat na Finanční mechanismus 1994–1998 převzala Evropská komise.

Stáhněte si Závěrečnou zprávu Finančního mechanismu 1994-1998.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS. The European Economic Area Agreement. Government.no [online]. 2015-04-07 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d History | EEA Grants. eeagrants.org [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  3. a b REGJERINGEN.NO. Which countries benefit?. Government.no [online]. 2020-02-05 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. REGJERINGEN.NO. About the EEA and Norway Grants. Government.no [online]. 2020-02-05 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Další odkazy[editovat | editovat zdroj]