Nerůst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nerůst (anglicky degrowth, francouzsky décroissance) je termín používaný jak pro politické, ekonomické a sociální hnutí, tak pro soubor teorií, které kritizují paradigma ekonomického růstu.[1] Vychází z myšlenek různých myšlenkových směrů, jako je politická ekologie, ekologická ekonomie, feministická politická ekologie a environmentální spravedlnost a poukazuje na sociální a ekologické škody způsobené snahou o nekonečný růst a západními „rozvojovými“ imperativy.[2] Nerůst zdůrazňuje potřebu snížit globální spotřebu a výrobu (sociální metabolismus) a prosazuje sociálně spravedlivou a ekologicky udržitelnou společnost, v níž sociální a environmentální blahobyt nahradí hrubý domácí produkt jako ukazatel prosperity. Pokles HDP však není pro teorii nerůstu primárním cílem.

Nerůst klade důraz na autonomii, pečovatelství, samoorganizaci, občiny, komunity, sdílenou práci, štěstí a pohostinnost.[2][3][4][5][6][7]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Nerůstové hnutí vzniklo na základě obav z vnímaných důsledků produktivismu a konzumerismu spojených s průmyslovými společnostmi (ať už kapitalistickými nebo socialistickými), včetně:[3]

Akademická sféra shromáždila nerůstové studie a definovala toto hnutí se třemi hlavními cíli:

(1) Snížit dopad lidské činnosti na životní prostředí;

(2) Přerozdělit příjmy a bohatství v rámci jednotlivých zemí i mezi nimi;

(3) Podporovat přechod od materialistické společnosti ke společnosti přátelské a participativní.[8]

Vyčerpání zdrojů[editovat | editovat zdroj]

S růstem ekonomiky roste i potřeba zdrojů (pokud nedojde ke změnám v efektivitě nebo poptávce po různých produktech v důsledku změn cen). Neobnovitelných zdrojů, jako je ropa, je pevně daná zásoba a tyto zdroje budou nevyhnutelně vyčerpány. Obnovitelné zdroje mohou být také vyčerpány, pokud se těží neudržitelnou měrou po delší dobu. K tomu došlo například v případě produkce kaviáru v Kaspickém moři.[9] Existují velké obavy, jak bude uspokojena rostoucí poptávka po těchto zdrojích, když se jejich zásoby snižují. Mnoho organizací a vlád se poohlíží po energetických technologiích, jako jsou biopaliva, solární články a větrné turbíny, které by pokryly výpadek poptávky po ropném zlomu. Jiní tvrdí, že žádná z alternativ nemůže účinně nahradit univerzálnost a přenositelnost ropy.[10] Autoři knihy Techno-Fix kritizují technologické optimisty za to, že přehlížejí omezení technologií při řešení zemědělských a sociálních problémů vyplývajících z růstu.[11]

Zastánci degrowthu tvrdí, že snížení poptávky je jediným způsobem, jak trvale odstranit nedostatek poptávky. V případě obnovitelných zdrojů je třeba poptávku, a tedy i produkci, snížit na úroveň, která zabrání jejich vyčerpání a bude šetrná k životnímu prostředí. Směřování ke společnosti, která není závislá na ropě, je považováno za zásadní, aby se zabránilo kolapsu společnosti, až se neobnovitelné zdroje vyčerpají.[12]

Ekologická stopa[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekologická stopa.

Ekologická stopa je měřítkem nároků člověka na ekosystémy Země. Porovnává lidskou poptávku s ekologickou schopností planety Země regenerovat. Představuje množství biologicky produktivní půdy a mořských oblastí potřebných k regeneraci zdrojů, které lidská populace spotřebuje, a k absorpci a zneškodnění příslušného odpadu. Podle zprávy Global Footprint Network z roku 2005[13] žijí obyvatelé států s vysokými příjmy z 6,4 globálních hektarů (gHa), zatímco obyvatelé zemí s nízkými příjmy z jediného gHa. Zatímco například každý obyvatel Bangladéše žije z toho, co vyprodukuje z 0,56 gHa, obyvatel Spojených států potřebuje 12,5 gHa. Každý obyvatel USA spotřebuje 22,3krát více půdy než obyvatel Bangladéše. Podle stejné zprávy byl průměrný počet hektarů na osobu ve světě 2,1, zatímco současná úroveň spotřeby dosáhla 2,7 hektaru na osobu. Aby světová populace dosáhla životní úrovně typické pro evropské země, bylo by při současné úrovni efektivity a výrobních prostředků zapotřebí zdrojů o velikosti tří až osmi planet Zemí. Aby bylo možné dosáhnout světové hospodářské rovnosti se současnými dostupnými zdroji, musely by podle zastánců bohaté země snížit svou životní úroveň prostřednictvím degresivního růstu. Omezení zdrojů by nakonec vedlo k nucenému snížení spotřeby. Řízené snižování spotřeby by zmírnilo trauma této změny za předpokladu, že žádné technologické změny nezvýší únosnou kapacitu planety.

Klíčové impulsy[editovat | editovat zdroj]

  • Probíhající „velké zrychlení“[14] ztráty biologické rozmanitosti, změny klimatu, znečištění a ztráty přírodního kapitálu jsou úzce spjaty s hospodářskými činnostmi a hospodářským růstem.
  • Úplné oddělení ekonomického růstu a spotřeby zdrojů nemusí být možné.
  • Ekonomické teorie, jako je ekonomika koblihy, teorie post-růst a teorie nerůstu, nabízejí alternativy k mainstreamovým koncepcím ekonomického růstu a přinášejí cenné poznatky.
  • Zelená dohoda pro Evropu a další politické iniciativy pro udržitelnou budoucnost vyžadují nejen technologické změny, ale také změny ve spotřebě a sociálních postupech.
  • Růst je zakořeněný kulturně, politicky a institucionálně. Změnu lze řešit jedině demokratickou cestou. Inspiraci nám mohou poskytnout různé komunity, které žijí "jednoduchý život".[7]

Hnutí[editovat | editovat zdroj]

Jak hnutí je nerůst známý především environmentálně smýšlejícím jedincům, a přesto se stále více dostává do povědomí ostatním ve společnosti. Toto hnutí usiluje o tzv. udržitelný nerůst – snížení materiálového a energetického výdeje ekonomickými systémy. Silný důraz je zároveň kladen i na sociální spravedlnost a rovnost.[15] Nejsilnější je toto hnutí ve Francii, Španělsku a Itálii. Má širší cíle než například Transition town – oproti nim více zdůrazňují distribuční spravedlnost a solidaritu, usilují o politické změny. Nerůst taktéž zdůrazňuje problém rostoucího materiálového a energetického průtoku systémem a s ním spojené environmentální problémy, kdežto Města přechodu zdůrazňují spíše energetické aspekty současné krize. 

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za jednoho z inspirátorů současného hnutí Nerůst je považován Nicholas Georgescu-Roegen. Jedná se o ekonoma rumunského původu, který je autorem knihy The Entropy Law and the Economic Process (1971). V této knize aplikuje druhý termodynamický zákon na ekonomické myšlení. Ústřední myšlenkou jeho díla je entropie, což je míra neuspořádanosti. Tvrdí, že je nezbytné smýšlet o ekonomice jako o procesu, který směřuje ke stále větší míře entropie. O rozšíření těchto myšlenek se však nejvíce zasloužil Herman Daly, který byl jeho studentem.[15]

Technologie a hnutí Nerůst[editovat | editovat zdroj]

Jednou z otázek ke hnutí Nerůst směřuje na užívání technologií. Lze vidět několik názorových linií – jsou autoři vystupující proti užívání technologií, autoři podporující užívání technologií a autoři, kteří uznávají pouze některé typy technologií. Do první skupiny patří tzv. klasičtí autoři Nerůstu. Ti vidí v užívání technologií nepřítele, který pracuje proti cíli Nerůstu, a to z toho důvodu, že zvyšují výrobní kapacitu materiálů a energie, a potažmo tedy i ekonomický růst. A také proto, že vnímají technologie jako složku, která ničí kvalitu lidského života. Navíc je zde i riziko závislosti na technologických přístrojích. Technologie tak podporují dehumanizaci a s používáním fosilních paliv taktéž ničí životní prostředí. Nerovný přístup k technologiím taktéž dělí společnost na „vítěze a poražené“ a prohlubuje problémy v sociálních vztazích. Mezi tyto kritiky technologií patří například Jacques Ellul.

Jsou i autoři, kteří se domnívají, že technologie jsou pro Nerůst nezbytné. Pro optimální rozvoj nerůstové společnosti jsou určité typy technologií potřebné k tomu, aby bylo možné užívat eco-friendly zdroje a zbavit se tak fosilních paliv a užívání energie. Jedná se o technologie šetrné k životnímu prostředí a jsou užívány v duchu Nerůstu. Existují po boku tradičních znalostí, lokálního způsobu obživy a podpory lokální produkce ve snaze o decentralizaci. Autorem této myšlenky je například J. L. Garcia[16]. Technologie by měly odpovídat požadavkům konviviality, proveditelnosti, životaschopnosti. Těmito technologiemi mohou být solární stanice, větrné turbíny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Degrowth na anglické Wikipedii.

  1. KALLIS, Giorgos; KOSTAKIS, Vasilis; LANGE, Steffen. Research On Degrowth. Annual Review of Environment and Resources. 2018-10-17, roč. 43, čís. 1, s. 291–316. Dostupné online [cit. 2022-02-17]. ISSN 1543-5938. DOI 10.1146/annurev-environ-102017-025941. (anglicky) 
  2. a b Degrowth : a vocabulary for a new era. New York: [s.n.] xxvi, 220 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-138-00076-6, ISBN 1-138-00076-0. OCLC 879538910 
  3. a b DEMARIA, Federico; SCHNEIDER, Francois; SEKULOVA, Filka. What is Degrowth? From an Activist Slogan to a Social Movement. Environmental Values. 2013-04-01, roč. 22, čís. 2, s. 191–215. Dostupné online [cit. 2021-05-04]. DOI 10.3197/096327113X13581561725194. (anglicky) 
  4. MARTÍNEZ-ALIER, Joan. Environmental Justice and Economic Degrowth: An Alliance between Two Movements. Capitalism Nature Socialism. 2012-03-XX, roč. 23, čís. 1, s. 51–73. Dostupné online [cit. 2021-05-04]. ISSN 1045-5752. DOI 10.1080/10455752.2011.648839. (anglicky) 
  5. Pluriverse : a post-development dictionary. New Delhi, India: [s.n.] xlii, 340 pages s. Dostupné online. ISBN 978-81-937329-8-4, ISBN 81-937329-8-7. OCLC 1077482253 
  6. What is degrowth? | degrowth.info [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Growth without economic growth — European Environment Agency. www.eea.europa.eu [online]. [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. COSME, Inês; SANTOS, Rui; O’NEILL, Daniel W. Assessing the degrowth discourse: A review and analysis of academic degrowth policy proposals. Journal of Cleaner Production. 2017-04, roč. 149, s. 321–334. Dostupné online [cit. 2022-02-17]. DOI 10.1016/j.jclepro.2017.02.016. (anglicky) 
  9. The Oil Drum: Europe | Peak Caviar. theoildrum.com [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  10. Bridging the Gap: Alternatives to Petroleum (Peak Oil, Part II) - Raise the Hammer. www.raisethehammer.org [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  11. NEW TECHNOLOGY AND SOCIETY WEBSITE. www.newtechnologyandsociety.org [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  12. Peak Oil reports - Oct 20. Resilience [online]. 2009-10-19 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Data Sources. web.archive.org [online]. 2009-09-21 [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-21. 
  14. STEFFEN, Will; BROADGATE, Wendy; DEUTSCH, Lisa. The trajectory of the Anthropocene: The Great Acceleration. The Anthropocene Review. 2015-04-XX, roč. 2, čís. 1, s. 81–98. Dostupné online [cit. 2021-05-04]. ISSN 2053-0196. DOI 10.1177/2053019614564785. (anglicky) 
  15. a b JOHANISOVÁ, Naďa. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. 1. vyd. vyd. Brno: Masarykova univerzita 88 s. ISBN 9788021071162. OCLC 903090200 
  16. GARCIA, José Luís; JERÓNIMO, Helena Mateus; CARVALHO, Tiago Mesquita. Methodological Luddism: A concept for tying degrowth to the assessment and regulation of technologies. Journal of Cleaner Production. 2018-10, roč. 197, s. 1647–1653. Dostupné online [cit. 2021-05-23]. DOI 10.1016/j.jclepro.2017.03.184. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]