Naďa Johanisová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Naďa Johanisová
Narození 28. února 1956 (61 let)
Praha
Povolání pedagožka, spisovatelka a ekonomka
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D. (* 28. února 1956, Praha) je česká ekologická ekonomka, environmentalistka a vysokoškolská pedagožka. Řadí se k tuzemským hlasitým kritikům stávajícího modelu ekonomie; s nadsázkou se označuje za "ekonomickou disidentku".[1] Je rozvedená, má dceru. V současnosti žije v Brně-Ořešíně. Méně často se lze setkat i se jmennou podobou Nadia či Naděžda.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Praze Jindřišce a Lubošovi Johanisovým. Jako dítě pobývala díky otcově zaměstnání u OSN dva roky v USA a další dva v Chile. V letech 1975-1980 vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tamtéž obdržela v roce 1982 titul RNDr. V roce 2007 získala na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně titul Ph.D. v oboru humanitní environmentalistika.

V šestnácti vstoupila do Svazu pro ochranu přírody a krajiny – Tis, resp. do jeho první základní skupiny Stopaři vedenou Otakarem Leiským. Záhy se stala členkou Hucul Clubu, který při TISu vznikl a pečuje o huculské koně. Dle jejích slov ji tato zkušenost celoživotně ovlivnila a nasměrovala k environmentální problematice.[2] Po zrušení TISu koncem 70. let pokračovala v nově založené pražské organizaci Českého svazu ochránců přírody, kde spolupořádala ochranářské akce a tábory pro mládež. V roce 1989 obdržela pamětní medaili ČSOP za úspěšnou snahu o záchranu meandrujícího koryta řeky Stropnice před regulací.

V letech 1980–1982 pracovala jako bioložka ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Mezi roky 1982 a 1989 působila jako samostatná odborná pracovnice v Hydrobiologické laboratoři při Ústavu krajinné ekologie ČSAV v Praze (dnešní Hydrobiologický ústav AV ČR). V roce 1986 se s ním přestěhovala do Českých Budějovic. V letech 1987 až 1994 zde s přáteli a s manželem RNDr. Jiřím Nedomou, CSc (za kterého byla provdána 1977 - 2003) vedla na sídlišti Máj dětský oddíl Stopaři, zaměřený na ochranu přírody, tábornictví a turistiku. Po nedobrovolném odchodu z Ústavu krajinné ekologie krátce působila jako samostatná odborná pracovnice Správy CHKO Třeboňsko (nyní pod AOPK ČR). Roku 1990 se stala první zaměstnankyní českobudějovického Informačního centra ČSOP, které se v následujícím roce transformovalo na samostatnou Nadaci Rosa (nyní obecně prospěšná společnost  Rosa – společnost pro ekologické informace a aktivity). V letech 1991-1996 byla její ředitelkou. V roce 1994 se s manželem a s dcerou (Lea, naroz. 1985) přestěhovala do malé obce Ostrolovský újezd na thovosvinensku, kde se posléze stala obecní kronikářkou a v letech 2002-2008 členkou zastupitelstva.

Ovlivněna třítýdenním pobytem v anglické Schumacher College na podzim 1993 se začala hlouběji zajímat o souvislosti mezi ekonomií a ekologickou krizí a o hledání demokratických a sociálně a environmentálně udržitelných   alternativ k současnému ekonomickému systému.

 Od poloviny devadesátých let se postupně intenzivněji věnuje vysokoškolské výuce. V letech 1998 až 2008 učila na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde učila kurzy Ekologická výchova, Sociální ekologie, Ekologická ekonomie či Kritické myšlení. Postupně se těžiště její práce přesunulo na Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (http://humenv.fss.muni.cz/), kde od roku 2008 působí jako odborná asistentka. Od roku 2008 také žije v Brně. Věnuje se zejména tématům družstevnictví, lokalizace, nerůstu[3][4] či výzkumu praktických ekonomických alternativ (např. v letech 2001 až 2002 uskutečnila výzkum ve skotském Edinburghu, jenž sloužil jako podklad ke knize Living in the Cracks a k disertační práci).[5] Spolu s kolegy zde učí mj. předměty: Ekologická ekonomie, Ekonomie a životní prostředí I, II, Lokální a etické ekonomiky.   V letech 2014-2016  na FSS MU vedla výzkumný projekt Grantové agentury ČR, nazvaný "Formy a hodnoty alternativních ekonomických praktik v České republice." S kolegy v rámci projektu uskutečnili reprezentativní  výzkum sdílení a samozásobování v české společnosti a také rozhovory s padesáti ekonomickými alternativami v ČR, např. se zástupci  integračních sociálních podniků, družstev, pozemkových spolků, komunitních zahrad,  s praktiky lokální měny, s iniciátory zahrádkářské prodejny a s řadou dalších iniciativ (http://alternativniekonomiky.fss.muni.cz/ , http://www.thinktank.cz/dok/diskuzni-sesity-a-dalsi/prezentace-ze-seminare-jine-ekonomiky-a-potravinove-iniciativy-v-cesku/)

V roce 2005 patřila k zakladatelům Trastu pro ekonomiku a společnost, sdružení zaměřeného na diskuzi o ekonomických alternativách. V rámci činnosti Trastu pro ekonomiku a společnost a Katedry environmentálních studií FSS MU  se podílí na každoroční organizaci čtyřdenních seminářů  pro veřejnost typu "otevřený prostor", jejichž cílem je propojit lidi z různých společenských subkultur, kteří usilují o změnu ekonomiky směrem k větší udržitelnosti a spravedlnosti (http://www.thinktank.cz/dok/sborniky-ze-seminare-otevreny-prostor/). Je také zakládající členkou mediálního družstva Kulturní noviny (http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo).V roce 2017 je členkou expertního týmu Zelených před volbami do parlamentu (http://www.zeleni.cz/tym-stinovani-vlady/).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Naďa Johanisová vychází ve své práci a myšlení z eklektické ekonomické tradice. Inspiruje se prací některých anglosaských ekologických a sociálních ekonomů (Herman Daly, Mark Lutz, Clive Spash), evropským hnutím Nerůstu (ve známe knize shrnující principy nerůstu, Degrowth: A Vocabulary for a New Era (2015) se podílela na kapitole o družstvech (https://vocabulary.degrowth.org/), i texty Ladislava Feierabenda a tuzemskou neprávem opomíjenou družstevní tradicí, která sahá do 19.století. Ovlivnily ji také  práce některých sociálních geografů, především autorky  J.-K.Gibson-Graham a jejich výzkumná síť Comunity Economies Research Network (odkaz: www.communityeconomies.org), které se zaměřují na hledání jiných způsobů uspokojování potřeb, jež by umožňovaly vzkvétání jak přírodních, tak lidských komunit. Spolupracuje i s dalšími autory, kteří se snaží formulovat způsoby přechodu  na takovou ekonomiku, např. s indickým myslitelem Ashishem Kotharim (https://en.wikipedia.org/wiki/Ashish_Kothari)

Domnívá se, že současný ekonomický systém (založený na prosazování stálého ekonomického růstu a tzv.volného obchodu a na dluhové ekonomice) je dlouhodobě neudržitelný a jeho fungování  je hlavní příčinou současné ekologické krize, která se projevuje mj. masovým vymíráním biologických druhů a klimatickou změnou. Zároveň vede expanzívní ekonomika ke koncentraci různých kapitálů (půda, finanční kapitál další aktiva), což způsobuje nejen rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, ale stále více ohrožuje i politickou demokracii a stabilitu v Evropě i jinde.

Ekonomie středního proudu by podle ní měla přehodnotit svá východiska a výuka na ekonomických fakultách by měla dát více prostoru směrům, jako je ekologická, sociální či ekofeministická ekonomie. V politické praxi vidí jako řešení omezení důrazu na agregátní ekonomický růst a na tzv. volný trh a hledání nové rovnováhy mezi soukromým, veřejným a komunitním vlastnictvím. Úzce ekonomický pohled může být destruktivní a např. práci, půdu, bydlení, potraviny, zdravotnictví a školství nelze redukovat na komodity. Klíčovým úkolem dneška je přemýšlet o tom, jak se zbavit systémové závislosti na ekonomickém růstu a připravit "hladké přistání" v novém, nerůstovém světě.  To zahrnuje i větší důraz na  přerozdělování a solidaritu, na podporu přírodě příznivých infrastruktur, jako je funkční a kvalitní veřejná doprava, a také na ekonomickou demokracii: jak na úrovni jednotlivých výrobních jednotek (podpora družstevnictví), tak na úrovni celospolečenské. Patří sem účinná kontrola moci (a daňových úniků) velkých firem, podpora místních ekonomik a lokálních toků peněz, komunitního a neziskového bankovnictví, sociální solidární ekonomiky, rodinných (bio)farem a netržních a nepeněžních forem uspokojování potřeb, včetně vzájemného sdílení a spolupráce

Naďa Johanisová je plodnou autorkou a popularizátorkou. Od roku 1993 píše do společensko-ekologického časopisu Sedmá generace (dříve Poslední generace),[6] zároveň sedí v jeho redakční radě. Krom jiných textů jí zde vyšla pětice seriálů: Návrat Indiánů (lichá čísla r. 1998), Zkratky (sudá čísla r. 1999), Ze skotského deníku (2001–2002), Z ekonomického kapsáře Nadi Johanisové (10/2003 až 6/2005) – ten následně vyšel jako monografie[7] – a naposledy Ekonomičtí disidenti (1/2008-6/2011), který rovněž vyšel jako monografie v r. 2014. https://www.knihystehlik.eu/knihystehlik/eshop/0/3/5/1268-EKONOMICTI-DISIDENTI-Nada-Johanisova. Krom toho publikuje či publikovala v časopisech A2,[8] Nika, Respekt[9] či v [novinách]. Do češtiny přeložila knihy ekologického ekonoma Ernsta Friedricha Schumachera Malé je milé[10] a českého meziválečného politika a družstevníka Ladislava Karla Feierabenda Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952.[11] Podílela se také na překladu  knihy Dcery Měděné ženy kanadské autorky Anne Cameronové.

V roce 2010 měla měsíční seriál  v pořadu Člověk a trh v Radiu 6, kde se zaměřila na kritiku současného ekonomického myšlení a praxe  a na hledání alternativ  (zde dát odkaz na: http://www.rozhlas.cz/cro6/porady/_porad/1980). Vystoupila také v několika dokumentárních filmech, například  ve filmech Tomáše Škrdlanta Život na dluh (2006, 28 minut) a Lokální a globální- O smyslu blízkosti (2010, 49 [null]minut), či v dokumentu Děti našich rodičů Toma Feierabenda (2009, 57 minut), produkovaný Českou televizí (o životě Ladislava Feierabenda).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hromádková, Tereza: Ekonomie je opium lidstva – rozhovor s Naďou Johanisovou v Magazínu Víkend Hospodářských novin
  2.  Naďa Johanisová v publikaci Osobnosti ekovýchovy, vydané v roce 2011 Ministerstvem životního prostředí, s. 48-50
  3.  viz např. polemika o ne/růstu s ekonomem Janem Macháčkem na blogu Nadi Johanisové na ihned.cz
  4.  Johanisová, Naďa: Růst, či nerůst? - článek diskutující růstový imperativ v časopise Sedmá generace 1/2011
  5.  viz Johanisová, Naďa: Living in the Cracks: A Look at Rural Social Enterprises in Britain and the Czech Republic. Dublin, FEASTA: 2005.
  6.  Seznam článků Nadi Johanisové v časopise Sedmá generace
  7.  Johanisová, Naďa: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem : Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku Volary, Stehlík: 2008
  8.  Seznam článků Nadi Johanisové v časopise A2
  9.  Seznam článků Nadi Johanisové v časopise Respekt
  10.  Schumacher, Ernst Friedrich: Malé je milé aneb Ekonomie, která by počítala i s člověkem. Brno, Doplněk: 2000.
  11.  Feierabend, Ladislav Karel: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Volary, Stehlík: 2007.

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Johanisova,Nadia, 2005: Living in the Cracks: A Look at Rural Enterprises in Britain and the Czech Republic. NEF, Feasta, London,Ireland, dostupné na:  http://www.feasta.org/documents/living_in_the_cracks/
  • Johanisová, Naďa, 2008: Kde peníze  jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Stehlík, Volary
  • Johanisová Naďa, 2011: Sociální a environmentální hledisko v díle Johna Ruskina. Str. 99 - 129 v: Stibral, Karel, Bohuslav Binka, Naďa Johanisová: John Ruskin a příroda. Dokořán, Masarykova Univerzita,  Praha,Brno
  • Johanisová, Naďa, 2014: Ekonomičtí disidenti: Kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení. Stehlík, Volary
  • Johanisová, Naďa, 2014: Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Masarykova Univerzita, Brno. Dostupné na: http://humenv.fss.muni.cz/wp-content/uploads/Johanisov%C3%A1_Ekologick%C3%A1-ekonomie_ekniha.pdf
  • Johanisová Naďa, Eva Fraňková,  Zuzana Filipová, 2015: Rozvoj jako ničení, obrana či obnova občiny? Str. 102- 128 v  Horký-Hlucháň Ondřej, Tomáš Profant. Mimo Sever a Jih: rozumět globálním nerovnostem a rozmanitosti. Ústav mezinárodních vztahů, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]