Arabští křesťané

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa oblastí obývaných arabskými křesťany

Arabští křesťané (العرب المسيحيين Al-'Arab Al-Masihiyin) je etnoreligiózní skupina obyvatel Levanty, kteří se hlásí k arabské národnosti a jsou příslušníky některé z křesťanských církví. Jejich počet se odhaduje na minimálně dvacet milionů, z toho velká část však žije v diaspoře.

Arabští křesťané užívají pro Boha jméno al-iláh.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Příslušníci arabských kmenů přijímali křesťanství už v době Římské říše, jako například Ghassanidé. V letech 246 a 247 se v Bosře konaly dva koncily. Arabského původu byl také teolog svatý Jan z Damašku. Islámská expanze zahájila postupný přechod většiny Arabů na islám, ale křesťanské menšiny byly jako lidé knihy nadále tolerovány, musely pouze platit daň džizja. Křesťané žili převážně ve městech a patřili ke vzdělanější a majetnější části obyvatelstva. Řada z nich odcházela do Afriky nebo latinské Ameriky, kde se uchytili převážně jako obchodníci. Mnozí z nich byli součástí palestinského exodu. Vzestup radikálního islamismu vede k útokům na křesťanské komunity, mnoho jejich příslušníků hledá azyl v Evropě nebo USA.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší procento křesťanů na Blízkém Východě žije v Libanonu, kde Maronité tvořili ještě v první polovině 20. století většinu obyvatel: proto je v ústavě zakotveno rozdělení vládních funkcí podle náboženského klíče, které jim automaticky zaručuje post prezidenta. Emigrace a nižší porodnost však vedly k tomu, že muslimové početně převážili: důsledkem jejich požadavků na vyšší zastoupení byla první libanonská válka. V Sýrii tvoří křesťané zhruba šestinu populace, jejich postavení výrazně zhoršila syrská občanská válka. Arabští křesťané v Izraeli byli roku 2014 uznáni jako samostatná etnická skupina, odlišná od arabských muslimů, což jim umožnilo sloužit v armádě.[2] Objevil se také návrh, aby se tato národnost napříště oficiálně označovala jako Aramejci.[3]

K arabským křesťanům bývají počítáni také Koptové v Egyptě, potomci arabizovaných starověkých Egypťanů, kteří však místo arabštiny používají jako liturgický jazyk koptštinu.[4][5]

Církve[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějšími denominacemi arabských křesťanů jsou Maronitská katolická církev, Koptská katolická církev, Koptská pravoslavná církev, Melchitská řeckokatolická církev, Řecká pravoslavná církev, Syrská pravoslavná církev a Římskokatolická církev.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významnými arabskými křesťany byli svatá Mariam Baouardy, zakladatel strany Baas Michel Aflaq, syrský premiér Faris al-Churi nebo generální tajemník Organizace spojených národů Butrus Butrus-Ghálí. Ze světových osobností mají kořeny v arabskokřesťanské diaspoře například politolog Edward Said, herečka Salma Hayeková, spisovatel Chalíl Džibrán, politik Ralph Nader nebo multimilionář Carlos Slim Helú.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://global21.cz/vyhybka.php?str=krop%C3%A1cek_pojeti&obor=info
  2. http://e-republika.cz/article2658-Dilema-izraelskych-k%C5%99es%C5%A5an%C5%AF
  3. http://eretz.cz/2014/09/izraelsti-krestane-mohou-prestat-byt-araby-stat-aramejci/
  4. Archivovaná kopie. www.opusarabicum.org [online]. [cit. 2015-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. http://www.katyd.cz/clanky/krestane-v-zemi-kolem-nilu.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]