Muslimské dobytí Persie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa oblasti na počátku muslimské invaze

Muslimské dobytí Persie, také známé jako arabská invaze do Íránu, byl proces dobytí Sásánovské říše (zvané též novoperská) sjednocenými arabskými kmeny, které vyvrcholilo v roce 651. Mnozí historici to považují za symbolický přelom epoch – konec pozdní antiky a začátek raného středověku. Pád staré Persie též znamenal mohutný ústup jednoho z významných starověkých náboženství – zoroastrismu a naopak učinil z jiného náboženství, islámu, imperiální a geopolitickou sílu.

Dobytí bylo podmíněno souběhem vzestupu islámu a hluboké krize v Sásánovské říši, krize politické, sociální, ekonomické i vojenské. Kdysi světová velmoc vyčerpala své lidské a materiální zdroje v desetiletích bojů proti Byzantské říši. Porážka v bitvě u Ninive roku 627 se stala bodem obratu i ve vnitropolitické situaci. Král Husrav II. byl v roce 628 svržen a popraven. Jeho syn Kavád II. sice rychle podepsal mír s Byzantinci, ale krizi politickou se zastavit nepodařilo. Na trůně se vystřídalo 10 mužů během čtyř let. Nakonec mezi různými frakcemi propukla občanská válka.

Toho využili Arabové a v roce 633 na území Sásánovců poprvé zaútočili. Invaze vedená generálem Chálid ibn al-Valídem ještě úspěšná nebyla. Druhá invaze začala v roce 636 pod vedením Sad ibn Abi Wakkase. Jeho klíčové vítězství v bitvě u Al-Kadisijje vzalo Sásánovcům natrvalo kontrolu nad západem Íránu. Hranici mezi nově založeným chalífátem, tzv. rašídovským, a starou říší vytvořilo pohoří Zagros, přírodní překážka. Ta však nechránila napořád. Druhý chalífa, Umar ibn al-Chattáb, zahájil třetí invazi v roce 642. Roku 651 byla říše Sásánovců zcela dobyta, s překvapující snadností, a začleněna do chalífátu.

Vláda islámu nebyla dlouho pevná. Mnoho měst se bouřilo a obyvatelstvo nejednou i zabilo arabského guvernéra nebo zaútočilo na arabské posádky ve městě. Nakonec však byl politický odpor zlomen. Prosazování islámu bylo postupné, vyhlazování zoroastrismu však nemilosrdné. Jediný ústupek Arabové udělali v oblasti kulturní, když netlačili tolik na prosazení arabštiny. Perština tak přežila a definuje íránskou kulturu dodnes.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muslim conquest of Persia na anglické Wikipedii.