Fondy EHP a Norska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Norské fondy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů mezi státy Evropského hospodářského prostoru a k posilování bilaterálních vztahů s 15 členskými státy EU střední a jižní Evropy. Fondy rovněž přispívají k posílení základních evropských hodnot, jako je demokracie, tolerance a právní stát.

Historie[1][2][editovat | editovat zdroj]

Fondy EHP a Norska vznikly na základě Dohody o EHP. Podle této dohody jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko součástí jednotného evropského trhu (ESM), který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob na vnitřním trhu. Dohoda o EHP stanoví společné cíle vzájemné spolupráce při snižování sociálních a hospodářských rozdílů v Evropě a posílení spolupráce mezi evropskými zeměmi.

Od okamžiku, kdy Dohoda o EHP vstoupila v platnost, přispívá Island, Lichtenštejnsko a Norsko k sociálnímu a hospodářskému rozvoji v několika zemích EU a EHP. Finanční prostředky byly poskytovány prostřednictvím finančního mechanismu (1994–1998), finančního nástroje (1999–2003) a Fondů EHP a Norska (2004–2009, 2009–2014, 2014–2021). Celkem poskytlo Norsko, Island a Lichtenštejnsko v letech 1994 až 2014 prostřednictvím po sobě jdoucích grantových plánů 3,3 miliardy EUR. V období 2014–2021 byly na granty vyčleněny další finanční prostředky, a to ve výši 2,8 miliardy EUR. Výše uvedené státy poskytující podporu přispívají do fondů v poměru ke své velikosti a výši HDP. V období 2014–2021 proto do Fondů EHP a Norska přispívá Norsko 97,7 %, Island 1,6 % a Lichtenštejnsko 0,7 % finančních prostředků.

Od roku 2004 existují dva samostatné mechanismy: Fondy EHP a Fondy Norska. Fondy EHP jsou financovány výše uvedenými třemi státy, které poskytují podporu: Island, Lichtenštejnsko a Norsko; zatímco Fondy Norska jsou financovány výhradně Norskem.

Pro koho jsou fondy určeny[editovat | editovat zdroj]

Kritéria pro získání podpory z Fondů EHP a Norska se shodují s kritérii stanovenými pro Fond soudržnosti EU určeného pro členské státy EU, jež mají hrubý národní důchod (HND) na obyvatele menší než 90 % průměru EU. Pro období 2014-2021 splňují tato kritéria následující státy: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Země, které vstoupily do EU před rokem 2004, nemohou financování z Fondů Norska čerpat; Řecko a Portugalsko tedy čerpají pouze finanční prostředky z Fondů EHP.[3]

Jak to funguje[editovat | editovat zdroj]

Nejprve EU s těmito třemi státy poskytujícími podporu uzavřou Memorandum o porozumění (MoU), v němž se dohodnou na celkové výši finanční podpory a přidělení finančních prostředků jednotlivým přijímajícím státům (dále také příjemci). Finanční prostředky se jednotlivým zemím přidělují podle počtu obyvatel a výše HDP na obyvatele, takže největším příjemcem je Polsko a dále Rumunsko. Nejnižší příspěvek získá Malta.

Poté Island, Lichtenštejnsko a Norsko jednají s jednotlivými přijímajícími státy a společně rozhodnou, jaké programy otevřou, stanoví jejich cíle a výši alokace pro jednotlivé programy. Vybrané programy vychází z potřeb daného přijímacího státu a jeho priorit a na rozsahu spolupráce se státy, jež podporu poskytují. Během jednání se státy obracejí na Evropskou komisi a konzultují s ní daný záměr tak, aby se předcházelo duplicitě a aby bylo zajištěno, že finanční prostředky budou vynaloženy účelně tam, kde lze dosáhnout největšího efektu. Programy v rámci Fondů EHP a Norska musí být v souladu s pravidly a normami EU týkajících se lidských práv, řádnou správou věcí veřejných, udržitelného rozvoje a rovnosti žen a mužů.

Finanční prostředky poskytované Evropskou unií a z Fondů EHP a Norska se navzájem doplňují, obvykle je na vnitrostátní úrovni spravuje ten samý řídicí orgán. Fondy EHP a Norska často financují projekty v oblastech, které obvykle EU ani veřejná správa daného státu nefinancuje.

Každé Národní kontaktní místo odpovídá za celkovou koordinaci programů ve svém přijímajícím státu. Zprostředkovatelé (ZP) vytváří programy a řídí je, často ve spolupráci s partnerem ze států poskytujících podporu, a udělují finanční prostředky na projekty. Projekty jsou většinou vybírány na základě otevřených výzev k předkládání návrhů vydaných zprostředkovali programů.[4]

Posílení bilaterální spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze dvou hlavních cílů Fondů EHP a Norska je posílení spolupráce a vztahů mezi přijímajícími a dárcovskými zeměmi. Partnerství mezi subjekty z přijímajících zemí a jejich protějšky na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku jsou stěžejní součástí podpory a skýtají jedinečnou možnost řešit společné evropské problémy.

Důraz je kladen na podporu partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty v přijímajících a dárcovských státech. Spolupráce mezi lidmi a institucemi na administrativní i politické úrovni, v soukromém sektoru, akademické obci i občanské společnosti je nezbytným předpokladem pro posílení bilaterálních vztahů.

Fondy EHP a Norska 2014–2021[editovat | editovat zdroj]

Na období 2014–2021 bylo v rámci Fondů EHP a Norska vyčleněno 2,8 miliardy EUR. Do Fondů EHP (1,55 miliardy EUR) společně přispívají Island (3 %), Lichtenštejnsko (1 %) a Norsko (96 %) a jsou určeny k čerpání finančních prostředků ve všech 15 zemích. Do Fondů Norska (1,25 miliardy EUR) přispívá výhradně Norsko a jsou určeny pro 13 států, které přistoupily k EU po roce 2003. Výše příspěvku každého státu poskytujícího podporu závisí na jeho hrubém domácím produktu (HDP).

Obrázek 1. Celková výše přidělovaných finančních
Obrázek 2. Celková výše přidělovaných finančních







Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Pět prioritních sektorů (PS) a 23 souvisejících programových oblastí (PO) financovaných v období 2014–2021 vychází z priorit stanovených v rámci „Strategie Evropa 2020“ - strategie růstu Evropské unie pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění na období 10 let - a z 11 cílů politiky soudržnosti EU. Jejich smyslem je přispět k růstu a zaměstnanosti, hledat řešení změny klimatu a energetické závislosti a zároveň snížit chudobu a sociální vyloučení. Podporují také bilaterální a mezinárodní spolupráci.

PS 1: Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost[editovat | editovat zdroj]

1. Rozvoj podnikání, inovace a malé a střední podniky

2. Výzkum

3. Vzdělávání, stipendia, učňovská příprava a podnikání mladých lidí

4. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

5. Sociální dialog – důstojná práce

PS 2: Sociální začleňování, zaměstnanost mládeže a snižování chudoby[editovat | editovat zdroj]

6. Evropské problémy v oblasti veřejného zdraví

7. Začleňování Romů a posilování jejich postavení

8. Ohrožené děti a mládež

9. Účast mladých lidí na trhu práce

10. Místní rozvoj a snižování chudoby

PS 3: Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství[editovat | editovat zdroj]

11. Životní prostředí a ekosystémy

12. Obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, energetická bezpečnost

13. Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování[nedostupný zdroj]

PS 4: Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody[editovat | editovat zdroj]

14. Podnikání v oblasti kultury, kulturní dědictví a spolupráce v oblasti kultury

15. Občanská společnost

16. Řádná správa věcí veřejných, odpovědné instituce, transparentnost

17. Lidská práva - uplatňování v jednotlivých zemích

PS 5: Spravedlnost a vnitřní věci[editovat | editovat zdroj]

18. Azyl a migrace

19. Nápravná zařízení a vazba

20. Mezinárodní policejní spolupráce a boj proti trestné činnosti

21. Účinnost a účelnost soudního systému, posílení právního státu

22. Domácí a genderové násilí

23. Prevence katastrof a připravenost na ně

Novinkou v rámci Fondů EHP a Norska na období 2014–2021 je založení Fondu pro zaměstnanost mladých (65,5 milionu EUR) a Fondu pro regionální spolupráci (34,5 milionu EUR). Tyto fondy podporují evropské přeshraniční a nadnárodní projektové iniciativy s cílem nalézt řešení některých společných evropských problémů.

Všechny programy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021 běží do 30. dubna 2024.

Spolupráce a externí partneři[editovat | editovat zdroj]

Strategickou roli při plánování a realizaci programu hrají tzv. Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu (DPP), kteří zároveň pomáhají navázat projektová partnerství. Během období 2014–2021 se do programů zapojí celkem 21 partnerů DPP[nedostupný zdroj] (dva z Islandu, jeden z Lichtenštejnska a 18 z Norska).

Partneři na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu jsou většinou veřejné instituce, které se zabývají příslušnou agendou na státní úrovni a které mají rozsáhlé mezinárodní zkušenosti. Partneři DPP se vybírají na podnět států poskytujících podporu.

Ve Fondech EHP a Norska hrají významnou roli mezivládní organizace a subjekty, které dohlíží na dodržování mezinárodních úmluv a smluv v celé Evropě. Tyto organizace poskytují pomoc v oblastech souvisejících s lidskými právy, demokracií a právním státem. Aby bylo zajištěno, že programy a projekty v rámci Fondů EHP a Norska budou v souladu s evropskými a mezinárodními normami, uzavřely státy poskytující podporu strategické partnerství s třemi evropskými partnery, kteří budou v období 2014–2021 působit jako mezinárodní partnerské organizace (IPO):

  • V oblasti programů a projektů týkajících se začleňování Romů a základních práv je to Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Fondy s touto agenturou spolupracují také na setkáních na vysoké úrovni, která se zaměřují na otázky souvisejících se základními právy.
  • Externím partnerem fondů, který má nejširší záběr a podílí se na několika programech, je Rada Evropy (RE). Tato organizace poskytuje strategické poradenství a technickou podporu v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu.
  • Strategickým partnerem fondů v oblasti řádné správy věcí veřejných je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která se v této oblasti podílí na několika programech a projektech.

Fondy EHP a Norské 2009-2014[3][editovat | editovat zdroj]


Na období 2009–2014 bylo v rámci fondů vyčleněno 1,8 miliardy EUR. Finanční podporu z Fondů EHP (993,5 milionu EUR), společně financovaných Islandem (3 %), Lichtenštejnskem (1 %) a Norskem (96 %), mohlo čerpat 16 zemích. Z Fondů Norska (804,6 milionu EUR), financovaných výhradně Norskem, mohlo finanční prostředky čerpat 13 států, které vstoupily do EU po roce 2003. Přechodně bylo v období 2009-2014 umožněno čerpat finance i Španělsku. Poté, co v roce 2013 přistoupilo Chorvatsko k EU, stalo se v roce 2014 členem EHP, a získalo tak také nárok z obou fondů čerpat.
Tabulka 1. Fondy EHP a Norska v období 2009–2014

Státy Fondy EHP Fondy Norska Celkem přiděleno % vyčerpáno*
Bulharsko 78 600 000 € 48 000 000 € 126 600 000 € 79,49 %
Chorvatsko 5 000 000 € 4 600 000 € 9 600 000 € 63,33 %
Kypr 3 850 000 € 4 000 000 € 7 850 000 € 96.38 %
Česko 61 400 000 € 70 400 000 € 131 800 000 € 84,13 %
Estonsko 23 000 000 € 25 600 000 € 48 600 000 € 97,12 %
Řecko 63 400 000 € 0 € 63 400 000 € 86,28 %
Maďarsko 70 100 000 € 83 200 000 € 153 300 000 € 57,76 %
Lotyšsko 34 550 000 € 38 400 000 € 72 950 000 € 87,66 %
Litva 38 400 000 € 45 600 000 € 84 000 000 € 95,26 %
Malta 2 900 000 € 1 600 000 € 4 500 000 € 98,76 %
Polsko 266 900 000 € 311 200 000 € 578 100 000 € 91,69 %
Portugalsko 57 950 000 € 0 € 57 950 000 € 90,51 %
Rumunsko 190 750 000 € 115 200 000 € 305 950 000 € 82,21 %
Slovensko 38 350 000 € 42 400 000 € 80 750 000 € 79,80 %
Slovinsko 12 500 000 € 14 400 000 € 26 900 000 € 91,37 %
Španělsko 45 850 000 € 0 € 45 850 000 € 89,46 %
Celkem 993 500 000 € 804 600 000 € 1 798 100 000 € 85,11 %

*% vyčerpáno z celkové částky způsobilých výdajů. Data jsou platná k 5. září 2019 a mohou podléhat změnám.

Zdroj: Přezkum Fondů EHP a Norska 2009–2014 na konci období, rychlé posouzení: závěrečná zpráva, březen 2019.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

V období 2009–2014 byla podpora z Fondů EHP a Norska poskytována v rámci devíti prioritních sektorů a 32 programových oblastí (PAs), jak je uvedeno v tabulce č. 2. Přidělené finanční prostředky na jednotlivé prioritní sektory najdete v následující grafice.

Obrázek 3. Finanční prostředky přidělené na jednotlivé

Tabulka 2. Prioritní sektory (PS) a programové oblasti (PA) v rámci Fondů EHP a Norska 2009–2014

Fondy EHP Fondy Norska
Ochrana a správa životního prostředí

Ucelená správa moří a vnitrozemských vod

Biodiverzita a ekosystémové služby

Monitorování životního prostředí a ucelené plánování a kontrola

Omezování nebezpečných látek

Zachycování a ukládání uhlíku (CCS)

Zachycování a ukládání uhlíku

Změna klimatu a obnovitelná energie

Energetická účinnost

Obnovitelná energie

Přizpůsobení se změně klimatu

Námořní sektor

Výzkum a technologie v oblasti životního prostředí a změny klimatu

Ekologické inovace v průmyslu

Ekologické inovace v průmyslu

Občanská společnost

Financování nevládních organizací

Důstojná práce a tripartitní dialog

Globální fond pro důstojnou práci a tripartitní dialog

Spravedlnost a vnitřní věci

Domácí a genderově podmíněn násilí

Schengenská spolupráce a boj proti přeshraničnímu a organizovanému zločinu, včetně nezákonného obchodování a kočovných zločineckých skupin

Zvyšování kapacity a spolupráce v oblasti soudnictví

Nápravné služby, včetně alternativních trestů

Spravedlnost a vnitřní věci

Lidský a sociální rozvoj

Ohrožené děti a mládež

Místní a regionální iniciativy ke snižování rozdílů mezi zeměmi a pro podporu sociálního začleňování

Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Zohledňování genderové rovnosti a podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

Institucionální rámec v azylovém a migračním sektoru

Lidský a sociální rozvoj

Budování kapacit a institucionální spolupráce mezi přijímajícím státem a norskými veřejnými institucemi, místními a regionálními orgány

Přeshraniční spolupráce

Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Zohledňování genderové rovnosti a podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

Ochrana kulturního dědictví

Ochrana a revitalizace kulturního a přírodního dědictví

Podpora rozmanitosti v kultuře a umění v rámci evropského kulturního dědictví

Výzkum a vzdělanost

Výzkum v rámci prioritních sektorů

Stipendia

Výzkum a vzdělanost

Bilaterální spolupráce v oblasti výzkumu

Bilaterální stipendijní program

Zdroj: Blue Book 2009-2014

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Díky spolupráci v rámci dvoustranných programů a projektů se otvírá prostor pro vzájemné sdílení znalostí, zkušeností a dobré praxe a vytváření společných plánů. V období 2009–2014 se do programů/projektů zapojilo 23 Partnerů na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu (DPPs) (20 z Norska, dva z Islandu a jeden z Lichtenštejnska). Kromě toho se mezi Partnery na úrovni programu ze státu poskytujícího podporu v několika programech započítávala i Rada Evropy.

Partnera na úrovni projektu ze státu poskytujícího podporu mělo více než 30 % projektů z celkových 7 000, které byly podpořeny v rámci tohoto finančního období. Celkem se jednalo o téměř 1 000 partnerů ze států poskytujících podporu (185 z Islandu, 11 z Lichtenštejnska a 780 z Norska).


Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává Přezkum Fondů EHP a Norska 2009-2014 po uplynutí období. V daném období 2009–2014 byla provedena tato nezávislá hodnocení a přezkumy:

Více informací o programech a projektech financovaných v období 2009–2014 lze najít na Portálu výsledků a dat Fondů EHP a Norska.

Fondy EHP a Norska 2004–2009[2][editovat | editovat zdroj]

V rámci rozšíření EU v roce 2004 vstoupilo nejen do EU, ale také do Evropského hospodářského prostoru (EHP) deset nových členských států – Kypr, Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Spolu s rozšířením bylo zapotřebí výrazně zvýšit příspěvky na evropskou politiku soudržnosti. Většina nových členských států byla výrazně pod průměrem sociálního a hospodářského rozvoje EU.

V období 2004–2009 poskytly Fondy EHP a Norska finanční prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR. Fondy EHP (672 milionů EUR) podpořily 15 států ve střední a jižní Evropě. Fondy Norska poskytly dalších 567 milionů EUR deseti zemím, které vstoupily do EU v roce 2004.

Financial Mechanism EEA Norway.jpg

Kromě těchto dvou mechanismů poskytlo Norsko podporu ve výši 68 milionů EUR také Rumunsku a Bulharsku, a to v rámci norských programů bilaterální spolupráce poté, co tyto dva státy vstoupily do EU v roce 2007.

Norsko, jakožto největší poskytovatel podpory, se na celkovém výši grantů podílelo v letech 2004-2009 téměř z 97 %.

Oblasti podpory[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 do roku 2009 získalo finanční podporu prostřednictvím Finančních mechanismů EHP a Norska celkem 1 250 projektů. Finanční podporu získaly tyto projekty v rámci následujících oblastí:

  • Životní prostředí a udržitelný rozvoj Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Zachování evropského kulturního dědictví Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Občanská společnost Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Schengenský prostor a soudnictví Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Zdraví a péče o dětiZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Budování institucionálních kapacit a rozvoj lidských zdrojůZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Akademický výzkum a badatelská činnostZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Regionální a přeshraniční spolupráceZprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává
  • Budování institucionálních kapacit Zprávu o výsledcích podpory z fondů v 16 státech EU podává

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Soubor:Financial Mechanism Office.png
Fondy EHP a Norska nadále podporují Domov pro spolupráci, který se nachází v nárazníkové zóně OSN v centru Nicosie na Kypru. Toto kulturní a vzdělávací centrum se stalo důležitým místem setkání organizací z celého ostrova.

Více než každý pátý projekt byl realizován v partnerství subjektů přijímajícího státu a Islandu, Lichtenštejnska nebo Norska.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Přezkum Fondů EHP an Norska 2004-2009provedený po uplynutí období hodnotil výsledky takto: „Fondy EHP a Norska 2004–2009 přispěly ke snížení rozdílů v Evropě […] a přinesly pro daný region značné benefity“ (Závěrečná zpráva, Nordic Consulting Group, leden 2012).

Pro období financování 2004–2009 byla provedena následující nezávislá hodnocení a přezkumy:

Finanční nástroj 1999–2003[2][editovat | editovat zdroj]

V období 1999–2003 získalo od států ESVO/EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) finanční podporu ve výši 119,6 milionu EUR tyto státy: Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Byly podpořeny projekty v oblasti ochrany životního prostředí, obnovy měst, znečištění městských oblastí, ochrany kulturního dědictví, dopravy, vzdělávání a odborné přípravy a akademického výzkumu. Asi 93 % všech vyčleněných finančních prostředků bylo vynaloženo na projekty související s ochranou životního prostředí.

Stáhněte si Závěrečnou zprávu o Finančním nástroji 1999-2003.


Finanční mechanismus 1994–1998[2][editovat | editovat zdroj]

Finanční mechanismus 1994–1998 byl určen pro Řecko, Irsko, Severní Irsko, Portugalsko a Španělsko. Byly podpořeny projekty v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávání a odborné přípravy a dopravy. Kromě podpory projektů ve výši 500 milionů EUR byly poskytnuty slevy na úrocích z úvěrů ve výši 1,5 miliardy EUR u Evropské investiční banky (EIB).

Finsko, Švédsko a Rakousko, které byly do roku 1994 členy EFTA (také zkr. ESVO), tuto organizaci opustily a připojily se k EU. Povinnost těchto tří zemí přispívat na Finanční mechanismus 1994–1998 převzala Evropská komise.

Stáhněte si Závěrečnou zprávu Finančního mechanismu 1994-1998.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS. The European Economic Area Agreement. Government.no [online]. 2015-04-07 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d History | EEA Grants. eeagrants.org [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  3. a b REGJERINGEN.NO. Which countries benefit?. Government.no [online]. 2020-02-05 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. REGJERINGEN.NO. About the EEA and Norway Grants. Government.no [online]. 2020-02-05 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]