Mstislav Vladimirovič

Mstislav Černigovský
Mstislav Černigovský
Narození	983
Úmrtí	1036 (ve věku 52–53 let); Černihiv
Místo pohřbení	Černihiv
Povolání	voják
Choť	María
Děti	Evstafij Mstislavič
Rodiče	Vladimír I. Kyjevský a Rogněda Polocká
Rod	Rurikovci
Příbuzní	Predslava Kyjevská, Dobroněga Kyjevská, Premislava Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Vyšeslav Novgorodský, Izjaslav Polocký, Vsevolod Volyňský, Boris Rostovský, Gleb Muromský a Stanislav Smolenský (sourozenci)
Funkce	černigovský kníže
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mstislav Vladimirovič, přezdívaný také Mstislav Chrabrý (pravděpodobně 983 – 1036) byl kníže Tmutarakaňského knížectví (990/1010–1036) a Černigovského knížectví (1024–1036), syn Vladimíra I. Velkého a jeho manželky Adély.

Život

Pravděpodobně se narodil v roce 983 o něco později než Svatoslav Vladimirovič a Jaroslav I. Moudrý. Mstislav Vladimirovič umřel během lovu v roce 1036.

Tmutarakaňský kníže (990/1010–1036)

Za vlády v Tmutarakaňském knížectví (990/1010–1036) se mu podařilo podmanit si Chazary, kteří obývali pobřeží Azovského moře. Kasogovové byli pohraničním obyvatelstvem abchazsko-adygejského původu, které obývalo území Kumsko-manyčské sníženiny – zasahovalo tedy do území Alanů, což vadilo jejich knížeti Rededovi a kníže rozpoutal válku.

Průběh Mstislavovovy vítězné války popisuje ve své kronice letopisec Nikon a je zaznamenána i v pozdějším vydání Slova o pluku Igorově. Na počest vítězství ve válce kníže postavil kamenný chrám, jehož základy se našly při archeologických vykopávkách ve městě Tmutarakaň.

V roce 1024 Mstislav začal bojovat proti svému bratru Jaroslavu I. O rok dříve (1023), kdy se kyjevský panovník snažil zmírnit zmatek v Vladimirsko-suzdalské knížectví, Mstislav se dostal až ke Kyjevu, město si však nedokázal podmanit. Místo těchto oblastí proto obsadil území a podmanil si obyvatelstvo kolem Černigova. Jen co se konflikty ve Vladimirsko-suzdalském knížectví Jaroslavu I. podařilo uhasit, odebral se do Novgorodu sebrat armádu proti svému bratrovi Mstislavovi, kterému v bitvě v roce 1024 podlehl a byl nucen utéci do Novgorodu. Mstislav se však poslal k Jaroslavovi I. posly, aby mu oznámili, že se klidně může vrátit do Kyjeva a vládnout tam jako nejvyšší panovník Kyjevské Rusi po pravou stranu řeky Dněpr. Ten mu však nevěřil a do Kyjeva místo sebe poslal své náměstky, kteří v něm vládli, dokud se bratři nesetkali před branami Kyjeva, kde oba podepsali mírovou smlouvu. Jaroslav I. získal Kyjev a pravou stranu Dněpru a jeho bratr Mstislav Vladimirovič vládl na straně opačné Černigovu a Perejaslavu.

Černigovský kníže (1024–1036)

Během panování knížete v Černigovském knížectví se snažil ovládnout území Jasů kolem ústí řeky Kura, kam v roce 1029 vtrhl společně s kmenem Alanů. V roce 1031 se jeho vojska objevila u Kaspického moře, napadla město Baku a vylodila se v oblasti Arran, ve kterém právě zemřel místní panovník Feld. Novým panovníkem oblasti se stal jeho syn Musa, avšak druhý syn za vydatné podpory širvanšacha doufal v nadějný zisk čerstvě obsazeného trůnu. Mstislav však se svým vojskem začal podporovat Musu a jeho bratra poslal do města Bajlakany. V této situaci mělo Mstislavovo vojsko volnou cestu přes Arménii do Byzantské říše. Mstislav se na základě podpory Musa v boji proti jeho bratrovi o trůn společně s jeho spojencem – alanskými knížetem – doufal na zisk území v ústí řeky Kura, ale situace se v roce 1032 značně změnila. Musa se oženil s dcerou širvanšacha a stal se tak Mstislavovým spojencem. Emír Derbentu Mansur se k tomuto svazu přidal také. Ten však byl v nepřátelském vtahuje vůči carovi Sarirovi Bucht-Šize, kterému dal jeho dceru za ženu. Sarirovo vojsko, které tradičně podporoval Tmutarakaňsko-alanský svaz se nyní ocitlo v nepřátelském obklíčení a bylo postupně napadáno derbentci a Lezginci. Ty se v roce 1033 spojená rusko-alanská vojska pokoušela porazit, ale nebyla úspěšná.

Děti

Podle Lübeckého letopisu byla jeho ženou Anastázia, s níž měl dvě děti:

Evstafij Mstislavič
Tatiana Mstislavičovna – její existence není hodnověrně zdokumentována

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mstislav Vladimirovič na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mstislav Černigovský na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Vladimír II. Monomach

(veliký) kyjevský kníže
1125–1132

Nástupce:
Jaropolk II.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ruští panovníci

Velkoknížata Kyjevské Rusi (862–1157)	Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)

Velkoknížata vladimirsko-suzdalská (1125–1389)	Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389)

Velkoknížata moskevská (1276–1547)	Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547)

Ruští carové (1547–1721)	Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721)

Ruští imperátoři (1721–1917)	Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)