Myšivkovití dlouhonozí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMyšivkovití dlouhonozí
alternativní popis obrázku chybí
Myšivka labradorská (Zapus hudsonius)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďmyšivkovití dlouhonozí (Zapodidae)
Coues, 1875
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myšivkovití dlouhonozí[1] (Zapodidae) je čeleď menších hlodavců žijící v Severní Americe od Aljašky přes celou Kanadu po většinu území USA; v Asii žije ve střední Číně. Zahrnuje 5 druhů ve 3 rodech.

I když jsou podobní myšovitým hlodavcům, nejsou s nimi příbuzní. Jsou spřízněni s čeledí tarbíkovitých (Dipodidae) a v některých systémech vystupují coby její podčeleď.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Žijí v Severní Americe od jižní Aljašky přes celou západní Kanadu po západ i východ USA, kde v horských oblastech zasahují i do jižnějších států. V Asii žije jeden druh ve střední Číně.

Obývají lesy, křoviny a louky, často jsou vidět v blízkosti vod.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Myšivky z čeledi Zapodidae se dělí do 3 rodů:[4]

rod Eozapus – myšivka

rod Napaeozapus – myšivka

rod Zapus – myšivka

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Myšivky z této čeledi jsou dlouhé 75–110 mm. Ocas je vždy delší než tělo: měří 108–165 mm.[3] Oproti evropským myšivkám rodu Sicista mají zadní nohy výrazněji prodloužené na 28–35 mm.

Mají hrubší srst, na zádech šedohnědou, hnědou až do černa. Boky jsou žlutohnědé až do oranžova, břicho je bělavé. Přechody mezi jednotlivými oblastmi jsou výrazné. Oči a uši jsou velké.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Myšivka lesní (Napaeozapus insignis)

Tyto myšivky se vyskytují v chladném i mírném pásmu Severní Ameriky a Asie. Jsou to převážně noční zvířata. K úkrytu využívají podzemní nory, které si buď staví samy, nebo obsadí vhodné nory jiných zvířat.[3] Na podzim přibírají na váze (např. u rodu Zapus byl zjištěn přírůstek z 13–20 g na 37 g) a pak upadají na 6–8 měsíců do zimního spánku.

Umí rychle plavat (na krátké vzdálenosti) a obratně šplhat; na stromy do větví ale nelezou.

Při nebezpečí dokáží členové této čeledi vyskočit až 2 m do výšky – z toho vycházejí i jejich cizojazyčné názvy: anglicky Jumping mouse, německy Hüpfmaus. Při běžném běhu se také pohybují pomocí skoků, které bývají 0,6–0,9 m dlouhé a 0,3–0,6 m vysoké.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se různými semeny trav, hlízami, bobulemi i jinými částmi rostlin, ale např. i houbami. Loví i hmyz – u myšivek rodu Napaeozapus to je hlavní zdroj potravy.

Stupeň ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Myšivky z čeledi Zapodidae nejsou podle posledních pozorování ohroženy a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceny jako málo dotčený druh.[5][6][7][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. OCLC 1323328248 S. 217. 
  2. LEBEDEV, Vladimir S.; BANNIKOVA, Anna A.; PAGÈS, Marie. Molecular phylogeny and systematics of Dipodoidea: a test of morphology-based hypotheses: Molecular phylogeny of Dipodoidea. Zoologica Scripta. 2013-05, roč. 42, čís. 3, s. 231–249. Dostupné online [cit. 2023-10-11]. DOI 10.1111/zsc.12002. (anglicky) 
  3. a b c NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Jumping Mice, s. 1331-33. (anglicky) 
  4. Profil taxonu tarbíkovití [online]. BioLib [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. 
  5. a b SMITH, A. T.; JOHNSTON, C. H. Eozapus setchuanus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-18]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b LINZEY, A. V., et al. Napaeozapus insignis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-18]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b LINZEY, A. V., et al. Zapus hudsonius [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-18]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b LINZEY, A. V., et al. Zapus princeps [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-18]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b LINZEY, A. V., et al. Zapus trinotatus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-18]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]